Zdar Dejvy. Začnu obligátní otázkou. Jak se daří, chlape?

Je neděle večer, zrovna jsem se vrátil ze zkoušky, kde jsme začali makat na další skladbě, k níž už mám hotovou kytarovou kostru – takže spokojenost. Díky za optání.

Kolem DESPISE se poslední dobou jakoby „zavřela voda“. Po parádním promu z loňského roku už fanoušci nic nového nedostali, proč?
Tak ona se ta hladina pomalu zavírá už několik let :). Mohlo/může za to několik faktorů – začalo to asi konečným odchodem Tomáše Corna v roce 2007. Na rovinu – za Tomáše se opravdu těžce shání náhrada. Nakonec u nás zakotvil Zrnko, se kterým jsme rok zkoušeli nakopnout hnací motor DESPISE do obrátek, jaké pro nás byly do té doby přirozené (tzn. min. 4 koncerty za měsíc, pravidelné zkoušky, tvorba materiálu), jenže jsme přišli na to, že nám to s Ottou po hudební stránce jaksi „neklape“ (v osobní rovině bylo vše v naprostém pořádku – o to víc mě to mrzelo). Takže jsme vlastně za ten skoro rok přišli o spoustu času a energie, která mohla téci užitečnějším směrem. Naštěstí se na obzoru objevil Štěpán, který před námi hrál s BIG YELLOW DAY – nástup k nám pro něj byla výzva, které se zhostil bravurně, ač to ani pro jednu stranu nebylo vůbec jednoduché. Změny sestavy totiž vždy nabourají chod kapely a samozřejmě přístup k tomu nejdůležitějšímu, tedy k hudbě samotné. Nás bohužel změny potkaly za těch 10 let několikrát a řeknu ti, je to vždy hodně nepříjemné. Někdy v letech 2004-2007 jsem cítil, že DESPISE nejde zastavit – teď vím, že mě problémy činí silnějším – přesto přibrzdit „ten náš rozjetý stroj“ se osudu povedlo. Co bude dál, se budu snažit zodpovědět v některé z následujících otázek.

DESPISE se debutem Fragments of Reprisal (2007, Lacerated Enemy) zapsali jako jedna z nejnadějnějších tuzemských kapel, co se týká brutal death metalu. Příznivci tohoto stylu právem očekávají následovníka. Už máš v hlavě, jak bude vypadat? Ponese se ve stylu zmiňovaného proma?
Tady bude odpověď trochu složitější. Být po mém, deska už dávno byla. Kostry na některé nové skladby byly již několikrát připraveny – jenže se od roku 2007 trápíme se zmíněným „přeobsazováním“ na bicím postu. Proto se vše tak protahuje. Jak říkám, deska už byla i připravena, jenže jak skladby nebylo s kým cvičit, v podstatě se stávaly vzhledem k mému hudebnímu vývoji neaktuálními. Na jednu stranu mi je líto, že jsem některé hotové songy hodil do „koše“ – na druhé straně si říkám, že na DESPISE bude alespoň vzhledem k té „časové mezeře“ znát hudební posun. Možná pro někoho bude nová tvorba DESPISE šokem, ale já to cítím jako přirozený vývoj. Od debutu uběhla spousta času a já se jako muzikant samozřejmě vyvinul. Neříkám, že přehodíme úplně výhybku, ale určitě se posuneme do vod, které mi jsou jako autorovi bližší – death metal se vyvíjí a já nechci ustrnout ani jako posluchač, ani jako hudebník na jednom místě. DESPISE byli vždy kapelou, která měla ambice a těch my se NIKDY nevzdáme, ať se to okolí líbí nebo ne.

V současném death metalu se razí cesta technického pojetí. Partičky vycházející např. na labelu Willowtip, popř. Unique Leader a dalších mají všeobecně úspěch. Taktéž kapelky jako např. The Faceless (jedna za všechny) evidentně českému publiku „sedí“. Co říkáš na jejich tvorbu resp. alba, líbí se ti?
Vrátil jsem se ke kořenům – tedy k „old-schoolovému“ pojetí death metalu, což mi maximálně sedí. Zároveň si ale přímo libuji v moderním pojetí death metalu – kapely jako zmínění THE FACELESS, DECREPIT BIRTH, SEVERED SAVIOR, JOB FOR A COWBOY, VEIL OF MAYA, BLOOTED SCIENCE, BORN OF OSIRIS, SUMATRA, DESPISED ICON, SHADES OF DUSK, WHITECHAPEL, NECROPHAGIST, ARSIS, OBSCURA, BETWEEN THE BURIED AND ME, MARTYR, SON OF AURELIUS nebo THE BLACK DAHLIA MURDER jsou pro mě jako muzikanta i posluchače přesně ten typ hudby, který mě posouvá dál. Je skvělé sledovat krůčky těch, jež se nebojí hledat nové cesty ve stylu, který měl být (podle některých kritiků) už dávno mrtvý a vyčerpaný. Tohle je na death metalu to obdivuhodné… snažím se (jako skladatel) vzít od každého něco …

Kam bys rád směřoval DESPISE v roce 2010? Budeš taktéž vyznávat více technickou cestu, nebo půjdeš naopak „proti proudu“ a budeš razit co nejbrutálnější postoj?
Co je vlastně „brutální“? Dokážeš mi zodpovědět tuto otázku? Kde je ukryta brutalita? V rychlosti nebo naopak v pomalých slam-pasážích? V špinavém „soundu“? V co nejhlubším vokálu… nebo v textech? Víš, směji se některým pokusům kapel být „brutální za každou cenu“. Já se nikdy nesnažil tvořit „brutalitu za účelem brutality“. Vždy se mi líbily melodické kapely – ať už se jednalo o starou školu nebo o nové mladé party, jejichž hudba hýbe světem. Já moc nepřemýšlím nad tím, kam bych chtěl, aby DESPISE směřovali – nechávám tomu volný průběh – prostě tvořím. Nikdy jsem netvrdil, že náš hudební projev je bůhvíjak originální, ale my prostě zůstaneme DESPISE… asi to bude mix všeho, co mám rád. Nepliveme na naše kořeny, ale zároveň se dokážeme dívat i kupředu.

Ještě se vrátím k situaci v kapele samotné. Jak moc ovlivnil odchod jednoho z důležitých článků její další fungování? Sepp a DESPISE, to byla rovnice, do které se roky nedalo dosadit jiné jméno. Určitě byla metalová veřejnost překvapena jeho odchodem. Můžeš k tomu říct něco bližšího, respektive osvětlit, proč k němu došlo?
Tak samozřejmě se tato situace musela na DESPISE nějak projevit. Sepp byl dlouhou dobu vizuálním razítkem DESPISE na našich koncertech, jeho hlas byl po celou dobu neodmyslitelně spjatý s naším „soundem“. Přišel k nám před deseti lety, když ho v podstatě ještě nikdo neznal. Naskočil do neznámé kapely – 9 let jsme společně poctivě pracovali, abychom dostali DESPISE zase o kousek dál. Dali jsme do toho srdce a věř, že to někdy nebylo jednoduché – opravdu se z nás stala rodina – dvě turné, přes 250 koncertů po celé Evropě, milión zkoušek – jedna deska, dvě split alba, promo CDčka … Jenže Sepp přišel do kapely, která hrála takový ten mix „asi“ amerického death metalu, který jsme tenkrát všichni milovali (a ty staré kapely milujeme dodnes), ale to už dnes není až zas tak pravda.
První split s I.F. byl de facto takový pokus o hudbu – neuměl jsem skládat, ale byl jsem nadšený tím, že mám kapelu. Paradoxně právě toto období měl Sepp nejraději. Ta hudba mu prostě seděla – jenže pak přišel vývoj, který je nahrávku od nahrávky patrnější a Sepp se začínal trápit. Jako srdcem „ryzí deathmetalista“ se prostě trápil (nemohu pro ten stav najít příhodnějšího výrazu) – chápu, že mi o tom řekl, není nic horšího než dělat to, co tě nebaví a nutit se do toho. Neodvádíš to, co zbytek a mrzí tě to, protože „ten zbytek“ tvoří lidé, které máš rád. Po posledním promo CD a reakcích na něj mi prostě řekl, “že si dává pauzu“ a že se za pár měsíců uvidí, věděl jsem, že už se nevrátí. Nebránil jsem mu v odchodu – je to skvělej kluk, kterej teď zase dělá, co ho baví – já jen nevím, jak mu za všechny ty roky poděkovat, i on má totiž obrovskou zásluhu na tom, kam jsme se jako kapela dostali!!!!!!!

V současnosti se na pozici frontmana objevuje Bejv. Pokud mohu sám

posoudit, jeho koncertní vystupování je nadmíru zdařilé. Bude i v budoucnu právě Bejv tím, kdo bude DESPISE prezentovat na postu vokalisty?
Já pevně věřím, že ano – Beavis jako frontman roste koncert od koncertu – jsem šťastný, že tomu tak je. Ono najít u nás schopného zpěváka není vůbec jednoduché, ač se to třeba vůbec nezdá. Sladit rytmiku, nápady, barvu zpěvu, projev, nadšení s vizáží a kvalitní živou prezentací je věc, kterou tady kapely ještě moc nechápou. Zpěvák je vždy první na ráně – nemůžeš vystupovat s rukou v maskáčích, sandálích a umaštěnejch vlasech a myslet si, že se staneš hvězdou. Takhle prostě svět nefunguje – dodal bych „bohudík“. Spousta světových kapel tohle chápe a image řadí na skoro stejnou rovinu jako hudbu a texty. Také si nedovolíš jít do divadla v teplákách... To jsem ale odbočil.
Uvidíme tedy na další nahrávce, to bude Beavisův prubířský kámen. Ovšem já doufám, že se toho nezalekne a odvede práci na 110 %. Zároveň však plánujeme zakomponovat do naší hudby ještě jeden zpěv. Mám představu, kterou jsme původně ladili s Radimem Matějkou (ex-LANIENA MENTIS, ex-LYKATHEA AFLAME)... aktuálně však již s Fredem (TRANSLUNARIA, SMASHED FACE), tak uvidíme, jak se nám povede plánované EP, od něj se budeme „odpichovat“.

Momentálně se (opět) řeší post basáka… Jaký je aktuální stav?
Tak je pravda, že jsem v posledních dnech opět řešil problémy spojené s odchodem jednoho ze členů. Tím členem byl Honza, basák, který s námi nahrál promo CD 2009 a odjel minulý rok EU turné s UNMERCIFUL a INSIDIOUS DECREPANCY. Naštěstí se mi povedlo sehnat náhradu v podobě Ripa, což je skvělý muzikant, kterého spousta fanoušků bude znát hlavně díky jeho „bývalé zastávce“ v BED SORES. Cítím, že Rip je přesně ten typ muzikanta, který může DESPISE posunout zase o

kus dál – jisté je, že ho uslyšíte už na aktuálním materiálu, který chceme začít nahrávat v průběhu léta/podzimu. Jsme domluveni tak, že i kdyby neměl po naší roční pauze (léto 2010 až léto 2011) zůstat v sestavě, nahraje s námi alespoň nový materiál jako studiový hráč.

Rád bych pootevřel fanouškům muziky vrátka i k tobě samotnému. Hraješ v rádiu, živíš se (částečně) i moderováním. Pořádal jsi koncerty, jsi činný ve spoustě dalších odvětví. Jak vlastně všechno stíháš? Máš čas i na svůj vlastní život…rodinu atd.?
Jen bych tě trochu poupravil – už 14 let se neživím ničím jiným než moderováním. Dělám toho samozřejmě víc (natáčení reklam, dabing, psaní scénářů, dramaturgie atd.), ale vesměs mohu říci, že mě živí jen „hlas a hlava“ :-). Je to práce jako každá jiná: každý den živé vysílání, předtáčení, psaní scénářů ke speciálním vysíláním – času na „zábavu“ moc nezbývá. Já vlastně v posledních letech omezil život JEN na práci a DESPISE. NIC jiného už nedělám – nemám na to opravdu čas. Stálo mě to čtrnáctiletý vztah a vlastně i spoustu přátel. Mnozí mě nazývají „omezencem“, ale tohle jde mimo mě – vím, co je pro mě v životě důležité a jen lituji těch, kteří „přežívají“ bez vidiny jakéhokoli pro ně smysluplného cíle. Miluji to – tak proč hledat něco jiného?

Na scéně znáš určitě (i díky práci v rádiu Beat) velké množství lidí. Jaká je vlastně situace na scéně? Jsou kapely, které hrají (jako ve vašem případě) hlavně death metal, navzájem provázány, např. co se přátelství týče? Pomáháte si navzájem nebo naopak jedete ve stylu ostrého konkurenčního boje?
Já ti vlastně ani pořádně nevím. Od té doby, co pravidelně nehrajeme, mé povědomí o lidech „za názvy“ opadlo… Škoda, za dobu našeho cestování jsem poznal spoustu kapel a lidí, kteří je tvoří. Byla to skvělá doba. Jenže je také pravda, že těch kapel nebylo tolik.
Pokud bych se měl zaměřit na rádio, mrzí mě (a to zmiňuji skoro v každém rozhovoru), že kapely moc nepíší. Vždy jsem rád podporoval českou scénu. Chápu, že situace, která panuje v médiích, kapely přivedla do bodu, kdy už je ani prezentace v rádiu nenapadne, ale to je škoda. Dnes má rádio Beat celoplošné pokrytí a poslechovost, o které se jiným (třeba i komerčním stanicím) jen zdá. Já jsem otevřený jakékoli spolupráci – není mým cílem konkurenci ničit, ale naopak jí zviditelňovat – vždyť jsme všichni muzikanti a tudíž se nacházíme na jedné lodi.

Koho považuješ v tomto směru za největší spřízněnou duši?
Je spousta kapel, se kterými se známe – vždy se rádi vidíme, pomáháme si. Mezi naše nejspřízněnější duše po léta patří kupř. IMPERIAL FOETICIDE, GODLESS TRUTH, ELYSIUM, FEEBLE MINDED nebo MINDWORK. Jenže za tak dlouhou dobu, jakou působíme my, jsme potkali spoustu skvělých lidí – hrají v kapelách jako třeba SUPREME CONCEPTION, X-CORE, FORGOTTEN SILENCE, DISOLLUTION, OBLOMOV, FLESHLESS, ALIENATION MENTAL, MINCING FURY…, TORTHARRY, JIG-AI, CONTRASTIC, OPITZ, HEAVING EARTH, TYPHOID, DIFTERY, CRANIOTOMY, VICTIMS, SMASHED FACE, INGROWING, SOLFERNUS, CUTTERED FLESH, LANIENA MENTIS, HUMAN SCUM, ETERNAL BLEEDING, DEMIURG, MELANCHOLY PESSIMISM atd. Nesmím ovšem zapomínat ani na pořadatele koncertů či festivalů, lidi z branže, zinaře, webzinaře nebo kamarády z firem. V tomto směru bezkonkurenčně vedou postavy z LACERATED ENEMY prod., GRODHAISN prod., BIZZARE LEPROUS prod., NICE TO EAT YOU rec., MUTILATED rec., OBSCENE prod., SHINDY prod, KHAARANUS prod. a nesmím zapomenout ani na naše bratry z METAL AGE prod.

V roce 2010 se chystá hned několik zásadních desek. Vyjdou nová alba HEAVING EARTH, GODLESS TRUTH nebo VICTIMS. Na kterou z nich se těšíš a proč?
Tak HEAVING EARTH jsem slyšel a mohu jen uznale kývat hlavou, klukům se jejich záměr povedl na 100%, alespoň v mých očích. Snad si jich všimne nějaká větší firma a vydá jim CD. GODLESS TRUTH, to je kapitola sama o sobě, víš, že pro ně mám slabost, a to nejen z toho důvodu, že se se všemi opravdu velmi dobře znám. Prostě mi jejich hudba vždy seděla a líbil se mi na nich fakt, že se také nebáli vývoje, stejně jako my… Na jejich nový materiál jsem HODNĚ zvědavý… a VICTIMS? Vím, že něco kuchtí - stejně jako třeba SMASHED FACE. Určitě si jejich nové desky poslechnu a pak nahodím palec buď směrem nahoru, nebo dolů. Uvidíme, ale těším se.

Dočkáme se i v případě DESPISE novinkového alba ještě letos?

Nevím, co by se muselo stát, abych ti odpověděl ano – ono je to takové trochu zamotanější. My máme v plánu něco natočit v létě 2010 (bude se stoprocentně jednat o dvouskladbové EP). Toto je v podstatě hraniční termín, neb v září by měl bubeník Štěpán odcestovat na roční stáž do Francie. Nemusíme nikam spěchat – vše se opět bude „nabírat“ v našem domácím studiu, času máme pro natočení našich partů (kytary, basa, zpěvy) dost – v podstatě do doby, než se Štěpán vrátí, což by mělo být podle předběžných informací o prázdninách 2011 (přesto bych měl vše rád hotové do Vánoc tohoto roku). Pak chceme DESPISE opět vdechnout život a roztočit kolotoč koncertů, festivalů a snad také turné. Vypadá to tedy, že letos se ničeho nového od DESPISE nedočkáte, zkraje roku dalšího bychom však přeci jen chtěli EP vypustit, a to z jasného důvodu: ať se na naše jméno nezapomene.

Dejvy, vím o tobě, že „žiješ“ DESPISE. Jméno skupiny je prakticky tvé druhé jméno. Co by muselo nastat, abys někdy ukončil její činnost? Předpokládám, že snad jen tvůj odchod do důchodu...
Prozatím ještě NIKDY nenastala situace, která by mě dokázala „zlomit“. Stále mám touhu něco dokázat, stále mám sny, stále žiji pro přání. Vybral jsem si tuto cestu a chci po ní i nadále jít.

Alfou i omegou úspěchu kapely jsou koncerty. Co pro tebe znamená živé hraní? Jak tě znám, jsi podle mého přesně typ člověka, kterého publikum pozitivně „nabíjí“, žiješ z energie, kterou ti lidé pod pódiem dávají…?
Máš naprostou pravdu, bez koncertů je kapela minimálně poloviční. Bez koncertů to prostě nejde. Bylo období (tak zhruba dva roky v kuse), kdy jsme neměli ANI JEDEN volný víkend. Hrálo se v pátek i v sobotu, jezdilo se na víkendy pryč a vracelo se až v neděli odpoledne. Neexistovaly oslavy narozenin, svátky; ani naše, ani našich rodin. Žili jsme jen pro DESPISE. Hrávali jsme i „dvojáky“ v jednom dni. Pak najednou tahle šňůra skončila a já se nemohl dostat do pohody, chybělo mi to a vlastně mi to chybí dodnes. Mé věty o DESPISE FAMILY nejsou jen slova – já opravdu kluky z kapely i naše fans řadím do kategorie pro mě nejbližších lidí. Nabíjí mě energie z lidí na koncertě a snažím se jim předat totéž. Něco ze mě, něco, co nikomu jinému předat nemohu, protože koncert je obřad. NIKDY k vystupování nepřistupuji lehkovážně. Je to tenký led, neobstojíš/zahyneš, uděláš vše pro úspěch/máš šanci pokračovat dál zas o kus silnější. A jak všichni víme – jen silní mají šanci na přežití.

Jsi případ metalisty po všech stránkách. Od image, která ve tvém případě hraje nemalou roli. Onehdá jsem viděl tvou sbírku metalových triček, která se jistě od té doby utěšeně rozrůstá nebo se mýlím? Považuješ tedy merch za důležitou složku v životě skupiny? Máš svého oblíbence, kterého by jsi chtěl mít jako např. autora obalu desky nebo návrhu trika?
Tak myslím, že touto stránkou věcí jsme postižení úplně všichni (nebo alespoň většina). Vždy mi sice vadila a příčila jakákoli forma uniformity, ale je zvláštní, že tady mi to nevadí. K druhé části tvé otázky: merchandise jako takový je již léta nedílnou součástí jak hudebního, tak filmového průmyslu a já myslím, že to je skvělé. Jsem rád, že jsme měli to štěstí a dokázali jsme prodat opravdu velké množství všeho toho „harampádí kolem“. Je to neskutečně vzrušující pocit, když potkáš někoho úplně cizího třeba v úplně cizím městě v triku své kapely. Obdivuji fanoušky, kteří se rozhodnout vložit své peníze do našeho zboží v době, kdy už seženeš opravdu cokoli od velkých zahraničních kapel. Tomu se říká opravdová podpora! Mnoho kapel už si také KONEČNĚ uvědomila, že triko je nejlepší reklama na světě – je totiž „pohyblivá“ a ještě zacílená přesně tím směrem, kterým potřebuješ. Většinou se totiž podobní jedinci shlukují, což přináší ten správný a kýžený efekt. Jinak k autorům. Povedlo se mi spolupracovat s Jonem Zigem i Mikem Majewskim, což jsou opravdu zásadní jména na scéně, snad už jen Riddick a Sho a budu spokojený :).

Jsi znám i jako autor recenzí, taktéž seriálu o historii světového death metalu. Přisuzuješ recenzím (i na tvorbu své vlastní kapely) velkou důležitost? Případně, kde se nachází a kdo ji píše?
Recenze je subjektivní pohled jedince na něco, co se mně/tobě podařilo zhmotnit. Nejde ji brát jako bernou minci, ale je potřeba pro utvoření alespoň nějakého obrazu. Samozřejmě, že si je přečtu, ale už jim nepřikládám takový význam jako v minulosti. Je to těžké. Mrzí mě jen, když autor recenze mou práci (mnohdy několikaletou) smete ze stolu „odfláknutým“ odstavcem neříkajícím vůbec nic. Vím, že mé CD není jediné, které má na stole, ale pokud nemá čas, ať to prostě odloží na později a neutváří si názor na materiál podle prvních třech riffů první skladby. Asi mi na scéně chybí víc zodpovědnosti a poctivosti. Možná jsem ze staré školy... :)

Kromě muziky jsi také velkým fandou filmů. Který žánr máš nejraději a nenapadlo tě někdy udělat skutečný soundtrack? Nebo ještě jinak, ke kterému filmu bys rád (i když už soundtrack má) udělal muziku?
Odpověď bude tentokráte hodně jednoduchá a stručná. Miluji italské giallo sedmdesátých let, k němuž bratrsky přilepím zombie klasiku téže provenience. Zvláště v podání mistra Fulciho. A soundtrack? Pane Fulci upřete na mě svůj „prázdný“ pohled a dejte mi zakázku pro film Zombie II. Grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr...

Dejvy, díky moc za rozhovor. Na závěr nemohu než zvolit obligátní otázku. Co bys rád vzkázal všem, kteří stále ještě kupují desky a chodí na koncerty (nejen DESPISE)?
Choďte na koncerty a kupujte si desky :) Dobře, vážně. Chtěl bych všem těmto lidičkám MOC poděkovat, jen díky NIM je radost hrát a člověk má stále touhu tvořit a cestovat! Držíte scénu při životě – zůstaňte takoví!

www.bandzone.cz/despise
www.myspace.com/despise666