Jako obvykle budu na úvod šermovat se seznamem kapel, které jsem/bych chtěl vidět, dokud…, na němž jsem norské Apoptygma Berzerk měl už od přelomu tisíciletí. Na milost jsem je tehdy vzal díky desce Welcome to Earth, která spájela inspirace, řekněme, od New Order po Depeche Mode s tehdy populárním skandinávsko-germánským EBM.

V ten okamžik byl projekt stále jen utajeným tipem pro úzké publikum. Spolupráce s DJ Ferry Corstenem, vydařené album Harmonizer a vydatné koncertování napříč německy hovořícími kraji APB záhy vynesly k výšinám hitparád. Harmonizer ale rovněž představovalo i posun ke konvenčnější produkci. Na nahrávkách následujících se APB vydali vstříc současnému elektro-rocku, výrazem i zvukem na nich nikoliv nepřipomínají například britské The Killers. Zvuk spájí živou a programovanou rytmiku, kytary již neplní tradiční žánrovou roli „stěny“ a ve výsledném zvuku mají stejný prostor jako klávesy a syntezátory. Více než kdykoli předtím vylezly výrazné refrény a hitové melodie. Kdyby ideálem českého éteru nebylo zastydnutí v osmdesátých letech a kdyby jej neovládal JZD rock a přitroublé současné RNB, mohli by se o tom přesvědčit i posluchači v Čechách.

Tento zdaleka ne všemi vřele přivítaný posun zanechal stopy nejen na nahrávkách, ale i na podobě koncertních vystoupení. Novému zvuku jsou uzpůsobené i starší skladby a zdaleka ne každé důraz na živou rytmiku prospěl. Úvod pražského koncertu – sázka na dvojici hitů z Welcome to Earth – společně se zvukařovým počátečním zaváháním ukázaly slabiny tohoto modelu v plné kráse. S trochou škodolibosti by se totiž koncert dal shrnout s tím, že se sice hrálo ze všech desek kapely, ale snaha o současný zvuk měla za následek, jakoby se hrálo z jediné.

Přesto, shrnout takovouto zkratkou celé vystoupení by znamenalo kapele křivdit. Za bezmála dvacet let kariéry dokázala napsat dostatek písniček, které naživo obstojí i po letech a i ten největší škarohlíd musel s barvou ven, totiž přiznat, že i na těch z posledních dvou alb „něco je“. Kdo zná archivní koncertní videa, musel navíc dát zapravdu všem,kteří tvrdí, že ze Stephana se stal prvotřídní frontman, byť jeho vystupování je stále poněkud „německé“.

Sečteno podtrženo, APB má určitě smysl vidět znovu. Čehož se (alespoň Stephanovými slovy) čeští posluchači i přes nevalnou návštěvnost zřejmě brzy dočkají.

PS. Koncert otevírající domácí Phosgene Girls jdou na věc z podobného úhlu. Jejich „skandinávský“ mix nové vlny osmdesátých let s EBM a různými mutacemi elektronických tanečních žánrů od osmdesátých let po ta „nultá“ přeci jen ještě potřebuje utřepat a snad i promíchat.

Fotky (c) Petr Klapper / musicserver.cz