To nejlepší nakonec nebo naopak - kde nic není, ani smrt nebere? Nakonec ani jedno, ani druhé. V závěrečném základní kole, které se naposledy odehrálo v klubu Music City, nesoutěžila vyloženě špatná kapela, ale ani nedošlo na vyložené překvapení (nejen asi za mne bohužel).

Poslední dobou mi začátky koncertů prostě nejdou, takže i na Gate Of Illusions přicházím zhruba v polovině. O to více mne to teď zpětně mrzí a rovnou podotýkám, že tohle pro mne byla kapela večera (tedy hlas). Gate Of Illusions jsou jednoznačně kapela, která má vlastní invenci a namísto trendaření se nebojí mixovat víc stylů dohromady. Dalo by se namítnou, že to je v podstatě tradiční metal obohacený deathem, doomem, thrashem, koketující s progresivní složkou všech těchto stylů. Ale! Jedna věc je skládat nápady na sebe, druhá aby skladby měly hlavu a patu a k tomu aby se dal poslouchat zpěv. A Marek Opatrný je výborný zpěvák s ohromným hlasovým potenciálem - takový český klon (angličtina by chtěla ale vypilovat) Warrela Danea v powermetalových pasážích a Roberta Lowa (ani ne tak, v zase již, ex-Candlemass jako spíš v Solitude Aeturnus). Rokycanští jsou ale ještě mladí a určitě je neúspěch nerozhodí (nebo aspoň doufám). Za sebe klukům držím palce a přeji vytrvat, jelikož je vidět, že to, co dělají, je srdcem. A já se těším, že kromě čtyřskladbového EP bude brzy i něco dalšího, kde budou i skladby Silence is Killing Me a Absorbed by Your Nightmares (odposlechl-li jsem správně)?

Odkud vítr povane u Foursquare, se dalo odhadnout již při zvukovce, která klukům trvala trochu déle, ale naštěstí to nevadilo, jelikož cca 15 minutový repertoár a závěrečná "improvizace" nenaplnila pořádně ani možnou délku setu. Tady by se ke zpěvákovi hodilo také jedno jméno - emočně narušený projev á la Jonathan Davis. Nu-metal/emocore (možná bych trochu definici upravil na metalcore/post-rock) ve velmi náctiletém podání působil trochu zakřiknutě, jako kdyby se kluci cítili příliš svázáni odvést precizní výkon. Prakticky jednolité čtvrthodinové vystoupení mělo více pozitivních než negativních momentů - nebál bych se více přitlačit na instrumentální stránku, ubrat na repeticích, porozvíjet jednotlivé motivy a zpěv ještě více emočně vyhrotit (a ani ho nemusí být moc). A při větší uvolněnosti by mohla zafungovat i lepší pódiová prezentace (ono není moc pěkné, když se každý kinklá dle libosti, to je už lepší hrát uschlou větev). U Foursquare tedy spíše doufám, že mladíčci z Moravského Písku si na semifinále připraví delší set a dokáží skutečně překvapit, že u nás mají na mety nejvyšší.

Agassiz přijeli až s dalekého Jablunkova a v podstatě představili měkčí, kytarovější variantu toho, s čím vystoupili Foursquare, ale s daleko lepším bubeníkem - zatímco u FS bubeník pouze držel rytmus, tento repertoár osvěžoval a posouval jej až někam do velmi příjemného power rocku. Přesto oproti oběma předchozím kapelám chyběla vystoupení větší jiskra - FS měli vyloženě mladický zápal, GoI útočili na srdíčko chytlavými riffy, ale Agassiz kromě vydařených hráčských výkonů postrádali fluidum výjimečnosti, snad až na poslední hutnou, valivou skladbu s téměř thrashovým riffem. Možná druhá kytara (kterou kapela shání) a kompletní přitvrzení tvorby by nebylo od věci.

A blížil se konec a s ním Sklepmaster, na které jsem byl zvědav, jelikož na tuzemské scéně nejsou pojmem neznámým (mají mimo jiné i koncertní DVD, což je věc vcelku raritní vzhledem k tomu, že vyšlo dříve než první deska). Přesto mne jejich tvorba míjela, ale pravda, nebyl jsem ani v nejmenším pokušení se s jejich death metalem blíže seznámit. A proč? Jelikož mi prostě naprosto uniká koncepce této kapely - anglicko-český název (vysvětlení najdete na webu) budiž, ale proč psychedelický death metal? Tady není psychedelie ani co by se za nehet vešlo! Tohle je prostě jenom naprosto prachsprostý, průměrný (až podprůměrný) death metal. Kolárky už dávno vymyslel Martin Schirenc (dobrá, dnes je těžké být originální) - asi to vypadá dobře, hrajeme ten death metál, máme k tomu všici stejné bílé nástroje (a opět ať nemusím chodit daleko pro příklad - Tortharry k White, ke kterému dělali na svou dobu velmi originální vystoupení.) Jak jsem rozpačitý ze stránky vizuálně-hudební, tak je tomu i po stránce textové - nic nového, nic interesantního, čeho by se dalo chytit. Prostě a jen velmi profesionální (to uznávám) přístup k tvorbě a její prezentaci, ale bez vlastního hodnotného obsahu. Je to asi stejné, jako kdybych si chtěl pochutnat na výborném hovězím - taky na uruquayské nevyrazím do čínské restaurace a důvod rozhodně nebude v důvěře v tamní kuchaře. (Ale třeba jsem jenom rejpal, kterému něco evidentně jasného uniklo a rád se nechám osvítit). Možná teď tak vynesu trochu přísnější verdikt, ale celkově vzato - nejzbytečnější kapela večera.

Po sečtení všech hlasů byl výsledek následující (detailní rozpis i s hlasováním poroty):

Agassiz - 8 hlasů
Gate Of Illusions - 10 hlasů
Foursquare - 15 hlasů
Sklepmaster - 25 hlasů

Závěrem (ačkoliv soutěž ještě pokračuje) určitě patří poděkování organizátorům z MetalGate za organizaci této záslužné činnosti, uvidíme, kdo nakonec letos vyhraje - dravé mládí jednoznačně převažuje a o postup do finále budou postupně bojovat Desire For Sorrow, All Friends Death, The Revolt, Self-Defence, Break The Rules, Draco Hypnalis, Sklepmaster a Foursquare.

Semifinálová kola (22.3. - 1. semifinále a  5.4. - 2. semifinále) a kolo finálové (26.4.) se již budou odehrávat v prostředí klubu Nová Chmelnice.

Fotky © MetalGage (kompletní galerie)