Ahoj Ondro, předem díky za čas, který sis pro nás a pro čtenáře vyšetřil. Na hudební scéně jsi znám především jako baskytarista RIP. Co tě vedlo k této hudební přezdívce? Jaké byly tvé hudební začátky, co tě přivedlo zrovna k baskytaře?
„RIP“ vznikl snad už někdy na základní škole, kdy jsem potřeboval nějaký nickname coby redaktor jednoho časopisu. To, že jsem někdy ve třinácti čtrnácti v nerozvážném mládí těmito třemi písmeny tagoval ulice snad ani nebudu rozmazávat. K base jsem se dostal poměrně pozdě, snad ve dvaadvaceti a jedním z prvotních impulzů byl asi Martin ze současných SYNERGY, který chtěl na vysoké škole založit kapelu. On měl jasno, chtěl kytaru, já měl jasno méně, ale baskytara mě vždycky lákala.
 
Máš nějaký hudební vzor, třeba Marcuse Millera? Nebo je ti blízký třeba Fieldy z Korn? :) Je někdo, kdo je ti svým stylem hry sympatický i v ČR, nebo pro inspiraci koukáš pouze do zahraničí?
S Marcusem Millerem jsi mému vkusu mnohem blíž než s Fieldym. Mám dokonce i signovanou kopii jeho nástroje – krásného žlutého Fender jazz basse. Obecně mám hodně rád jazzové baskytaristy, na prdel mě usadil minulý rok projekt SMV, což je kapela, kde se sešla naprostá esa basového světa – Stanley Clarke, Marcus Miller a Victor Wooten. Že bych měl vyloženě nějaký vzor – to se říci nedá. Samozřejmě i u nás ale máme basáky, na jejichž hru se dívám velmi rád. Pokud bych měl zůstat u metalu, Adam z MINDWORK je parádní instrumentalista.
 
Cvičíš ještě na basu, nebo ti stačí zkoušky a koncerty? Přechod z basy pražcové na bezpražcovou zřejmě není úplně nejjednodušší…
Stále cvičím, teď hlavně kvůli DESPISE. Bezpražec teď chvilku zahálel, asi třičtvrtě roku jsem na něj koncertně nehrál, ale určitě ho chci v budoucnu používat jak v ESECH, tak v DESPISE – pokud se to bude hodit.
 
Svůj první koncert jsi odehrál se Synergy. Proč vaše hudební spolupráce nepokračovala i dále? Respektive, občas si s nimi zahraješ i teď, jako například nedávno v Polné. Jaký spolu máte - hudební - vztah? Plánujete do budoucna pokračovat čileji, až skončí půlroční studijní pauza Synergy? Nedávno jim vyšlo debutové CD Půlnoční mlsání a jiné radosti, co na něj říkáš? Já jsem spokojen :)
Svůj první koncert jsem odehrál se SHAPELESS, což byla kapela složená z Páji a Martina ze SYNERGY – jen navíc s basou. V podstatě šlo také o instrumentální záležitost. Hudební i osobní vztahy máme naprosto v pořádku, teď jsme spolu (ESAZLESA a SYNERGY) jeli týdenní turné po českých klubech a byla v plánu také velmi zajímavá kooperace obou kapel v jedné skladbě, ale nakonec se to bohužel nějak nestihlo realizovat. O budoucnosti jsme nemluvili, já bych si s nimi rád zase něco střihnul, protože mi basa v jejich hudbě chybí a cítím ji tam. Půlnoční mlsání a jiné radosti je po skladatelské stránce velmi zajímavý materiál, je však hodně slyšet, jak málo na to měli kluci času ve studiu. Ty skladbičky by si zasloužily mnohem lepší realizaci.
 
Díky za opravení ;-) Názor, že Synergy chybí baskytara, neslyším poprvé. Působil jsi, spolu s dalším současným členem This Night Draws The End Morbim, v Bed Sores. Podobnost mezi oběma kapelami je nejen hudební, ale i personální. Co vás přivedlo z jedné skvadry do druhé? Stále totiž není jasné, jaké byly vztahy v Bed Sores…
Do TNDTE mě přitáhlo lano hozené Morbim. Morbi tu kapelu založil v době, kdy byl ještě v BED SORES a důvodem vzniku TNDTE bylo dle mého asi hlavně to, že mu nevyhovovaly poměry v BED SORES, ale nerad bych mluvil za něho…
 
Vnímáš mezi těmito dvěma kapelami nějakou řevnivost?
Vůbec žádnou řevnivost nevnímám a ani žádná není.
 
Jaké jsi zaznamenal reakce na vaše drozdí EP Victims? Pokud vím, členem kapely jsi v době nahrávání ještě nebyl. Máš nějakou snahu o posunutí, změnu hudebního stylu či hudebního vyznění?
Reakce na Victims jsou celkem pozitivní, nikdo si významně nestěžoval… Já bych byl coby kritik mnohem tvrdší. Snahu o hudební posunutí jsem měl, ale nějak se to zatím příliš nehodilo do krámu. Nejdříve byly mé nápady na bývalého bubeníka poměrně složité, pak byl problém i s oběma kytaristy, kterým se mé snahy o hudební posunutí směrem k techničtější a žánrově košatější poloze moc nelíbily. Mé nápady v metalovém směru tedy budou zřejmě směřovat spíše k DESPISE.
 
Tomu rozumím. Ostatně, jaké jsou současné plány This Night Draws The End?
Nyní se snažíme dokopat do konce novou rozdělanou nahrávku, jsou nahrané bicí a kytary, část basy – ale tu budu přetáčet, protože s ní nejsem spokojen. Nejde stále ještě o regulérní CD, spíš materiál na další EP nebo split. Měli jsme zdarma dva nahrávací dny v rámci vítězství v hudební soutěži. V září a říjnu jedeme víkendovou šňůru koncertů společně s SHOGUN TOKUGAWA, dále plány asi nesahají.
 
Jaký je skladatelský poměr u This Night Draws The End? Kdo kapelu táhne a je v ní vůdčí osobností? Skládáš i ty nový materiál, nebo zůstalo při starém jako na Victims?
V současné době kapelu skladatelsky nejvíce táhne asi kytarista Vadim, ale angažují se všichni. Já rozhodně nejvíc rejpu, remcám a koriguji jednotlivé aranže.
 
V nedávné době jsi si zahrál například před Here Comes The Kraken, Wolves In The Throne Room... Stál jsi někdy na pódiu, na kterém po tobě nastoupila nějaká jiná „velká“ kapela? Na podzim se chystáte velmi čile koncertovat, snažíte se s TNDTE prorazit ven?
Asi jsem se na to nikdy takhle nepodíval a kdo bude hrát po mně, je mi do značné míry jedno, nedávám tomu tak velký význam. Hned po mém setu nastupovali na scénu třebas WAR FROM A HARLOTS MOUTH nebo FUCK THE FACTS, ale to asi nemyslíš tou velkou kapelou… HERE COMES THE KRAKEN jsem vlastně ani na tom společném koncertě neslyšel… Studiová tvorba mě moc nezaujala.
 

Ale ano, právě třeba WFAHM za velkou kapelu považuji, a to především díky jejich pilné a tvrdé práci, neustálému koncertování. Je možné, že vás někdo považuje za pouhé zástupce moderního „trendového“ hudebního stylu. Předpokládám ale, že metalcore bude vaší dlouholetou zálibou?
Metalcore mám rád, ale rozlišujme „metalcore“ a „metalcore“. Moc nemusím všechny klony pop-metalcorů typu CALIBAN, mám rád starý metalcore, který koketoval se špinavým grindcorem, metalcore modelu BURNT BY THE SUN. Moc si u nich vážím toho, že neuhnuli ze svého směřování a stále si valí to svoje. Ostatní kluci ale hodně sjíždějí novou vlnu, řekněme třetí generaci metalcoru. Z nové hudby mám rád technicky orientované věci, ať už jde o PSYOPUS, BENEATH THE MASSACRE, THE TONY DANZA TAPDANCE EXTRAVAGANZA nebo THE NUMBER TWELVE LOOKS LIKE YOU.
 
Při jednom z koncertů Bed Sores zhruba před dvěma lety jsem byl kvůli dešti jediným člověkem pod pódiem, což zřejmě nebude pro interpreta vůbec příjemné. Zažil jsi nějaký vyložený koncertní propadák? Nemám na mysli vykopnutou šňůru, ale alkoholový exces, psychické nezvládnutí situace apod.
To bylo skoro přesně rok zpátky, pokud si dobře pamatuji. Osobně lidi na koncertě moc nevnímám a soustředím se na jiné záležitosti než na to, kolik jich je pod pódiem. Do koncertu máš dát v tu chvíli všechno a je jedno, jestli je pod tebou jeden člověk nebo deset tisíc. Jeden ze svých nejlepších koncertů jsem odehrál pro osm platících, byla tam skvělá atmosféra, kdy těch osm lidí byli v obrovském klubu pro tři sta lidí a hrálo se mi skvěle.
V BED SORES pár alkoholových excesů bylo, ale nikdy se to nestalo mně osobně, já alkoholu zas tak moc nedám. V DESPISE máme pravidlo, že před koncertem nesmí být ani jedno pivo – to je tedy opačný extrém, ale problém s tím nemám.

Máš pravdu, no, aspoň jsem si to nevymyslel. V současnosti se občas mluví o specifickém zvuku plzeňské scény, českobudějovické scény… Vnímáš to také? Vidíš nějaké specifické rozdíly v hudbě metalových/hardcore kapel z různých částí republiky?
Ale no tak samozřejmě, že tomu tak je. Nikoliv ve specifickém zvuku, ale v tom, že mladé generace v těch městech vyrůstají na hudbě svých předchůdců a to je zkrátka ovlivňuje a směruje. V tom je i výhoda Plzně, opravdu silných kapel je tu hodně a to se podepisuje na nových generacích. Konkrétní případy bych mohl sypat z rukávu a nebylo by jich málo. Pokud se podíváš na světovou scénu, můžeš zaznamenat stejný fenomén. Mluví se o scéně v Seattlu v souvislosti s grunge, o NY v souvislosti s hardcorem nebo o švédském death metalu. Rozdíly v částech naší země jsou také patrné.
V odpovědi na druhou otázku bych se nerad někoho dotknul, ale přijde mi, že Morava je v metalu a hardcoru mnohem konzervativnější než například západ Čech. Málokdy se tam zrodí něco nového a skutečně zajímavého, doba silné post-doomové moravské scény je tatam. Zajímavé prostředí začíná být například v Českých Budějovicích kolem společenství NAAB, jsem poměrně dost zvědav, kam se to vyvine.
 
Jsem rád, že to tak vnímají i samotní aktéři. Další z tvých kapel – Esazlesa, kapela s podivným názvem a nadějnou budoucností. Přiznám se, že hudebně je mi velmi, velmi blízká. Co byl důvod stvoření a vydání EP Vyhlídky a konce DIY? Špatné zkušenosti, přesvědčení?
To jsem rád, že Ti je naše tvorba blízká a že nás shledáváš nadějnými. Popravdě, k tomu, abych začal s ESAMA hrát, mě trochu přemluvili kluci ze SYNERGY na přelomu tohoto roku. Po první zkoušce, kdy jsem uměl drtivou většinu koncertního materiálu a po prvním nahrávání jsem věděl, že jsem nemohl udělat nic lepšího. Zafungovala chemie – naprosto a drtivě. Vyhlídky a konce byly nahrány na „první dobrou“, bez stříhanců, což jsem nikdy předtím nezažil. Většinou se lidi ve studiu trochu trápí. Na EP Vyhlídky a konce je díky tomu přesně ta forma upřímnosti, se kterou byl materiál tvořen a za to jsem velmi rád.
K otázce vydání – ono proběhlo několik jednání s možnými vydavateli, ale vždy to bylo o tom, že to kapelu stálo svobodu v rozhodování o dění kolem nás samotných, na což jsme nechtěli přistoupit. Vyhlídky a konce jsou důkazem, že si lze úspěšně vydat vinyl DIY způsobem, mít ho v distrech a zajistit mu určitou publicitu i bez toho, aby za tebou stál vydavatel. Děláme si vše podle toho, jak chceme a jak to cítíme a to nám všem vyhovuje. Je to práce navíc, ale za to, že máš nesvázané a volné ruce to stojí. Příští nahrávka zřejmě bude už pod křídly nějakého partnera, který nám s některými věcmi pomůže – samozřejmě s tou podmínkou, že nás to nebude stát ani kapku z naší „kapelní svobody“.
 
Tento přístup je velmi sympatický. Chystáte se, alespoň částečně, prorazit do Evropy? Nemůže být tento přístup na škodu?
Evropa se už domlouvá, pokud vše vyjde, měli by nás na jaře čekat dvě turné mimo domácí půdu. I tyto tour si do značné míry budeme zajišťovat sami nebo s pomocí známých a kamarádů, takže podle mého je DIY přístup v mnohém výhodou.
 
Hodláš prozradit, v čem se nová deska, která by měla vyjít na začátku nového roku, bude lišit, pokud bude? Nalezli jste jako kapela v poslední době nějaký opravdu zásadní inspirační zdroj?
Na podzim budeme určitě nahrávat dvě skladby, které by měly vyjít na sedmipalci nebo na desetipalci ve splitu s jinou kapelou. Původně to měl být split s pražskými ..ÚL, ale Úláci by zřejmě nestihli vše finalizovat v potřebných termínech. Albový debut dozraje někdy na jaře příštího roku. Materiál se už ale pomalu rýsuje. Na podzimním sedmipalci budou navíc určitě syntezátory a jedna skladba bude čistě instrumentální – v tom bude asi zásadní změna. Inspirační zdroje jsou stále stejné, jde o dění kolem nás. Skladba Papírový pouta, která se na sedmipalec chystá, je, řekněme, více sociálně kriticky zaměřená, než tomu bylo u textů v minulosti.
 
Esazlesa má být netrendový název, nemódní, jak jste se vyjádřili v jednom rozhovoru. Chápu to jako odmítnutí ostatních, módních názvů. Kdekdo by ale mohl považovat This Night Draws The End za trendový název, jako například někteří redaktoři nejmenovaného bulvárního webu (Já?, pozn. Bizz :)). Necítíš v tom jako persona obě kapely spojující rozpor, nebo se ti zdá toto obvinění paranoidní a liché? Považuješ to za problém pisálků?
Ani jeden z názvů jsem nevymýšlel, dokonce jsem ani nebyl při tom, když se vymýšlely. Obě ty kapely jsou propastně jiné a zcela jinak fungují, obě mají jinou motivaci v tom, jak se jmenují. Jakékoliv řešení názvů nechávám na bulvárních webech – zdravím Bizzara, já z toho žádnou schizofrenii nemám. Pro mě jsou asi mnohem podstatnější jiné věci, řekněme obsahové. Název je jen nálepka na krabici, důležitější je to, co krabice obsahuje.
 
Obhájil si to hezky, byl to jen nevinný trk. Co například Strangemind? Jak dlouho jsi v této kapele působil a proč už nepůsobíš?
Působil jsem v ní několik let. Ani nevím – snad čtyři, pět? Nedávno jsem vlastně byl zase na zkoušce. Po mém odchodu kapela několik let stála, protože nemohla najít baskytaristu. V současné době ve STRANGEMIND nepůsobím hlavně z toho důvodu, že na tom jsem časově poměrně špatně. Také jejich nové směřování už nějak hudebně necítím. Vždycky jsem chtěl jednu kapelu brutálnější a druhou pocitovější. V současné době mám DESPISE / TNDTE a na druhé straně je ESAZLESA.
 
Poměrně velkou událostí na deathmetalovém poli byl tvůj a Fredův (Smashed Face, Translunaria) příchod do už zmiňovaných Despise. Cítíš nervozitu? Přece jenom Despise je i po Evropě poměrně hodně známé jméno a pokud vím, s hraním death metalu jsi zatím moc nekoketoval. Nebo ano?
Nervozitu necítím, cítím spíš velký závazek. Už jsem zaznamenal několik reakcí toho typu, že se z DESPISE stal VIP All Star band české scény, což je teda samozřejmě hodně nadnesené, ale musím říci, že současná sestava je hodně silná a dokonale si rozumí jak hudebně, tak lidsky. Death metal jsem nikdy nehrál, zvláště ne v tak technické formě, v jakém ho předvádí DESPISE a je to pro mne velká motivace do budoucna. Hodně mě mrzí, že nyní máme koncertní pauzu kvůli bicím, ale jakmile budeme v plné síle, věřím, že současná sestava DESPISE znovu zbourá celou Evropu. Naší ambicí rozhodně není být jen nejlepší deathmetalovou kapelou v ČR.
 
To jsou poměrně hodně silná slova. Už jen proto, že deathmetalová scéna je o hodně silnější než byla před několika lety – za což jsme ovšem všichni rádi. Myslíš, že tvůj příchod kapelu změní? Hodláš se podílet na psaní materiálu, nebo to necháš na starých metalových ořích?
Určitě budu do DESPISE nosit materiál, který bude příliš technický pro TNDTE, ale nemyslím, si, že to kapelu změní nějak diametrálně. Skladatelsky je tam zaběhnutý určitý tvůrčí proces a nechci ho příliš měnit, protože funguje neuvěřitelně dobře a budoval se celé roky.
 
Jak bys shrnul tvé dosavadní působení v Despise? Vnímáš kapelu jako dospělejší než jiné, se kterými máš zkušenosti?
DESPISE jsou zcela určitě ve vnitřní komunikaci nejdál ze všech kapel, ve kterých jsem kdy působil. Dejvy dává všem členům neuvěřitelný servis, který jsem nikdy nezažil. Jeho „Despise family“ není jen souslovím, je to realita. U Davida doma se opravdu cítím jako doma.
 
Ztotožňuješ se s Dejvyho prohlášením, že „spousta světových kapel tohle chápe a image řadí na skoro stejnou rovinu jako hudbu a texty. Také si nedovolíš jít do divadla v teplákách...“ Jak důležitá je pro tebe vizuální stránka hudby?
Chápu, jak to Dejvy myslí a ačkoliv tomuto názoru nepřikládám takovou důležitost jako David, respektuji ho.
 
Tím se pomalu dostáváme k Incest, kapele, která zřejmě není tak známá jako ostatní. V Incest vystupuješ v masce. Mění se vaše kostýmy? Její vizuální znaky mě přivádí k myšlenkám na kapely typu Haemorrhage apod.
Nevystupuji v masce stále, to byla záležitost jen několika koncertů - kostýmy se samozřejmě mění. Před každým koncertem se snažíme vymyslet novou show. Nedávno jsme měli například vesmírný program ku příležitosti vyslání Sputnika do vesmíru (hráli jsme den před výročím této události), mezi lidmi létala i maketa kosmické sondy.
 

Jak bys vůbec popsal hudbu Incest? Máte nějaké vyšší ambice? Nechystáte nový materiál?
INCEST je čirá zábava, a to mě na tom baví nejvíce. Recese a sranda; nelze všechno na tomto světě brát vážně. INCEST je pro mne osvobození od běžných mantinelů normality a konvenčnosti. Ambice s tím nijak nesouvisí.
 
Máš ještě nějaké hudební ambice, nebo jsi naplněný? Je nějaký styl hudby, kterému by ses chtěl věnovat?
Měl jsem ambici vytvořit kapelu, kde budou tři baskytary a bicí, ale než jsem našel spoluhráče, tak mi to minulý rok vyfoukli pánové Marcus Miller, Stanley Clarke a Victor Wooten. Rozhodně jsem ale v hudbě ještě nevyzkoušel všechno, co bych vyzkoušet chtěl.
 
Zaregistroval jsi nějakou mladou, inovativní českou kapelu? Jaké nové/nově objevené desky právě posloucháš? Určitě je spousta jmen, které bys chtěl vyzdvihnout a doporučit…
Pokud jsi na začátku zmínil SYNERGY, tak si poslechni kapelu, která je jimi do značné míry ovlivněna – DEPAKINE CHRONO. Hodně zajímavě se jeví mladé jihomoravské instrumentální kvarteto DEER DEER – těším se na plnohodnotnou desku. Výborná je nová tvorba již zavedených MADE BY THE FIRE, jsou nyní ve čtyřech se dvěma kytarami a je to velká paráda. Dost silná se jeví nová vlna deathcorových kapel z Prahy – škoda, že tyto kapely se snaží vybrousit pouze formu a už mnohem méně obsah. A tak bych o domácí scéně mohl pokračovat opravdu dlouho a stejně bych na někoho zapomněl…
 
Díky, s Made by the Fire jsi se mi trefil přímo do srdce, ta druhá „space“ kytara je vynikající… S hudbou nemáš zkušenosti pouze jako interpret, ale také jako redaktor Metalopole. V čem vidíš největší úskalí redaktorství, respektive toho být interpret a zároveň redaktor? Vyhýbáš se psaní o kapelách, které osobně znáš?
Dříve jsem se snažil spojení redaktor Metalopolis/aktivní hudebník poměrně dost tutlat, ale nějak mi to nevychází. Je to nevděčná úloha a „na scéně“ mám poměrně dost nepřátel díky tomu, že se v recenzích příliš neohlížím na osobní vazby. Mám takový pocit, že spousta lidí, co ví, že píšu, mi dává CD s tím, že díky osobní vazbě bude recenze kladnější. Kapely, které se ke mne chovaly přátelsky a chtěly hrát společné koncerty, se po publikované recenzi otáčejí a jsem pro ně „arogantní namachrovanec z Metalopolis, co si nevidí na špičku vlastního nosu“. Kapely mi na společných koncertech často strkají svá CD, abych napsal recenzi, díky tomu mám na stole stále desítky promo CD kapel – z redakce to nikdo jiný psát nechce, takže to zbývá na mne a díky tomu vůbec nestíhám psát o tom, co mě baví a o čem vlastně psát chci. Ale chápu, že je to do značné míry má chyba v tom, že v těchto situacích neumím říkat ne.
 
I ve vzdálených koutech republiky je občas možné zaslechnout temné zvěsty, že máš co do činění s pořádáním koncertů, např. grindery Fuck The Facts… Vyvrátíš toto sprosté obvinění?
Nu, rád přespolním kapelám tu a tam pomohu s koncertem. Zvláště, pokud mám jejich hudbu fakt rád. FUCK THE FACTS rozhodně nebyli jediní.
 
Čím se živíš v osobním životě? Snad si nikdo nemůže myslet, že tě nějaká baskytara uživí, nebo snad jsi z těch šťastných a živí tě metal? Nemáš kvůli hudbě v práci problémy (nebo naopak)?
Do baskytary a kapel spíš teď peníze neustále vrážím. Co vydělám, to dám do hudby/kapel/nástrojů/aparátu/kapelního vozového parku nebo prostě do cestovného na zkoušky. Ona doprava na zkoušky do Kolína a Chebu něco stojí. V osobním životě pracuji v jedné plzeňsko-pražské firmě vyvíjející SW.
 
U cestování zůstaneme. Hudba není tvým jediným koníčkem, jsi znám také jako cestovatel – Sýrie, Kyrgyzstán… Považuješ se za něj? Jaká je tvá cestovatelská filozofie?
To mi připomíná, že v době zveřejnění rozhovoru už budu v Ázerbajdžánu a měl bych začít přemýšlet o tom, co si vezmu s sebou. S Dalasem z Metalopolis máme podobnou filosofii týkající se toho, že do některých zemí se zkrátka už později nepodíváme, nebo podíváme, ale už to tam bude jiné. Východ se teď opravdu rychle mění a zastihnout ty země v původním, civilizací nezkaženém stavu, bude čím dál těžší. Druhou věcí, která mne velmi přitahuje, je fakt, že lidé v těchto státech mají opravdu jinou mentalitu i pohled na život jako takový. V mnohém to dokáže člověku opravdu otevřít obzory a neuvěřitelně ho to obohatit. Nabídnout na lidskou existenci zcela jiné úhly pohledu.
 
Uvažoval jsi někdy, že bys žil v zahraničí? Která země či oblast by ti byla blízká? Spousta hudebníků mluví o temném a chladném severu…
Mám svým způsobem celkem rád tu naší malou republiku i její malé poměry. Navíc tu mám opravdu hodně závazků, takže jsem o dlouhodobém životě mimo ni ani neuvažoval.
 
Čím jiným vyplňuješ svůj čas, pokud ti nějaký zbývá? Člověka to až přivádí k zamyšlení, jestli všemu dáváš stoprocentně to, co je ve tvých silách… Ale dle tvých hudebních výkonů zřejmě ano. Stíháš se zajímat o světové dění, o politiku? Byl jsi třeba u voleb?
Miluji filmy, takže pokud mám volný čas, dívám se na ně. Mrzí mě, že nemám čas tolik číst jako v minulosti. O světové dění se zajímám, je velká škoda, že mnoho českých i světových médií se i na internetu zajímá hlavně o ty čtenářsky nejvděčnější zprávy nebo bulvár a člověk, který chce opravdu vědět, co se děje v okolí, si musí zprávy hledat trochu složitěji. Například masakr ujgurských lidí v čínské provincii Sin-ťiang byl naprosto zastíněn smrtí Michaela Jacksona a podobnými zprávami - takových případů je hrozně moc. Na druhou stranu to u tohoto případu „chápu“, Ujgurové jsou muslimové – což pro hodně zabedněnců u nás znamená, že teroristi. Nemají mediálně vděčnou osobnost jako je Dalajláma, proto se asi nedočkáme iniciativ jako u Tibetu, ačkoliv okupace Ujgurů trvá delší dobu, než je tomu u Tibeťanů. Dalajlámu zná u nás každý, Rebíju Kadirovou skoro nikdo. A to je jen drobný útržek. Kdo se o věci zajímá, tak se k informacím dostane, kdo jen konzumuje, co mu je předkládáno, ten žije v poměrně velkém nevědomí o tom, co se kolem něho děje, ale na to ses asi vlastně neptal… Světové dění i politiku sleduji, možná to trochu souvisí i s tím mým cestováním. U voleb jsem samozřejmě byl.
 

To je zajímavý názor. S médii máš samozřejmě pravdu, podobné věci jsou ovšem bohužel jen jehlou v kupce sena, a to ani nemusíme chodit až do Asie. Vím, že se zajímáš o absinth. Co tě na něm přitahuje? Co lidé okolo tebe, přitahoval někdy někoho nezdravě moc? I na koncertech některých tvých kapel bylo k zaslechnutí vybízení ke společnému popíjení tohoto moku. Nedává ti za to tvůj abstinující spoluhráč z Despise za uši? :)
Od absinthu sbírám láhve, před chvilkou jsem si koupil jednu novou. Myslím, že nikdo v mém okolí „absinthismem“ netrpí. Přitahuje mě na tom asi to, že dobrý absinth je vzácné ušlechtilé hořké pití, které se dá nádherně vychutnat. Nechápu lidi, co do sebe klopí panáky absinthu, aniž by zaznamenali jeho jedinečnou chuť. Fred není tak docela abstinent. Myslím, že to máme dost podobně v tom, že nepotřebujeme pít k tomu, abychom se dobře bavili.
 
Náš šéfredaktor chtěl větu o klopení panáků vyškrtnout, prý je to naprosto normální u jakéhokoliv alkoholu :) (A v tomto jsem nevinně.. vyškrtávám tedy Brose, ale z redakce :), pozn. Bizz) Jaký máš vztah k alkoholu a drogám obecně? Jsi součástí české pivní kultury? :)
Jako Plzeňák nemohu být nečlenem, pivo mám rád a ačkoliv Plzeň je Plzeň, konzervativní moc nejsem a rád zkouším nové chutě. Ale jak už jsem zmínil, neopíjím se. U měkkých přírodních drog jsem pro liberálnější přístup.
 
Myslím, že náš čas i čtenář je vyčerpán. Přeji ti hodně štěstí do života i všem tvým hudebním projektům a kapelám, minulým, současným i budoucím. Děkuji za tvůj čas a za ochotu. Je ještě něco, co bys chtěl vzkázat čtenářům a posluchačům?
Já děkuju za sebe i za kapely, ve kterých hraji. Nezbývá než popřát tobě i čtenářům co nejkvalitnější výběr muziky a snad se uvidíme na nějakém koncertu.
Čtenářům bych rád vzkázal následující: Poslouchejte a podporujte mladé domácí kapely. V tom našem českém rybníku je spousta talentovaných spolků, které rozhodně nemají zdaleka tu pozornost, jakou by si zasloužily a protěžovány jsou stále dinosauři bez invence, kteří pouze žijí z toho, že tu jsou zkrátka dlouho. Přítomností na koncertě nebo koupí CD uděláte pro každou malou kapelu hrozně moc a jistě potěšíte i sebe. Přijde mi, že se k mnoha domácím neprovařeným kapelám přistupuje s despektem jen proto, že jsou domácí a neznámé. Pryč s těmito předsudky.

bandzone.cz/fan/ripak