Co si pod tímto představit? Smyslem článku určitě není mé osobní vyzdvihování alb či kapel, které jsou dle mě nejlepší. Nechci poukázat pouze na významné trendy uplynulých let, doby, kdy vznikl nejeden hudební směr. Jen se podívejme na ty poslední… máme zde nespočitatelný zástup -core mutací, stovky klonů Meshuggah stojících ve výprodejové frontě na dnešní djent, a proti těmto často odlidštěným a citově chladnějším žánrům se nám rozvinula emotivní opozice třebas v podobě nejrůznějších sludge a post-metalů/rocků.
Všechny tyto družiny bojovníků za „vlastním“ úspěchem ale mají vždy jedno společné. Interprety, kteří celý boom/trendy odstartovali nebo jim alespoň silně pomohli tím, že vyvinuli „nové“ palivo do 
věčného a nezastavitelného hudebního motoru. Chci tedy poukázat především na ty, kteří tímto vším silně hýbou a kteří za boomem/trendy tak nějak stojí.
Rozhodně zde však nečekejte výčet letitých titánů slyšících na jména Metallica, AC/DC, Black Sabbath nebo třeba Iron Maiden. Nejde mi o sepisování hudební historie, budu se zabývat (převážně žijícími) kapelami za dobu uplynulých cca 15 let, proto „dekády“.
Vítám vás tedy v krátkém (snad týdenním) seznámení se s popředím hudebně pravděpodobně nejvlivnějších a nejinspirativnějších interpretů „metalu“ posledních let. S kapelami, jež svým přičiněním scénu zahltily vlastními kopiemi, s kapelami, jež jsou nejskloňovanějšími příměry recenzentů.
Díl druhý - THE DILLINGER ESCAPE PLAN - kde by mathcore a karate kids byli
Díl třetí - OPETH - nezrezivělá sedmdesátá léta a překopávání kořenů
Díl čtvrtý - NEUROSIS - sludge a post-metal, (n)emoce nalezené v úpadku
Díl pátý - DREAM THEATER - kde by bez nich progresivní metal jako žánr byl
MESHUGGAH – kam nemůže djent, tam nastrčí mešugou
Těžko na stránkách Marastu (M-worshipers) s naším zaměřením začít jinou kapelou než Meshuggah. Zadáte-li do našeho vyhledávače jejich jméno, určitě nenaleznete kapelu, která by zde byla zastoupena tolikrát, a to i co do jmen samotných autorů článků (viz. níže). Asi bychom jinak horko těžko hledali hromadnou redakční shodu na jediné kapele, která by lépe vystihla naše společné choutky. I proto prvními „protektory hudebních vizí“ jsou hledači neobjevených obzorů a továrníci absolutna MSHGGH!
Meshuggah svou kariéru pod vlivem klasik jako Metallica, Anthrax, Megadeth ad., jak vidno, započali jako thrashová kapela. Nikdo nepamatuje? To se nám totiž psal rok 1987. Chlebodárci Nuclear Blast jsou ale stále označováni za death metal, ačkoli jej nikdy nehráli - ani co do zpívané formy. A ta se od vskutku thrashově zpěvných počátků, navíc podpořených sborovými popěvky, přetransformovala v tlakově řvanou formu mající rozhodně blíže ke zlému, frázovitě nařvanému hardcore, jíž jsou Meshuggah věrni dodnes. A to jsme jen u zpěvu.
Ale ani ve svém thrashovém hudebním zrodu Švédi nehráli úplně standardně. Přidávali do kvapící, ale již tehdy rytmicky narušené muziky vlastní osobitý pohled, který časem pod vlivem fusion, jazzu a progresivně smýšlejících kapel jako Cynic nabrala dnešní matematický směr a komplikovaná řešení, která při druhém albu Destroy, Erase, Improve vyústila až ve vytvoření vlastního, matematického stylu tzv. sekaček, jenž se po vydání asi jejich nejodlištěnějšího alba Chaosphere po americkém turné s Tool v r. 2002 hromadně dostal mezi posluchače a MeŠvédi tak masově prorazili a udělali onu pověstnou díru do světa. A to dokonce až tak, že i jejich původní vliv Metallica (album St. Anger) nebo třeba právě Tool se hlásí k jejich muzice a ovlivnění jimi. To se každé kapele nepodaří, „vlivnit“ své vlivy.
A aby se jejich odosobněná „futuro“ muzika plná kybernetických forem nemusela neustále označovat jako neo-thrash či math metal, sub-žánr jimi vytvořený, resp. na jejich základech postavený, následovaný tunou epigonů se začal označovat jako djent (jinak termín pro zvuk vícestrunných kytar, jejichž průkopníci Meshuggah taktéž jsou), který ale chlapíci z Umeå nehrají. Co ale Meshuggah od jejich následníků drží furt před nimi, je samozřejmě skladatelský přístup, který ctí původní formu 
klasického, efektivního a nepřeplácavajícího písničkářství s jejich ojedinělým citem pro celkovou spojující linii a pohyblivost - groove - skladeb.
Pokud bych pak měl zabrousit ještě před Meshuggah a hledat interpreta a album, které se před nimi jejich muzice asi nejvíce přiblížil/o, určitě bych sáhl po nesmrtelném Cowboys from Hell od Pantera, které taktéž stavělo na silném groove a frázovaných, přerušovaných riffech.
Ku prospěchu Meshuggah je ale možné připočíst ještě několik faktů. Tak třeba: s prvními (ehm) „djent“-riffy přišli v první polovině 90. let, kdy valná část dnešní djent mládeže ještě prděla do plenek, nebo: je to jedna z nejstabilnějších kapel nejen co do sestavy (pouze dvakrát vyměnili basáka a v r. 1990 Lundgrena za bicími nahradil Tomas Haake), ale i směřováním - Meshuggah se neohlížejí okolo sebe a nejsou poplatni době. Ta se naopak přizpůsobuje jim, protože tito matematiční kovotepci pevně a bez vychýlení míří dál.
A o tom se oficiálně přesvědčíme již 21.3.2012, kdy vychází nové album Koloss . To, doufejme, dostojí svému jménu a Tre Kronor matikáři nasměřují celou bárku zas trošku jinam. Bohové totiž musejí být šíle…… vlastně mešuge!
Vlastní vlivy: thrash metal, Metallica, Pantera, Frank Zappa, jazz
Přínos: dekonstruktivní a matematické frázování riffů (sekačky), polyrytmie, vícestrunné kytary, SW Drumkits from Hell
Zlomová alba: Destroy, Erase, Improve (1994), Chaosphere (1999), I (2005), Catch 33 (2005)
Následníci: Gojira, Textures, Uneven Structure, Vildhjarta, TesseracT, Periphery, Animals As Leaders, Chimp Spanner, Decapitated, Fell Silent, Ion Dissonance, Xerath, Four Question Marks, Coprofago ad.
report Brutal Assault 2010
report Polsko 2009
report Praha 2008
obZen - 2008
Catch 33 - 2005
Catch 33 - 2005
Catch 33 - 2005
Catch 33 - 2005
I - 2004
report Rakousko 2005
rozhovor - 2003
Nothing - 2002
Rare Trax 2001
Vložit komentář