Album února 2017

Album února 2017

Krátký měsíc, kratší komentáře, přesto je únor obsahově přepestrý, jelikož Smrt má mnoho podob.

Struktura článku:
1) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři Marasťáků
2) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam nejaktuálnějších alb (od cca září 2016), které nedostaly více hlasů a jsou tedy zařazeny individuálně – výpis dle jednotlivých Marasťáků
3) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 2)
4) KONCERTY: nově zcela na konci zařazena (prozatím experimentálně, a tedy možná spíše nárazově) kategorie, která bude přinášet výčet toho nejzajímavějšího, co redaktoři v uplynulém měsíci viděli živě (jak na území České republiky, tak i přilehlých krajin)

(4) IMMOLATION – Atonement (02/2017)

- no a pak že to nejde! Jasně, zvukově vyčištěný, ale hudebně určitě lepší než předchozí dvě desky. Ano, slyším ty hlasy, jak na starý desky to nemá, pravda, ale ostudu tohle rozhodně dělat nebude. (brutusáček)

- tahle deska mě chytla hned od prvních tónů – smrt, hniloba, zmar a beznaděj z desky proudí s každým tónem. Je to blaho. (LooMis)

- ňákej extra fanoušek nejsem a Immo furt zněj tak ňák stejně, ale je pravda, že dvakrát jsem desku už sjel. Baví mě kratší stopáže skladeb, byť šablony si Bobík jede furt dokola. (bizzaro)

- a hlas přidal i Herelson.
 
  
 
 
 
 
 
(3) KREATOR - Gods Of Violence (01/2017)

- další legenda thrash metalu, tentokrát německá. Mille Petrozza po pěti letech pauzy mille překvapuje buldočí sveřepostí, se kterou vynalézá stále nové staré formulky, kterými dokáže minimálně nezklamat v očekávání. Tentokrát navíc ještě o krapet lepší Kreator, který baví po většinu hracího času. (LooMis)

- a hlas přidali i Kezir a Herelson.
 
 
 
 
 
  
 
 

(3) SOEN - Lykaia (02/2017)

- úklon od Toolu směrem k Opeth u mě nezanechal větší dojmy. (brutusáček)

- Martin Lopez se asi zalekl neustálého přirovnávání k Tool, tak otočil k Opeth a trochu tam přihodil i (bohužel) Evergrey (otázkou je, zda-li je těmito elementy nenakazil Marcus Jidell). Sladkobolné písně tentokrát postrádají magické kouzlo, kterým by chytily za srdíčko, nebo tvrdě smýkly o podlahu. (LooMis)

- a hlas přidal i Kezir.
 
 
  
 
 
 
 

(2) BENIGHTED - Necrobreed (02/2017)

- po třech letech další deska, které vlastně nelze vůbec nic vytknout - totální vražda. (Kuba)

- brutální, melodický, neurotický, grindcorový, nečekaný, vyrovnaný, úžasný, geniální, monstrózní. (loathsomE)
 
 
 
  
 
 
 
(2) OVERKILL - The Grinding Wheel (02/2017)

- duo Bobby "Blitz" Ellsworth a D.D. Verni přesně ví, kdy šlápnout na pedál a kdy zvolnit. Nejlepší léta už má tahle kapela sice za sebou, nová deska ale drží laťku jejich nezaměnitelného thrashe s příměsí hardcoru stále nad průměrem. (LooMis)

- neříkám, že je tahle deska pecka, ale když vemu v potaz metalcore by Kreator, tak je tohle album neřízená střela. Hlavně ale poctivost a úkrok ani o cenťák. (bizzaro)
 
 
 
 
 
 

(2) SEPULTURA – Machine Messiah (01/2017)

- i v únoru vládla nová deska, která vesele budí kontroverzi, ale já si myslím, že ti, co mají aktuálně výhrady, budou spokojeni zase příště. Nicméně to nemění nic na tom, že Machine Messiah je výborná deska! (brutusáček)

- a hlas přidal i Kezir.
 
 
 
 
 
 
 

(2) SUNLESS – Urraca (02/2017)

- techno á la Gorguts, rekomanduju! (brutusáček)

- minulý měsíc jsem tu měl demo, teď už celou desku, takže to zopakuji: Progresivní, pokroucený, technický a trošku disonantní death metal s docela osobitým xichtem, byť Gorguts tu uslyší asi každý. (bizzaro)
 
 
 
  

 
 
 

  
  
 

Kotek

OVO - Creatura (12/2016)
- dohánění restů z minulýho roku... strašidelná směska soundtracků k giallo hororům (zejména k Suspiria), kytarovýho lomození a militantních rytmů (občas mě u těch podkladů napadá až Vatican Shadow). OvO se z poměrně nezáživnýho noise punku za ty roky dost vypracovali, zábava jak naživo tak do sluchátek....

SHACKLETON & VENGEANCE TENFOLD - Sferic Ghost Transmits (01/2017)
- post-apokalyptický tribal techno? Shackletonovy neposedný základy spojený se šamanským zaříkáním, takhle nějak si představuju techno soundtrack k Falloutu.

CP UNIT - Before the Heat Death (01/2017)
- new wave/noise/free jazz bordel.

UNIFORM - Wake in Fright (01/2017)
- industriální noise punk, čištění mozku za doprovodu militantních rytmů a kázání nepříčetnýho diktátora. 

STINKING LIZAVETA - Journey to the Underworld (02/2017)
- hodně barevná výprava, trocha doomu, trocha stoneru, trocha psychedelie, trocha jazzu a hodně kvalitních hardrockovejch riffů.

loathsomE

OBSCURE SPHINX – epitaphs (09/2016)
- viz přicházející recenze.

BELIAL – Nihil Est (01/2017)
- důkaz, že deathcore ještě není mrtev.

piTRs

BLACK STAR RIDERS - Heavy Fire (02/2017)
- věrná reminiscence Thin Lizzy, kterou si dělají radost Ricky Warwick, Jimmy DeGrasso a další. Celkově pohoda.

Kezir

MORS PRINCIPIUM EST - Embers of a Dying World (02/2017)

Gába

POSTHUMAN ABOMINATION - Crafting Life (debut single)
- luxusní supertvrdý BDM. Bicí Marco Coghe (Devangelic), kytara Max Santarelli (Xenomorphic Contamination), vokill Lorenzo Orrù (Natrium). Singl z připravovaný desky Transcending Embodiment, který vyjde cca za rok u Comatose. Těšba ohromná!

MOLESTED DIVINITY - Depths Of Chaotic Existence (debut single)
- šílenej projekt členů Cenotaph a Decimation. Singl z připravovaný desky Desolated Realms Through Iniquity. Hlavní cíl: totální vyhlazení.

SEMINAL EMBALMMENT - Monuments Of Primordial Suffering (single)
- ufff, tak tohle je oproti jejich prvnímu ípíčku kurevský zlepšení! Má vyjít v květnu u NSE.

MINDFUL OF PRIPYAT - New Doomsday Orchestration (split Stench of Profit)
- už první EP bylo dobrý, ale tohle je o třídu vejš. Grindcore ve stylu Inhale/Exhale.

brutusáček

DISPERSE – Foreword (02/2017)
- koncert s Plini se blíží a protinožci se určitě vytasí s nějakým tím válem z nové desky, která je, řekl bych, hravější a hlavně popovější.

IRON REAGAN - Crossover Ministry (02/2017)
- těšil jsem se, ale zklamání. Nemá to švih, nešlape to, vcelku nuda.

STRIKER – Striker (02/2017)
– kanadští heavy/power metalisté s novou deskou. Trošku ubrali z plynu, na předchozí desce ty sóla a melodie vládly víc!

SUN KIL MOON - Common as Light and Love Are Red Valleys of Blood (02/2017)
- americký písničkář Mark Kozelek je úžasný zpěvák, ale začíná to přehánět a vydává fakt cokoliv, novinka má 130 minut, ufff.

MINUS THE BEAR – Voids (03/2017)
- američtí indierockeři s novou deskou po pěti letech.

BIG WRECK - Grace Street (02/2017)
- prý hard rock, ale to hard bych vcelku vypustil a nechal tam jen ten rock. Zpěv zaujme fanoušky Von Hertzen Brothers.

 POWER TRIP – Nightmare Logic (02/2017)
- fanoušek thrash metalu musí zbystřit, protože tohle je zatím letos nejnašlapanější thrashárna.

Herelson

DEITIES - Archon (12/2016)
- groove metal/djent. (BandCamp)

PERSEFONE – Aathma (02/2017)
- progressive melodic death metal. (BandCamp)

VALIS ABLAZE – Insularity (01/2017)
- melodic progressive metal. (BandCamp)

LooMis

PAIN OF SALVATION - In the Passing Light of Day (01/2017)
- Daniel Gildenlöw úspěšně překonal zdravotní problémy, které mu před třemi lety způsobil streptokok a vrátil se k tomu, co umí nejlépe – komponovat silné skladby. Druhý disk je vcelku zbytečný, ale ono to s touhle kapelou nikdy nebylo snadné.

GIRAFFE TONGUE ORCHESTRA - Broken Lines (09/2016)
- William DuVall, Brent Hinds, Ben Weinman, Thomas Pridgen a Pete Griffin – co jméno, to hudební eso, ale nikoliv ego (no možná malinký jo). Možná právě proto pánové našli docela příjemnou společnou rockovou řeč, ve které se dají rozpoznat jak silné momenty domovských kapel (nejvíc tedy Mastodon a uhlazenější momenty tDEP, do kterých se zapichují schizofrenní nálady AiC a nepředvídatelnost The Mars Volta), tak i klasické rockové postupy.

DEMONIC RESURRECTION – Dashavatar (03/2017)
- Indové mají čuch na silné melodie a umí to pěkně rozbalit. Škoda, že deska nemá trochu lepší zvuk, minimálně bicí by zasloužily dodat trochu větší bombastičnosti.

bizzaro

COGNIZANCE - Ether Of The Void (01/2017)
- pičo! Konečně skladba, která mě od Cognizance fakt odstřelila. Ale totálně! Melodičtější tech death, triviální, ale maximálně účinná struktura, masérský škopky a tempo of the damned.

HYENAS – Deadweights (03/2017)
- zajisté nic, co byste už neslyšeli, ale fanoušci The Chariot nebo Norma Jean by měli zpozornět, fanoušci Every Time I Die ochutnat.

THOREN - Brennenburg

NEED - Hegaiamasa Song for Freedom (01/2017)
- tenhle klasickej žánr je už pro mě tak ňák odžilej a vyprahlej jak hrdlo po měsíci abstinence, ale řečtí progeři Need prostě přišli, nahráli a… ne že by udeřili, ale líbí se. Nesvázaný, uvolněný prog.

THOREN - Brennenburg (10/2016)
- instrumentální deathspellovský death metal z Michiganu? Přidejte ale i dávku nechutnosti Coma Cluster Void. Občas nervní skřípota, Gorguts jsou harmonici.

KARMACIPHER - Necroracle (11/2016)
- další ulcero-death, ale pokud si chcete stěžovat, že jich přibývá, tenhle je z Hong Kongu! A v lecčems snad i lepší než cháska z Nového Zélandu, oproti ní jsou totiž přímočařejší a tím čitelnější.

ONCE HUMAN - Evolution (02/2017)
- ale jo, Logan umí. Od něj by se měli Machine Head učit.

gorth

JESCA HOOP - Memories Are Now (01/2017)
- normální písničkářství s kytarou, místy méně odvážná Joanna Newsom, místy méně temná Marissa Nadler. Jak to tak bývá, několik tracků je obyčejná nuda, ale další, zejména The Lost Sky a Songs of Old, jsou famózní.

MARKUS FJELLSTRÖM - Skelektikon (01/2017)
- zosobnění soundu Miasmah. Imaginární soundtrack (bratři Quayové, Guy Maddin...), kombinace elektroniky a klasických nástrojů, potemnělá nálada, relativní zvuková pestrost. 

WARHAUS - We Fucked a Flame into Being (09/2016)
- příjemně slizký rock, trochu indie, trochu smooth jazz. Opět - pár songů zbytečných, pár super (I'm Not Him).

EMPTINESS - Not For Music (01/2017)
- k recenzi v podstatě není co dodat. Odklon od metalu Emptiness svědčí.MARKUS FJELLSTRÖM - Skelektikon

 
 

 
 

Kuba

GOROD - Process of a New Decline (2009)
- z hlediska kytarových riffů vrchol Francouzů.

CLOCKWORK - Surface Tension (1999)
- dodnes jsem nepochopil, proč zrovna tomuhle albu se nedostalo většího ohlasu mezi fans progresivního metalu.

PESTILENCE - Spheres (1993)
- prostě ´93.

ALICE IN CHAINS - Dirt (1992)
- refrén Would? chci nechat zahrát na svém pohřbu!! Into the flood again...

Kotek

MORKOBOT - Gorgo (08/2016)
- těžktonážní (basa nakládá) noise rock, tentokrát méně abstraktních zlámanejch rytmů, víc hitovek a dokonce i chytlavejch melodií. Dobrý. 

SURGEON - From Farthest Known Objects (01/2016)
- hutný techno stavící na minimalistický práci s vrstvením zvuku. 

EQUIKNOXX - Bird Sound Power (07/2016)
- dancehall se spoustou divnejch samplů, často stavících na ptačím zpěvu/skřeku. Hrozně chytlavá věc, u který je občas těžký rozeznat, jestli hravě paroduje, nebo odvážně inovuje.

piTRs

FAUN - Luna (2014)
- příjemný germánský medieval-darkwave-pagan folk mišmaš.

IVANHOE - Systematrix (2013)
IVANHOE - 7 Days (2015)
- nějak mi badensko-württemberští po Lifeline (2008) sešli z očí, následující dva kousky tedy doháním s letitým zpožděním. A, přestože rok 2013 v jejich podání byl asi o malinko slabší než 2015, jsem celkově spokojen, protože svoji "progresivně" písničkovou káru táhnou obstojně dál, stále se jim daří příliš neupadat do samoúčelnosti a stále umějí pracovat se silnými motivy, aniž by se zbytečně opakovali. 

STEEL PANTHER - Feel the Steel (2009)
STEEL PANTHER - Balls Out (2011)
STEEL PANTHER - All You Can Eat (2014)
- povedeně udělaná nebetyčná kravina, jejímuž fortelu se ale leckdo z někdejších hard/glam rockových klasiků nedokázal ani přiblížit. I ty narážky a citace jiných těles (namátkou Metallica, Bon Jovi) v jinak autorských skladbách tady nepůsobí trapně, ale čistě organicky. Zkrátka a dobře, nudit se lze u úplně jiných souborů než u Steel Panther, a to i přesto, že dosavadní indicie na nadcházející studiovku Lower the Bar nehovoří pro to, že by mělo jít o jejich nejzdařilejší album. Ale nepředbíhejme, ostatně v příští desce už bude jasno.

brutusáček

OMAR RODRÍGUEZ-LÓPEZ
- na Marastu žádná neznámá, ten kudrnáč z Mars Volty, co hrál na kytaru. To, že desky Volty lítaly jedna za druhou, byl jenom pomyslný hrot ledovce. Omar je MAGOR, ten člověk od roku 2003 vydal 50 desek! Nekecám, důkaz. Měl jsem docela náladu a asi tak 13 desek jsem poslechnul. Většinou mají tak okolo 34-38 minut a doporučuji tyto: Zen Thrills, Corazones, Arañas En La Sombr, Ensayo De Un Desaparecido, Old Money, Blind Worms, Pious Swine.

BETWEEN THE BURIED AND ME
- všechno – já tu kapelu asi beru na milost.

ORANSSI PAZUZU
- trvale točím hlavně loňskou desku, ale přidal jsem i zbytek.

KEN MODE
- vše, strašně nedoceněná kapela!

NEW MODEL ARMY – Winter (2016)
WINTER – Into Darkness (1990)
ULCERATE – vše
DEFEATED SANITYvše

bizzaro

SHODAN - Protocol Of Dying (03/2016)
- na konci dubna (27.) jim děláme koncert, takže… Shodan je kapela zpěváka Banisher, jen tu ještě hraje i na kytaru. A dost dobře! Poláci hrají moderně, místy technicky, nebojí se zaplout i do atmosféry. Jsou zde cítit riffáže jak od Decapitated, rovněž valivost a epičnost Gojiry, mírně i Hour of Penance, Behemoth nebo Rivers of Nihil. Prostě svěží mix energického, progresivnějšího deathu.

EXOCRINE - Unreal Existence (2015)
- už se bojím, ale Frantíci Exocrine jsou za mě čtvrtý neuro-death tip tohodle měsíce. Jenže borci z Bordeaux jsou spíše technical než disonant a občas groovy. Už maj i novou desku Ascention, ale tam to chce ještě čas.

POSTHUMOUS BLASPHEMER - Exhumation of Sacred Impunity (2014)
- už jsem tu z desky sral v dubnu 2015, a jelikož s Shodan zmíněnými výše, jede tour tahle běloruská masírka, samozřejmě naposlouchávám. Aspoň jeden song nazpaměť. Milujete Suffo, Deeds a Defeated? Borci z Minsku jsou pro mě fakt asi nejlepší tech bdm posledních let a vůbec nechápu, jak jsou schopný si to nejen pamatovat, ale bubeník hrát! A za nimi na tour sedí pan Axis - Eugene Ryabchenko (Vital Remains, Afgrund ad.), borec, co na svým YT kanálu coveruje Nile, Behemoth, Hate Eternal ad. Přijďte!

NECROVILE - Engorging The Devourmental Void (2013)
- možná lehce tupé, ale s takovým atakem a zvěrským nábojem, že mě ta animálnost donutila desku párkrát poslechnout. #tipProGábu

Gorth

SAIL INTO NIGHT - Passenger (05/2016)
- popovější post-punk s opiovou atmosférou a místy ukrutně silnou melodikou. Mimochodem, jsou to dubajští Íránci.

GAIKA - Security (04/2016)
- Gaiku jsem víceméně omylem viděl naživo a po tomto zážitku mě hype kolem něj nechal chladným. Ovšem jeho hostovačka na nemorálně dobrém koncertě Miss Red na CTM byla fajn. A tahle mixtape je taky fajn, srážka grimu a vokodérového r'n'b, která je přepjatá, patetická a hrozně chytlavá. 

V/A - Gqom Oh! The Sound of Durban (02/2016)
- evidentně jsem zaspal, ale tohle je po delší době nový trend, který mě chytl. Jihoafrická mutace (ghetto) housu je temná, tribální, inteligentní a skvěle se na ni tančí.

BLACK MECHA - AA (10/2015)
- elektronika formovaná nejpunkovější verzí blackmetalového přístupu, čili solidní diletantství, ale často zábavné a distinktivní.