PÁTEK > 13.1.2012 

18:30-19:00 REPULSE nebyli
19:15-19:45 BAJONET
20:00-20:30 ASSESSOR
20:45-21:30 ARCH OF HELL
21:45-22:30 PANYCHIDA
22:45-23:30 NEUROTIC MACHINERY 

Dnes již poměrně zavedená klubová akce, která se postupně z malého festiválku rozrostla na dvoudenní přehlídku předních českých metalových spolků, tentokrát nabízela opravdu pestrou paletu žánrů. I když Marast Music není oficiálním partnerem akce, dovolil jsem si i přesto shrnout mé dojmy z pohledu obyčejného platícího návštěvníka.

Původně jsem poměrně pospíchal, abych stihl vystoupení zahajujícího spolku REPULSE, ale po příjezdu na místo jsem zklamaně odešel nasávat k baru, jelikož se kapela omluvila z účasti kvůli nemoci.

Zbývalo jen vyčkat na „náhradníky“ BAJONET, kteří první den otevřeli. Ti už patří celkem k častým účinkujícím WMA, ale tentokrát při pohledu na sestavu bylo jasné, že proběhla změna. Původní basista se tentokrát chopil mikrofonu a pánové tedy hráli bez dunivého podkladu. Zvuk byl naprosto příšerný! Vzadu se to téměř nedalo poslouchat a ze všeho nejhorší bylo, že se vokály téměř zazdily, tudíž jsem nemohl porovnat. Ale z toho mála, co jsem v tom bordelu zaslechl, to znělo velmi úderně, thrashově, zkrátka tak, jak bych očekával, ale ani ke konci krátkého setu se zvukař nezorientoval, tudíž nezbývalo než poslouchat jakousi hlukovou kouli.

Comebackem nakopnutí ASSESOR jsou dnes již klasikou, i když byli původně zamýšleni jen jako bokovka původního zakladatele KRYPTOR - Michala Roháčka. Sic mají na kontě zatím jednu oficiální dlouhohrající desku (a to debut Invaze z r. 1990), nic neubralo na říznosti všech skladeb. Valivý death metal střídaný rychlými thrashmetalovými kvapíky byl pro mé uši jako živá voda. Jen opět chyběla baskytara, tentokrát to bylo však zaviněno kýlou Richarda Abrahama. Ale i tak se pánové do toho prostě umí opřít, reakce publika byla skvělá, zvláště pak mladších účastníků, což je úsměvné, protože většina byla buď ještě v plenkách, tahala kačera nebo nebyla vůbec ještě na světě, když deska vyšla. Vlastně jediné, co opět kazilo dojem, byl opět zvukový šotek, který se ale postupně vytrácel, nicméně na začátku to byla opět jedna velká hrůza.

Na ARCH OF HELL jsem se zvláště těšil. Z desky zní naprosto výborně, ale krátce po vydání je opustil kytarista a zpěvák v jedné osobě, takže si zbylí členové našli hned dvě náhrady a rozrostli se na sedmičlenné těleso. Zvuk byl ale tentokrát jedna veliká příšernost, která si s ničím, co jsem kdy slyšel, vážně nezadá! Upřímně, nazvučit podobnou hudbu dá celkem záhul a tak jsme se dočkali různého přeřvávání obou vokálů, neslyšitelných kytarových melodií, mizejících kláves a dalšího. Prakticky jsem z poslechu vůbec nic neměl, jen mi nový vokalista trošku nesedl, aspoň z toho, co jsem místy zaslechl. Morticia nicméně vynikající. Moc krásný hlas. Škoda toho zbytku.

PANYCHIDA svého vokalistu vyměnila již před drahnou dobou, stačil jsem si tedy už zvyknout. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednoho z mála zástupců pagan metalu u nás, tak jsem si jejich set užil, ale pokud bych měl hodnotit vystoupení jako celek, musel bych poukázat na přílišnou strojovost, která dělá z kytar jeden velký kolotoč, který se neustále točí kolem pár rifů. Anebo že by to bylo zas tím zvukem? Vlčák však zpívá dobře, v tak mladém věku bych takovou sílu v hrdle rozhodně nečekal.

Posledními do páteční mozaiky přijeli mí oblíbení NEUROTIC MACHINERY. Klub se přesně dle předpokladů začal vyprazdňovat, nezbývalo, než se nad to povznést. Škoda, tahle kapela totiž kombinuje prvky melodického death metalu se špetkou progrese. Kytarové kudrliny, rázný vokál a vysoké nasazení z nich dělá super záležitost. Opsalgia live zní zkrátka výborně. A je opět smutné, že ani na poslední štaci si zvukař nemohl pomoci, a tak jsme se opět dočkali upozaděného vokálu. Aspoň že kytary byly tentokrát slušně slyšet. Pánové se s tím však popasovali dobře a patří jim známka nejlepší kapely pátku. Ať sním svůj skalp s octem a cibulí, jestli mýlím!
 
SOBOTA > 13.1.2012 

17:00-17:35 DESIGNED BY DEATH
17:50-18:30 SELF DEFENCE
18:45-19:30 DEATHSTAR
19:45-20:30 DEAF1CULT-0 (ex-deaf99)
20:45-21:30 UNBORN
21:45-22:45 PANDEMIA
23:00-23:45 ELYSIUM

V úvodu shrnutí sobotního dne, který sice sliboval více kapel, ale z mého pohledu méně zajímavých, si dovolím poznamenat, že to byl již čtvrtý koncertní den hned po sobě, takže jsem se rozhodl, že přijdu o něco později, abych stihl aspoň trochu vydechnout. Tudíž se za absence několika prvních kapel tímto omlouvám. Pokud bych ale směl oba dny porovnat, stalo se přesně to, čeho jsem se obával. Přišlo méně lidí a atmosféra na jednotlivé kapely nebyla až tak burácející jako v případě pátku, i když pokrok jsem zaznamenal aspoň v mírném zvukovém zlepšení. Že by se pan zvukař lépe vyspal?

Když jsem dorazil, brousili akorát UNBORN. Thrashmetalová kapela, jež má na kontě dvě desky a je i zajímavá z pohledu toho, že v ní na kytaru hraje sám pořadatel WMA, Filip Rytych. Jízda to byla, ale můj šálek kávy to zrovna není, ale jinak fajn vystoupení.

Johoho, PANDEMIA je prostě deathmetalová klasika. Byli zaslouženě ohlášeni jako headliner, ale těch pár lidí, které nalákali, jen potvrdili věčný fakt, že tahle kapela, zatímco v zahraničí ji vítají s otevřenou náručí, nemá v ČR na růžích ustláno. Podle mě škoda, stejně jako v případě takových LIVORES MORTIS, kteří jsou známější zase v Anglii než u nás. Jejich set byla zručně odvedená prácička, velice profesionálně zvládnutá a s naprostým přehledem zahraná. Škoda jen některých slabších kusů, ale i tak je PANDEMIA kapela, kterou vždycky rád uvidím a koncertně podpořím.

Poslední ELYSIUM, kteří dvoudenní maratón uzavírali, měli bohužel tu smůlu, že už většina odešla. Z počátku ještě byl zástup přihlížejících celkem obstojný, ale postupně, jak chlapi hráli, se sál začal vytrácet. Vzhledem k tomu, že tuto kapelu vůbec neznám, ani jsem je nikdy neslyšel, nemohu zde uvést nějaké hlubší srovnání. Nicméně se mi jejich set líbil. Poměrně rozšířené groovy riffy, thrashmetalová agrese a deathmetalová preciznost. Zpěvák pochodoval před pódiem, jelikož se už na stage nevešel, takže si troufám říci, že i on musel slyšet, jak jeho hlas byl tradičně ubrán. Ale oproti jiným to ještě šlo. Hudba sice nic tak zásadně originální, ale myslím si, že se ELYSIUM stydět za svůj výkon rozhodně nemusí. Škoda jen poměrně uspěchaného konce, který se projevil i na náladě muzikantů. Vůbec jsem nepochopil ten spěch, když se předchozí den končilo asi ještě o hodinu později.