Žižkovská Noc 2018: 6 + 6 + 6

Žižkovská Noc 2018: 6 + 6 + 6

V souladu s oblíbenou symbolikou téhle megalomanské akce vybíráme čistě subjektivně šest hvězd, šest jistot a šest možných překvapení.

Žižkovská Noc dlouho působila hlavně jako podnik, na kterém hrají všechny kapely vašich kamarádů. Ale časy se mění a aspoň v případě tohohle megalomanského projektu to je změna k lepšímu. Ke známým tvářím české alternativy začala přibývat i zajímavá jména zahraniční a letošní ročník v tomhle trendu pokračuje. Zásadní změnou jsou kurátorované scény, které nabízí jednak zajímavé úkroky od hlavní dramaturgie, jednak celistvost jednotlivých programů. Jak se v tomhle neustále se měnícím mraveništi vyznat? V souladu s oblíbenou symbolikou akce vybíráme čistě subjektivně šest hvězd, šest jistot a šest možných překvapení. (Na Root ovšem nezveme – spíše svěříme tenhle výběr do opatrování Pentagramčeku.)

Vybíral JSt, přispěl i pan principál. Ve zbytku Marastu zazněly rozhodné tipy na Gnaw Their Tongues a váhavé hlasy, že lepší jít na hip-hop než na metal. 
 

Hvězdy

Gnaw Their Tongues @ Žižkostel, 24. 3.
Dramaturgický majstrštyk. Počet vystoupení holandského projektu bude asi pořád jednociferný, většina navíc proběhla na velkých festivalech. GTT (a spřízněné projekty) měli vedle známějších jmen před lety zásadní vliv na rozšíření disharmonie do black metalu, patřili také mezi průkopníky kombinace bm s dark ambientem, specifické pro ně ovšem je použití symfonických až soundtrackových prostředků k navození atmosféry bombastického zla, která je pro jednou opravdu přesvědčivá. Trochu dědkovské zahořklosti na závěr: Gnaw Their Tongues jsou relikt doby, kdy byl ještě black zajímavý.

Samuel Kerridge @ Cross Club, 22. 3.
Technař, který zahrál v Neone na kytaru. Kerridge prý inspirovali Sunn O))) k hledání masivnějšího zvuku, který, ano, našel. Násilí z power electronics + zvuková preciznost a taneční potenciál klubové hudby = ultimátní párty a temnota, která překoná lecjaký black metal.

Dwellings @ Punctum, 22. 3.
Chris Haslam z Gnod tvrdí, že jeho současná tvorba navazuje na elektronické styly grime a gabba, což si můžeme v klidu přeložit: tvoří rychlé, surové a agresivní rychty, navíc s parádně špinavým analogovým zvukem.

Lolina @ Punctum, 24. 3.
Utajané vystoupení Ingy Copeland z Hype Williams v projektu, který dekonstruuje popové písničky. Cca. Něco záměrného diletanství, něco tance, hodně zábavy.

Pretty Old Sound @ Theremin, 22. 3.
Elvis žije, odstěhoval se do východní Evropy a začal si říkat Dimitar. Špinavý dekonstruovaný rokenrol, který je zároveň ukrutně chytlavý a opravdu podivný. Tanečky v ceně.

Cytotoxin @ Goose Bar, 22. 3.
Neuvěřitelně namakanej brutální technickej death z Němec, fakt natlačenej, rychlej a s masáckým vokillem, čili bliťáček (a i kvičák zazní). Brutalita a energie, žádný mlácení slámy. Poslední deska Gammageddon patří mezi nejlepší věci roku 2017. Nejžhavější želízko letošní metalový Žižkovský Noci. (bizzaro)
  

Jistoty

Core Belief @ Nákladové nádraží Žižkov, 24. 3.
„Indiánský“ rock – trochu psych, trochu post, bez šablon, zato s pořádnou dávkou energie. Tahle kapela už loni získala určitou pozornost, ale zaslouží si mnohem víc.

Jakub Šimanský @ Café Pavlač, 23. 3.
Přerovský bard akustické kytary je sázkou na jistotu v tom nejlepším smyslu. Precizní american primitive kompozice, čirá krása.

Izanasz @ Žižkostel, 24. 3.
Ambient/drone/field recordings s trpělivostí a citem pro zvuk, který je u tohoto žánru tak důležitý. Arktické vichřice nebo japonský retrofuturismus? Hlavní je ponor do sonických mas.

Oswaldovi @ Žižkovšiška, 23. 3.
Tenhle projekt není jednoduché shrnout – prolíná se tu rozjeté blues, trochu psychedelie, synťáky, etnické/folklórní vlivy. Hlavní je ale velice silná melodika a kompaktnost skladeb (v kontextu dřívější tvorby Andrey Rottina překvapivá, dnes už ale můžeme mluvit o záruce kvality).

Julinko @ Punctum, 23. 3.
Folk/ambient/gotika a melancholie, hodně melancholie. Julinko po dlouhé době zavítá z Itálie zpět na místo vzniku.

Sweeps 04 @ Atrium na Žižkově, 23. 3.
Náš oblíbený český kytarový drone v rámci půlnočního „rituálního“ programu.
 

Potenciál

Nordra @ Punctum, 23. 3.
Americký projekt, který předskakoval Sumac Aarona Turnera. Snad převáží stránka industriální nad tou „cinematickou“.

Dash @ Cross Club, 22. 3.
Vůbec netuším, ale techno, které citlivě pracuje se zvukem a místy se přelévá až do ambientních poloh, zní jako zajímavá propozice.

At Bona Fide @ Vinohradský pivovar, 23. 3.
Na české scéně se už pár let pohybují, ale naživo jsem je zatím neviděl. Škatulka psychedelický shoegaze vystihuje halucinační, mlhavou a ve výsledku magickou povahu nahrávek.

Peacock Kings @ Punctum, 22. 3.
Zlá, pokroucená exotica. Patří humor do hudby? A je tohle ještě hudba? Tenhle koncert by měl být v pravém slova smyslu psychedelický.

Datel zkázy @ Přestupní stanice, 23. 3.
Rozpačitě šoupu nohama, ale nedá se nic dělat: z banjových ptačích projektů Jana Faixe jsem ještě naživo nic neviděl. Ano, hraje se tam (volně improvizovaně) na procesované banjo a tematikou je tuzemské ptactvo. Viz též Sova smrti.

Enchanted Lands @ Cross Club, 22. 3.
Částečně se kloním k názoru, že je to jen hudba takzvaně příjemná, částečně tam cítím zajímavější vizi. Koncert na půdě Crossu je ideální příležitostí konečně si udělat názor na český ambientní objev roku 2017. Barbora Polcerová navíc na ŽN zahraje i s Wimem Dehaenem jako Misty Picture.