Papírově slabší obsazení festivalu odradilo velkou část fajnšmekrů, ale já jsem po předchozích, z mého pohledu povedených, letech byl rozhodnut zúčastnit se.

S kolegy jsme dorazili na místo ve čtvrtek asi ve 14 hodin po nekomplikované, avšak dlouhé cestě. Postavili jsme stany, protáhli svá cestou zmožená těla a už jsme začali registrovat zvučení první kapely. Tak jsme se ještě posilnili dávkou vtipné kaše a vyrazili směrem k bývalému kamenolomu, kde se Brutal Assault již třetím rokem konal.

Uvítáním pro nás byla nepřipojená cisterna s vodou a dlouhatánská fronta fandů před vstupem. Když se nám konečně podařilo projít branami areálu, právě byl ten správný čas na to aby spustila první kapela, Prostějovští From Beyond. Na první kapelu celého třídenního maratónu jim zvukař vykouzlil až podezřele dobrý zvuk, takže kapela neponechala nic náhodě a zbuldozerovala všechny přihlížející. From Beyond se pohybují na scéně již neuvěřitelných dvanáct let, během kterých se z nich stali výborní muzikanti. Pro neznalé, abych to neprotahoval, navalili do nás muziku, kde se v sobě míchají Black Sabbath, Cathedral, Six Feet Under, Sepultura a možná i Motörhead (ale je to death metal:o) a byli prostě parádní.
V následující pauze jsme se šli posilnit svačino-večeří ke stanům, takže o slovenských Nocturnal Devotion nemůžu říct ani zbla, snad jen že v kontextu jiných kapel, které jsem slyšel zdáli, se mi ani krapet nepozdávali...
Následující syrečky Barracuda jsem již měl tu možnost vidět z enfacu, avšak celé jejich snažení bylo pohřbeno nevyrovnaným zvukem. Kapela na sobě pracuje, ale tentokrát jí nebylo dáno ukázat se v tom správném, odpoledním, světle. To jsem ještě netušil, co se na mě chystá za hrůzu poté.
Do třetice všeho dobrého... brněnští Torment jsou považováni za jedny z nadějné nastupující generace melodických black metalových kapel, alespoň v tom smyslu jsem byl informován UG tiskovinami. Ale co se na nás vyrojilo, byla bída s nouzí, nesehraná, neinvenční a pozérská kapela, ostatně, co jsem mohl čekat, že? Korunou všemu byly rádoby melodicko-pohanské pasáže, které jako by vypadly z pera Michaela Weikatha v jeho nejlepším kolednickém rozpoložení a hláška „nejlepší kapela festivalu“ jistého fandy... Paradise of Eternal Darkness!!!
Zpravit chuť jsem si chtěl u koncertní stálice Ingrowing, jaké bylo pro mé překvapení, že jim to vůbec nejde… Téměř v každé skladbě byli dost nesehraní a dělali dost fatální chyby, kterých si ovšem moc lidí nevšimlo a vesele pogovali v kotli. Ostatně to byl i můj plán. Nevím, jak si to vysvětlit, asi Ingrowing dlouho nezkoušeli nebo nehráli koncík, ale i tak to bylo podstatně lepší než jejich předchůdci. Později mě Vlakin příjemně překvapil tím, že jednoznačně akceptoval mou stížnost na dost nepovedené vystoupení... ostatní pěli slova chvály.
Zvědavost mi velela zůstat v okolí pódia, protože se chystali zpustit 3nečtí R.E.T. (Reaction Extacy Trance). Tuto kapelu registruji dlouho a taky jsem je celkem přehlížel, tak jsem jim to chtěl vynahradit... Satanžel R.E.T. mě ani trochu nepotěšili, vše bylo zadušeno do uší bijící nejistotou zpěváka i zpěvačky a ne úplně prvotřídním zvukem. Náladotvorný Doom s prvky heavy metalu a dalších stylů si u mě bude muset na docenění ještě chvíli počkat...
Banskobystričtí smraďoši Pathology Stench nepřijeli a tak se na pódiu objevují Dying Passion ze Šumperka. Zvuk stále není to, co byl při From Beyond, a tak je nezachránilo ani najazzlé preludování nového klávesisty ani zpěvačka Zuzka, která začala zpívat o poznání níž než v minulosti, takže jsem zpočátku pochyboval, že je to ona. Snad příště...
Poláci Dead Infection se nesporně měli stát vrcholem pro příznivce grind.gore.core, ale jaké bylo mé překvapení, když předvedli ještě nemastnější & neslanější výkon než na Obscene Extreme! Asi mi není dáno docenit tuto svéráznou kapelu, Čurby promine...
Krajany D.I. Darzamat jsem neznal a ani nejspíš znát nadále nebudu. Profesionálně provedený Gothic/Black/Doom s doteky k dalším stylům mi přišel poněkud bezpohlavní, ač přesvědčivě provedený. Také zvuk stál, konečně, za to.
Celý čtvrtek jsem byl překvapen, kolik lidí už první den dorazilo a teď mi to bylo jasné. Ne všichni fanoušci měli možnost vidět Cannibal Corpse na No Mercy festivalu ještě s původním kytaristou Jackem Owenem, a tak si to chtěli vynahradit zde na Brutal Assaultu za přispění novice na sekernickém postu Jeremyho Turnera (ex-Origin). Co dodat, profesionalita, kvalita, sehranost a brutalita no prostě paráda. Největší death metalová kapela opět nezklamala!
Co naplat, teď už to kapely měly u publika jen horší, ale těch příjemných zážitků se událo ještě dost...
Pro mě předpokládaný vrchol prvního dne, pop metalisti Dark Gamballe opět ukázali, kde je jejich síla. Parádně sehraní, zvukově brilantní a drtící. Set se opíral o již zlidovělé kousky z alba Merizo Nanen, dále pak novými songy z připravované desky Super Star, škoda že nezůstali u původního názvu Satan Circus... Korunovací jejich vystoupení se stala parádní předělávka (ne)mocných Korn, tuším skladby Blind.
Na Melancholy Pessimism jsem se moc těšil a opravdu bylo na co. Neznám mnoho kapel, které by byly v death/grindu tak lehce identifikovatelné jako MP. Zkrátka velice originální sehraná kapela nepostrádající sílu, paráda!
Táborské F.O.B. jsem měl tu možnost vidět už podruhé, ale ani tentokrát mi nebylo dáno si je dokonale vychutnat. I tak, co jsem shlédl, to bylo povedené vystoupení. Kluci se stále zlepšují a nevidím to s nimi špatně.
Tak a poslední kapela pátečního rána, Deaf 99! Nevím, jak jsem mohl tuto kapelu tak dlouho ignorovat. Nic jsem nečekal a nakonec mě přivedli skoro k extázi! Parádní thrash/HC, skvěle zahraný s plným nasazením, sakra to jsem fuckt vůbec nečekal...

Vrcholy prvího dne: From Beyond, Cannibal Corpse, Dark Gamballe, Melancholy Pessimism & Deaf 99!