Brazilsko-americká mašinka na peníze se u příležitosti tour ke třetí desce Pandemonium ukázala v Praze. Co jsme tedy mohli vidět/slyšet? Cavalera Conspiracy už jen těžko někoho překvapí zázračným přívalem invence, který by osvítil Maxův vypasený pupek. Na své si tedy přišli hlavně fandové staré Sepultury.

Předskakující X-CORE jsme v obležené hale MeetFactory zastihli po půl deváté, když končili. Za všechno může předchozí ochutnávka Summer Ale 2015 od minipivovaru Matuška, což je ale opravdu lahoda. Kluci zrovna vzdávali hold svým coverem „Kořenů“. Symbolické to bylo hned ze dvou důvodů. Za A kvůli dostatečně profláklé spolupráci se současným vokalistou Sepultury Derickem Greenem se stali jakýmsi mostem mezi starou a novou érou a také jako předzvěst, jak se bude koncert Cavalerovců vyvíjet. Jediné, co o vystoupení X-Core můžu říct, že zvuk byl celkem špatný a kapela se mohla radovat z celkem velkého počtu vlasáčů, co přihlíželi jejich show.

Nebudu předstírat, že jsem nějaký extra fanda CAVALERA CONSPIRACY. Starou Sepulturu jsem uctíval od začátku 90. let, ale od té doby se mnohé změnilo, Soulfly neposlouchám a aktuální tvorbu torza kapely z Belo Horizonte spíše nárazově. Především první album Konspirátorů mě však zaujalo pro svůj návrat do dob dávno minulých. Proč si tedy nedopřát měsíční dávku jihoamerické nostalgie, než si zase pustím třeba staré Sarcofago?

První, co překvapilo, byl dav, který Cavalera brothers na své vystoupení dokázali nalákat. Odhadem 800-1000 hlav určitě Pragokoncert a P-Promotion potěšilo, stejně jako kapelu. A právě rozdováděné publikum bylo jednou z hlavních předností večera. Mládež se mísila s fotříky ve starých sepraných tričkách Arise a jakmile Max a spol. hrábli do strun, začalo to vepředu slušně lítat.

Minimálně tři skladby trpěly otřesným zvukem a nějak mi nejde do hlavy, proč se tohle nedaří ani přes snahu a vybavení dnešních profíků řešit efektivněji. Obtloustlá mlátička Igor do bicích řezal jak hluchej do vrat, Rizzova i Maxova kytara byla slyšet jen jako takové řezavé bzučení, v pořádku snad byla jen výrazně dunivá basa Nate Newtona z Converge. Jenže když kapela začala do lidí valit Refuse/Resist, Inflicted, Beneath the Remains nebo dvacet let starou Wasting Away od Nailbomb, bylo to většině lidí úplně šumák a užívali si řádné metalové retro.

Nevypadalo to, že by někoho pobuřoval fakt, že kapela působila i přes jednoduché skladby instrumentálně dost pofidérně, což bych bohužel připsal především na vrub obou vyžraných Cavalerů. Speciálně Max a jeho hlasivky už nejsou to, co bývaly a s oblibou hraje pouze půlku riffů. Čtveřice to však pálila na jistotu a jestli odhaduji, že 60% vystoupení tvořily skladby Sepultury, nejsem daleko od reality i bez setlistu. CC sice odehráli Sanctuary, I Speak Hate či Killing Inside, ale to byla spíš vata v protikladu k Territory, Attitude a Troops of Doom. Osobně jsem nejvíc ocenil, kromě titulního válu alba z roku 89, celkem podařenou verzi Desperate Cry kříženou s Dead Embryonic Cells.

Lidi za to brazilským bratřím zobali z ruky, a ti si to podle všeho užívali. Atmosféra byla opravdu vřelá a je to jedna z věcí, která dokazuje, jak dlouho přežívá kult Sepultury, i když je to pro její zakladatele dnes spíš dojná kráva; k tomu se ještě vrátím. CC lidem servírovali i oblíbené covery v jakýchsi hybridech, takže začneme Breaking the Law, pokračujeme Sabbath Bloody Sabbath, abysme skončili u Orgasmatron - no dobrá. Palice si lidi mohli taky vymlátit při We Who Are Not As Others, kde se chopil Max paliček, kde si tradičně bouchnul do kotle a pochopitelně Roots Bloody Roots. CC hráli asi dvě hodiny, nepřidávalo se, ale stačilo.

Takže si to shrňme. Pro staré fandy Sepultury super mejdlo, které by ovšem takoví Tortharry se svým revivalem odehráli bezesporu lépe. Přesto jsem se matlanicí thrash metalu, hardcore, groove a punku díky vybraným skladbám dobře bavil. Teď se ovšem dostaneme k zásadnímu mínus. Cavalerovi nejsou už dávno žádní srdcaři, i když na tom svou image stále stavějí. Lístek za 700 určitě nenasadili pořadatelé jen kvůli svým ziskům. To, že stín Sepultury je pro Cavalerovce stále dobře vydělávající kšeft dokazuje i neuvěřitelný fakt, že jste si za 100 éček mohli koupit setkání s kapelou v tour busu! To je u mě kanál. A obrovský protiklad k tomu, jak působí parta kolem Andrease Kissera a Dericka Greena, kteří tím pro mě mají tak nějak větší charisma. Ale jako metlošská zábava bylo vystoupení Cavalera Conspiracy fajn, to uznávám.