Tuším, že ne úplně náhodou se v den koncertu temných post-metalových experimentátorů Cult Of Luna v Praze citelně ochladilo, obloha potemněla a zmizely vysoké teploty minulých dní. Studené, sychravé odpoledne však bylo až vtipně dokonalé entréé pro těžko popsatelné vystoupení tajemných Švédů.

Ti s sebou přivezli jako speciálního hosta kapelu GOD SEED alias pravé norské blackery, což byl možná pro někoho (včetně mě) lehce nepochopitelný tah, s odstupem času však musím konstatovat, že předkapela do scénáře večera zapadla. Ba co víc, dokonce příjemně překvapila. Pohrobci Gorgoroth jeli buď pomalejší, nebo chcete-li, atmosférický black metal anebo ortodoxní rychlý, nasypaný black metal, a v sále rozprostřeli tu správně „dark“ atmosféru. Jejich vály nezněly nijak extra složitě či komplikovaně, měly ovšem tah na branku a bylo z nich cítit, že kapela, přestože má na svém kontě zatím pouze debut, má zkušenosti a ví, jak s minimálním úsilím dosáhnout maximálního výsledku.

Vystoupení God Seed šéfoval charismatický umrlec Gaahl, který se většinu času pomalým krokem zvolna posouval po podiu a přísným pohledem hypnotizoval přední řady. Frontman však několikrát překvapil, a to zejména když svůj jinak ortodoxně blackový skřehot vytáhl do překvapivě jistě odzpívaných výšek. Gaahl působil velmi charismaticky a strhl na sebe většinu pozornosti, možná ale zřejmě proto, že jediný měl na obličeji namalovaný warpaint. Což ovšem považuji za mírný nedostatek, který podsouval dojem, že ostatní z kapely nechtějí mít se šéfovým temným poselstvím nic společného.

Norové to valili přesvědčivě a na předkapelu i s celkem fajn zvukem, nicméně z pohledu fanouška Cult Of Luna hráli dlouho. Jako zpestření byli ok, ale ke konci jejich (zhruba hodinového) setu už byly opakující se blackové výplachy přeci jen předvídatelné a fádní.

Po krátké technické pauze (tentokrát opravdu krátké, kéž by tomu takto bylo vždy) nastoupili očekávaní headlineři a svůj dlouhý program CULT OF LUNA započali depresivním klávesovým infernem The Sweep z aktuálního Vertikal. Psychotické intro bez kytar a bicích po chvíli rozčísl hlasitý, syrový řev. Hm, celkem úlet na začátek, říkám si. Stejně pomalý, táhlý a minimalistický rozjezd však měla i další skladba Light Chaser a prvních deset minut koncertu tak působilo opravdu expresivně až neuchopitelně, a v kontextu s předkapelou i dost nemetalově. Švédové vlastně naplno udeřili až ve třetí Following Betulas, kdy se teprve zapojili naplno dva bubeníci, tři kytary a kapela ukázala, jak masivní bouři umí rozpoutat.

V této souvislosti je ale třeba předeslat, že Cult Of Luna jsou o gradaci. V mnohaminutových, pomalých skladbách je často kladen důraz na dlouhé tiché pasáže, kde se zdánlivě nic neděje a tyto minimalistické, vybrnkávané motivy, které působí spíš jako jedno nekončící intro, nabírají na intenzitě velmi zvolna. Skladby však po delší době nevyhnutelně vždy dospějí k intenzivní, ničivé erupci, a přesně v podobném duchu se odehrávala i celá show.

Kapela se ten večer věnovala především aktuálnímu Vertikal (zaznělo celkem 7 kusů) a ze starší tvorby zahrála nemnoho. Osobně jsem s tím však (až na absenci Leave Me Here ze Salvation) problém neměl. Základem cca hodinu a půl dlouhého setu byla zhruba uprostřed zařazená trojice mohutných, dlouhatánských kompozic Ghost Trail, Viscarious Redemption a Dark City, Dead Man a vyvrcholením pak krásná balada Passing Through, potažmo na úplný závěr zařazená In Awe Of. A Tyto dvě zejména mají na svědomí, že si tuto akci budu pamatovat opravdu dlouho.

Švédové ten večer předvedli publiku svůj originální přístup k hudbě vpravdě dokonale. Specifická stavba skladeb, zvláštní rytmy, gradace, samply, světla, vše zafungovalo, jak mělo, a pokud v sále byl někdo tvorbou kapely nezasažen, musel dle mého pochopit, o co kapele jde, a také že pro Cult Of Luna je označení metal vlastně dost zavádějící.

Zvuk byl v pořádku, návštěvnost také (v RC bylo vlastně úplně plno), atmosféra dokonalá a po ne úplně ideálním vystoupení kapely na loňském BA, mohu tentokrát napsat, že Cult Of Luna dostáli svému renomé a předvedli charismatickou show hodnou jejich jména a pověsti kultovní kapely.

Setlist:
The Sweep
Light Chaser
Following Betulas
I:The Weapon
Ghost Trail
Vicarious Redemption
Dark City, Dead Man
Passing Through
Disharmonia
In Awe Of