Co si budeme nalhávat, už nejste nejmladší… Diphterka válcuje už od roku 2004, máte 12 let. Co za stěžejní body, takový ty mezníky, bys za váš dosavadní život vypíchl?

Ty roky hrozně rychle letí, dobu vzniku bych ještě trochu posunul asi do roku 2007, kdy k nám přišel bubeník Chali, předtím to bylo spíš takové to začáteční plácání, kterým si prochází každá kapela. Mezníkama bych označil každou nahrávku, která za ty roky vyšla, ať už se jednalo o split, mini EP, nebo regulérní desky, dále nějaké to vycestování za hranice a určitě větší koncerty, nebo festivaly. Každý z nás má nějaký sny, mety a je dobré, že si je pomalu můžeš odškrtnout. Další věc, co cením, že stále fungujeme a snažíme se vyvíjet a že jsme už jak rodina.
 
První meta po Chalim by tedy byl debut Claustrophobic. Na tomhle začátku jste hráli metalcore, dneska už je to ale kurevskej námrd a až grinding válcovačka. Kde došlo k tomuhle zásadnímu zlomu? Kam bys vás jako muziku vlastně žánrově sám řadil?

První zářez byl ještě před Claustrophobic, a to split album na začátku roku 2008, kde hrál na kytaru Petr Levy, který následně odchází a přichází Bodrey. S ním vznikají desky Claustrophobic a Ptáčci. Bodrey po dvou deskách kapelu z rodinných důvodů opouští, zpěvák Čerw byl vystřídán Romanem a v tomto okamžiku se to celé láme. Zůstali jsme jen v jedné kytaře a Romanův hlasový projev byl oproti Červovi někde jinde, to dávalo možnost se pohnout stylově jinam. Na další nahrávce, jednalo se o 13minutové EP, se začalo více sypat od bicích a nás to začalo bavit.

A kam nás zařadit stylově? To je těžký, my máme od všeho kousek, ale půjčím si škatulku od Kuby z Keporkaku: groove deathgrind/hc.
 
Já osobně si dokonce myslím, že ta žánrová změna je tak velká, že by to skoro stálo až za změnu názvu. Ale ten k tomu, co teď mastíte, sedí. Když to začalo bavit vás, co na to fanoušci? Metalcorovou obec, jíž jste předtím oslovovali, jste museli ztratit.

Změna to je velká, ale na druhou stranu dopracovávali jsme se k ní přes tři alba, jeden split a jedno EP. Vem si některé kapely z 90 let, většinou co album, to změna, nebo spíš vývoj zas někam dál. U nás je to tak, nebo mně se alespoň zdá, že většina riffů je klasická Diphteria, jen jsme přidali bpm a sem tam doplnili jiný styl, ať to není nuda.

Změna názvu mohla nastat příchodem Romana, který po vokální stránce změnil výraz kapely, ale není to zbytečné? 3/5 kapely tvoří původní členi. Je nám jasný, že změnou stylu nějaký fandy ztratíš, ale kdo chce, tu Diphterii si tam najde.
 
Jo, to máš asi pravdu. Ale u té změny o Romana nejde, muzika je prostě diametrálně odlišná. Podle pár ukázek, co jsi mi zpřístupnil, nová deska The Human Exuberance pokračuje v tempu i rytmu nastoleném na vašem eponymním EP. Ten materiál na desce je komplet nový? Spatřuješ tam od něj někde zásadní, výraznější změnu?

Materiál na desce je komplet nový. Původní představa byla vydat jen další EP, jelikož jsme ale přibrali zas druhého kytaristu Ivana (NCHOR, ex-Belligerence), chtěli jsme se něčím prezentovat. Nejdřív se nahrálo 5 skladeb a pár měsíců na to se přidaly ještě 4 kousky, materiál na desku jsme složili za jeden rok a třeba skladba Made to Kill vznikla pár dní před nástupem do studia, materiál je teda hodně čerstvý. Bohužel jsme se nevyhnuli nějakým průtahům a deska vyšla s menším zpožděním oproti našemu plánovanému vydání. Rozdíl oproti EP je určitě v tom, že se více přemýšlelo nad skladbou, dříve to bylo, že jsem přišel a měl hotový song, teď mi do toho pořád remcají.
 
Jelikož vím, jak takové věci probíhají, kde se všechny ty věci primárně sekly? :)

Hudba vznikla dohromady za 4 dny v Davosu, ale zpěvy jsme se rozhodli nahrát v Praze, takže se pendlovalo mezi dvěma studii, trochu byl problém s volnýma termínama. Za chodu se dodělávaly texty a obal. Hlavně jsme minulý rok neustále hráli a volných víkendů kvůli tomu bylo minimum. Ivan s Romanem si pořídili děti (ne spolu) a snaží se s nimi trávit co nejvíc chvil, což je logické a spojit tyto dvě věci (rodina, kapela), chtělo čas.
 
Dosud jsi byl výhradním skladatelem ty. Jakým přínosem pro Diphterku byl Ivan, obohatil nějak její tvář, změnil určitým způsobem tvé vidění, či dokonce skládání? Mám pocit, že kytary jsou občas vzpletenější a přibylo i nálad.

I nadále zůstává skládání materiálu na mě, Ištvánův potenciál se využil právě při budování nálad, kdy jsme se scházeli sami ve zkušebně a zkoušeli určité pasáže obohatit. Hodně k tomu pomohla zelená inspirace. Velký přínos opáleného bulharského chlapce z brněnských sídlišť je ta, že nám pravidelně ničí věci, nevím, jak to dělá, ale z 90 % vždy zničí spíš cizí věc než svojí, je to čaroděj. Měli jsme už nápad prodat ho na inzerát, abychom vyřídili konkurenci. Nevyšlo to.
 
Zelená inspirace… Jak vám to pomáhá při skládání, nebo naopak, jak nepomáhá? Dostanete tak ze sebe nápady, k nimž byste se jinak nedobrali?

Nemyslím si, že by to mělo na skládání zásadní efekt. Výhoda je, že se můžeš na určitým riffu zaseknout a je ti to jedno, že ho hraješ půl hodiny dokola. A při skládání riffů mě spíš pomáhá dvě hodiny hrát v kuse, následně se vše hraje o dost líp. Celé je to dost i o situaci, jelikož bych lhal, že z nás nikdy nevylezl nějaký super nápad :=)))))
 
Deska pokračuje v tempu i rytmu nastoleném na vašem eponymním EP a uběhne raz dva, možná je krom těch nálad jen ještě rychlejší a dobře jste využili „deathcorových“ stěn. Zvuk je ale robustní a až zničující. O jeho kompletní vizáž se postaral Otyn? A hodně zajímavě na desce působí hrané Outro, půjdete touhle math cestou i do budoucna?

Komplet zvuk na desce je made in Otyn, v Davosu vznikla naše 4. nahrávka pod dohledem Otyna a jsme tam spokojeni. Byly návrhy oslovit i někoho jiného na finální sound, ale nakonec jsem rád, že to dělal Otyn. Za ty roky se z Otyna stal profík, co své práci rozumí, sem tam přidá svou radu, nebo vezme do ruky nástroj a vypomůže. Co jsem se tak bavil s muzikanty, kteří u něj nahrávali, berou pobyt v Davosu jak dovolenou, než nějaké stresující místo. I nás už tolik nemlátí jak dříve. Jestli půjdeme math cestou nevíme, spíš se necháme překvapit. Dodělané jsou dvě nové skladby a jedna se opírá o toto téma. Čas ukáže, jak bude další nahrávka znít.
 
Kdo dělal na desce samply? S muzikou se výtečně doplňují.

Samply nám dělal Otus z Minority Sound, každou chvíli si dokupuje nějaký balíček zvuků a hned je z čeho vybírat. Náš favorit byl zvuk Gravitace. Otus nás musel hlídat, abychom to zbytečně nepřeplácali. Divím se, že se v tom vůbec orientuje, samplů na výběr má kvanta. S výsledkem jsme moc spokojeni. (Zdravíme Otuse a celý Minority Sound.) Do prvních dvou písní dělal samply bývalý kytarista z XxxX, u kterého Roman dohrával i zpěvy.
 
Teďs mi právě nahrál, páč jsem se chtěl i optat, ač nevím, na kolik je známo, že Roman předtím působil v XxxX a Chali v Dymytry. Neměl jsi zprvu obavu si někoho takového do kapely vpustit?

Hehe, jak to napsat, abych se nikoho nedotkl. Chaliho jsme kontaktovali s Červem, když skončil v Dymytry, znal jsem ho přes zpěváka Honzu (Protheus), kamaráda a souseda z dětství. Chali byl pro nás jasná volba, jen chvilku trvalo, než se zabydlel. Pamatuji si, jak říkal, že rozhodně nechce sypat a hrát rychle. Po těch letech si ani neumím představit nikoho jiného na stoličce za bicíma, do toho se snaží pořád hráčsky růst, je to živel a parťák pro každou špatnost. S Romanem to bylo trošku jiné, dostal jsem od Tondy (dělal máster Ptáčkům) na něj kontakt, XxxX mě nebavili, ale vyměnili jsme si pár sms, zpětně mě musel mít asi za magora, nebo pořád má, nakonec se dostavil na zkoušku, otevřel hubu a bylo vymalováno. Podle mě k nám oba sednou víc než v jejich bývalých kapelách.
 
Bezvýhradně souhlasím. Rozhodně. Ale víš jak, míváme předsudky, a proto jsem se ptal. Proč se vlastně předchozí placka jmenuje Kdo nasype ptáčkům? Kdo je jimi myšlen, na koho to cílí? Je to nějak provázáno s texty, či jiným konceptem?

Název desky vymyslel Ossie – L´inphantile Collective a nám se zdál originální a správně ujetý. Bylo to v tom roce, kdy dostal přes prsty Ráth a Chali informoval o dalších kauzách v tomhle ranku a není nám 17, už víme, jak to na tom světě chodí. Název desky byl teda daný. Bohužel peníze se pro většinu společnosti staly pojmem boha a štěstí, přitom jsou to jen barevné papírky s obrázky mrtvých lidí.
 
Odkazujete na tyhle věci i v textech? Vlastně jsem je nikdy nečetl. A když takhle řešíme názvy, co vlastně znamená Diphteria?

Ohledně textů bych se spíš obrátil na Romana, ale co jsem četl, odkazujeme na tyhle věci i v textech. Většinou jsou to klasická témata: kritika společnosti, ničení planety, sem tam něco protikřestanského atd. S psaním textů nám hodně vypomohl Petr Pádivý, tímto mu ještě jednou děkujeme. Název Diphterie je z nemocničního prostředí. Diphteria, neboli záškrt, je bakteriální onemocnění člověka, horší angína, která při zanedbání může způsobit i smrt. Jen jsme si ho trochu upravili, latinsky je to snad se dvěma H.
 
Jo, záškrt je diphtheria, myslel jsem si to. Vždycky mi přišlo vtipný, proč kapely tak často sahají do těchto sfér, ačkoli s nemocničním prostředím nemají nic společného. Vrátil bych se ještě k muzice. Nikdy jsem se na to snad žádný kapely neptal, ale u vás si furt lámu, co při tý muzice, kterou děláte, asi posloucháte. Nasum jsou jasní! :) Už jsme ale i řešili, že krom zrychlení bpm jste se zas tak moc nezměnili. Poslouchá ještě někdo z vás tedy metalcore?

Název se vymyslel už někdy v pravěku, jen jsme ho oprášili a později se vyhledal, cože to vlastně znamená. Jinak jsme všichni fandové nemocnic a můžete nás tam potkávat velice často, bojující s důchodcema o volnou židli. Co se týče inspirace ohledně hudby, moc si mantinely nedáváme a posloucháme skoro vše. Od Kornu, Deftones po Zubrowsku, přes Testament až k Misery Index, hodně i toho grindu, až po ten původní metalcore-hardcoremetal (Diecast, Purified In Blood, Heaven Shall Burn, Burning Skies) a nezapomenout na Harloty a The Faceless. Naše limity jsou jen ve hráčských schopnostech, jinak asi nejsme kapela, co by se držela jedné konkrétní škatulky.
 
No máš pravdu, že v Parasite nebo White Dogma je Korn krapet slyšet, v Equal zas třeba takové to Sepošské Root. Vyhodit ‚death‘ z Kubova popisu a nechat groove grind/(t)hc, tak je to vlastně dost trefné. V Monuments of Hope vám hostuje Dahlien, jak jste na tohle přišli? Potřebovali jste desku „zjemnit“ dívčím hlasem?

Korn a Sepultura jsou pro nás hodně zásadní kapely, máme rádi jejich hudbu a i z ní do určité míry čerpáme, jinak White Dogma je předělaná skladba z prvního splitu, jen jsme si jí trošku upravili a zrychlili. Hosta na desku jsme chtěli, Roman měl požadavek, že to musí být někdo s jiným fílingem i barvou hlasu. Bylo pár adeptů, nakonec dorazila Dhália a přinesla svoje nápady, jak by skladba měla znít. Chvilku jsem si musel zvykat, byl jsem naučený na Romanovo frázování. S odstupem času se mě Dhália líbí čím dál tím víc, dala to po svým a dala to sakra dobře.
 
Hrajete dost koncertů a ty jsou pro vaší energickou muziku a živelný projev Romana jako stvořené. Dahlien ale není to jediné, co dělá novou desku dobrou. Proč by si lidi měli vaše desky poslechnout, potažmo tu novou?

Proč by si měli poslechnout novou desku? Myslím si, že tu není moc kapel, který by hrály stejně jak my. Za mě jsme našli rozumný kompromis, aby k sobě styly seděly a nedopadlo to, jak když kočička s pejskem vařili dort. A to, co uslyšíš na CD, dostaneš i živě - nemusím moc kapely, co si vymazlí desku ve studiu a naživo je to bída. Ale jak píšeš, naše síla je v živém hraní a tím pokaždé nejvíc nalákáme kupce na cd.
 
Já myslím, že lákat můžete i na parádní obal. Kdo vám ta zvířátka kreslil? Kam by to chtěla Diphterka – třeba nejen s novou deskou - dotáhnout? Je nějaká meta, kterou až pokoříte, tak to zabalíte?

Obal nám dělal kamarád Andy z Morkhimmel, známe se delší dobu, ještě když drtil bassu u neznabohů Úll! Slovo dalo slovo, sešli jsme se, řekli mu naší představu, on nahodil několik náčrtů a výsledek je na obalu desky. Kam bychom to chtěli s kapelou dotáhnout? Chce se napsat co nejvýš, ale každý v kapele má určité limity. Nikdy jsme nic nehrotili, netlačili do extrému, na druhou stranu desce věříme, že osloví lidi. Zkusíme udělat maximum, aby se deska dobře šířila. Meta, která určí konec kapely, zatím není. Budem tu ještě nějaký pátek strašit.

https://www.facebook.com/diphteria666/
http://bandzone.cz/diphteria