NIN v Praze, hurá, tentokrát jsem si to už nenechal ujít, proto kupuju lístek s předstihem a rovnou do kotle. Vstup sever, bylo napsáno na ticketu, přicházím tedy kolem půl sedmé do O2 arény. Po rychlém odbavení mířím rovnou pro pivko, ochutnat Staropramen třetinku za třicať (prý super cena kvůli NIN, jinak 40) jsem vždy toužil, chuť natolik dobrá, že zůstávám jen u jednoho kousku, který musím smutně dopít před vstupem do hlavní haly. Prý na přání produkce nesmí k pódiu nikdo s občerstvením vně arény zakoupeným. Ochranka vtipkuje a takové kluky do nepohody mam rád. Už vidím jak Reznor něco zakazuje, ten člověk, kterej je schopnej zbořit celou stage a rozházet to do davu. Hombre od Securitas mě rozesmějí ještě jednou na konci, když vidím na zemi pod pódiem dost prázdných kelímků. Evidentně praví kucí na svém místě. Good job!
V sedm večer tedy stojím před pódiem, které je postavené v půlce arény a udivuje mě, jak je malé, možná i na poměry NIN komorní. Žádný prostor pro plátno nebo obrazovky, jen spousty světel. Kochám se celou hodinu do příchodu Alec Empire, který v osm hodin zahajuje do polozaplněné (půlky) haly svůj digital hardcore set. Pohrobek Atari Teenage Riot byl pro některé přítomné vítané zpestření a i důvod příchodu, pro některé ostatní, dle diskuzí, zcela nepochopený. Já bych z toho vědu nedělal, ačkoliv nevyhledávám tento žánr, půlhodinový elektro set přišel vhod a jako rozehřívání publika ideální. Nutno dodat, že hudební mašinky Alecovi obsluhovala Nic Endo, taktéž někdejší členka Atari Teenage Riot. Žel bohu patřičnou odezvu neměl, přece jenom lidi přišli a očekávali NIN.
Na „velkém“ samostatném koncertu jsem byl prvně, takže nevím, jestli ta půlhodina čekání na nástup hlavní hvězdy je ještě v příměru nebo už moc. Přesto lehce po deváté vbíhá na pódium Reznor spolu s kapelou a začíná nekončící industriálová jízda. Zvuk od počátku pod pódiem ideální, vše je slyšet a efekt zalehlých uší se nekonal. Přesto nutno říct, že to nebyla úplně procházka

růžovým sadem. NIN nešetřili, krom industriálních prvků své hudby, které místy pěkně zatahaly za ouška, pracovala pilně světelná hradba, osazená naprosto kolem dokola celé scenérie. Reznor na co šáhne, to mu jde, jako jeden z mála může pro každou show vybrat jakýkoliv setlist chce a bude mít zaručený úspěch. Pražská zastávka byla převážně v duchu alb Downward Spiral a Fragile. Z politické Year Zero zazněly pouze dva vály. Oželit jsme tak museli například úžasnou Great Destroyer, poutavou klipovku Only z desky With Teeth, nebo stálici NINovského setlistu, hitovku Sin.
Kapela přijela jen ve čtyřech, obvyklý post za klávesami chyběl, přesto různé atari, comodore a podobná hudební, čudlíková zkrášlovadla byla rozseta po celém pódiu a o obsluhu se starala střídavě celá kapela. Ačkoliv má Reznor koncertní sestavu obměněnou, pracovala na sto procent, zejména mladíček (21 let) Ilan Rubin za bicíma, působící do doby před NIN v Lostprophets, si show „užíval“ natolik, že hned po druhé písni kolem něj běhali technici a stavěli mu stojany s činelama zpět na místo. Samotný Reznor, evidentně přes nachlazení, ve svých partech nakonec obstál a kde už výrazněji nemohl nebo si chtěl odpočinout, zaskočili ostatní, zejména kytarista Robin Finck. Nesmím také zapomenout i na basovou obsluhu, pána jménem Justin Meldal-Johnsen, který se nebál při skladbě La Mer a Gone, Still použít kontrabas a dodal písním pestřejší zvukový háv.
Srovnání s minulým koncertem, osobně, bohužel nemám, podle mnohých minulý

koncert byl více koncepční, více se pracovalo s projekcí a písně lépe navazovaly. Středeční koncert, pravda, působil spíše jako klasická rocková show, nicméně hodně kvalitní a nevšední dvouhodinový zážitek. Spokojenost.
NIN se zdrží v Evropě do srpna, pak poputují na Filipíny a do Japonska. Aktuální turné s podtitulkem „Wave Goodbye“ má být na dlouhou dobu poslední koncertní sérií, jenže to bysme nesměli znát Trenta Reznora, že?

Za fotky děkuji Darneth.

www.nin.com/
www.alec-empire.com

Hrálo se:
1. Somewhat Damaged
2. Terrible Lie
3. Heresy
4. Metal (Gary Numan cover)
5. The Becoming
6. March of the Pigs
7. Piggy Play Video
8. Burn
9. Gave Up
10. Gone, Still
11. The Fragile
12. La Mer
13. The Downward Spiral
14. Head Down
15. Survivalism
16. 1,000,000
17. Wish
18. Hurt
19. The Day the World Went Away
20. The Hand That Feeds
21. Head Like a Hole
22. Echoplex 23. Dead Souls (Joy Division cover)
24. In This Twilight