Na deathcore akci jsem nebyl už ani nepamatuju! Mno, ono ani není divu, když za poslední léta vyšly asi tak dvě až čtyři deathcore desky, které mě braly. Nicméně jedna z nich byla Tyrant od mocných Aversions Crown, a proto moje přítomnost na lednovém nedělním vesmírku, pardon, večírku, v Chapeau Rogue byla nutností. Byl jsem velmi zvědav na organizaci, zvuk a vůbec na celý průběh akce. Začátek byl slibný - fronta před klubem, fronta v klubu, fronta do šatny… Uf! Nejzajímavější na tom bylo, že u baru fronta nebyla (první smích). Asi jsem nebyl jediný, kdo čekal nižší návštěvnost (druhý smích). Ale co, pro žánr je jen dobře, když na akce choděj lidi, a že jich tady bylo.

Po zakoupení nápoje, mikiny a vybrání strategického místa spustili A Night In Texas. Musím se přiznat, že jejich desku jsem párkrát protočil, ale prostě mě nechytla. Nedá se nic dělat, nejsem už nejmladší a v hudbě musí být „něco“, co mě dostane. A pokaždé je to „něco“ něco jiného. Na The God Delusion jsem to nenašel, ale nevadí, třeba mě překvapí jejich živá produkce. Slušný drive, příjemné hecování, sem tam nápaditý breakdown. Není to úplně blbý, ale nakonec to bylo málo. Ty zbylé breakdowny nebyly nic víc než klišé a provar, prázdné a bez nápadu. To stejné se dá říci o nářezových pasážích a sypačkách. No prostě deathcore ve své nahé podobě. Dost tomu přidal i zvuk, protože minimálně do půlky jsem neměl šanci se zorientovat v ničem, k tomu technické problémy kytaristy, aneb když se to sere, tak se to… Ale nic jsem nečekal, nic jsem nedostal, nevadí, dost lidí mělo opačný názor než já, protože se tančilo a to je fajn.

Mezikapelní cigárko, ochlazení a… sakra, strategické místo už není, zato je v sále asi o šest set stupňů víc (upocený a polozoufalý smích). Přichází Rings Of Saturn a vypadá to, že snad všichni přišli na ně (takže další překvápko, jak říkám, jsem starý). I když proč ne, z desky jsou fajn, sice mi přijdou trošku přeceňovaní, ale jsem zvědav, jak vyšvihnou svá technická pekla a finesy. Zvuk asi moc neposoudím, protože jsem byl až ve druhé půlce sálu (dál to nešlo). Slyšel jsem vše a tak nějak jsem se utvrdil v tom, že Rings Of Saturn byli chvilkové opojení a žádná dlouhodobá záležitost. Teď už si nemyslím, že jsou trošku přeceňovaní, ale dost přeceňovaní (úsměv). Asi jsem čekal moc. Sice kytary krásný a technika geniální, ale chyběla tomu atmosféra. Strašně. Po třetím songu už jsem ztratil schopnost rozlišovat a všechno mi to znělo stejně. Onanie – sypanice – breakdown – sampl – onanie a tak dále (palte mě, věšte mě, mučte mě, suďte mě, že tomu nerozumím, ale každý máme svůj názor (další úsměv)). Počítám, že tak devadesát procent fans se mnou nesouhlasí, protože co musím na jejich setu pochválit, byl neustále se vařící a přetékající kotel! Já jsem se jen utvrdil (na rozdíl od všudekolemsebe mlátících fans) v tom, že si od nich dám na slušnou dobu pauzu a že je to prostě overrated jak prase.

Takže před koncem povinné cigárko, ochlazení a nyní snad už trefím strategické místo. Sláva Dobyvatelům! Moje milované Aversions Crown uvidím dobře! Teď ještě jestli je i uslyším… Chystačka, miliarda krabiček, dvoumetrový zabiják za kytarou, nejsympatičtější bubeník za škopky, nejzhulenější zpěvák za mikrofonem a zbytek (červenání se). Se začátkem setu Aversions Crown se otevřela brána do jiné dimenze! Možná to bude tím, že znám Aversions Crown zpaměti, možná kvalitní prací zvukaře a ROZHODNĚ to bude tím, jak jsou borci profi, ale znělo to skoro jako z desky. Všechno bylo krásně slyšet a Chapeau se změnilo v můj soukromý Vesmír! Hollow Planet, Conqueror, Parasites, Vectors, no prostě skoro celej Tyrant - paráda. Ale hlavně (a dost nečekaně) nejnovější song Erebus!!! Jako vážně? Slyšel jsem, vytek jsem, ale že na živo to bude taková smršť, to jsem nevěděl. Já ty jejich „refrény“ prostě žeru! Zahrát tu nejjednodušší melodii na osmičku s fellsilentovskym feelingem na mě asi bude platit až do smrti! Byla fakt lahoda poslouchat (a dívat se), jak si kluci hrají s efekty, mění dynamiku, nálady. Atmosféra až do třetího patra! A Markova vokální variabilita, kterou tolik obdivuju, snad ještě prošla upgradem nebo co?! Geniální! Ujel jsem si na všem, ať to byla sekaná z Marsu, nezemské sypačky, mocné breakdowny a (KONEČNĚ!!!) slušný počet tupaček, kdy nezůstalo jedno chapadlo suché. Takže nakonec ten večer úplně v řiti nebyl, ba naopak!!! Tím, že kapely před nimi mě nenadchly, si Aversions Crown zadělali na nadpřísun mé energie, protože jinak to ani nešlo! Jayden za škopky byl bezchybný a ultrarychlý, circle pit se točil, wall of death se srážela… Jen jsem čekal nějaké to veslování, škoda. Uvidíme, třeba až vydají další desku a zase přijedou, tak mě někteří ze srdcařů potěší (velký smích).

Na konec se chci omluvit všem, kterých jsem se haněním Rings Of Saturn dotknul, odkazuji na Bizze, jemu pište a jeho bombardujte stížnostmi! Já se přiznávám, že mým záměrem bylo se podělat a udělat z Aversions Crown a pět ódy na ně! A to budu dělat až do té doby, dokud nenatočí nějakou srajdu, protože lepší vystoupení jsem dávno nezažil a obávám se, že zase dlouho nezažiju! Vesmírek.

Fotky © BrainWave Production