Tak milí metaloví přátelé zbystřete sluchy. Tohle je přesně to, co si představuji pod pojmem metalcore, ale vezmu to od začátku.

Looks Fragile After All > C.I., 2004

Kořeny ABR jsou poměrně velmi mělce zakořeněny, neboť kapela jako taková vznikla v roce 2003 a musím uznat, že hned prvním MCD Looks Fragile After All se u mě zařadili mezi to nejlepší, co tenhle styl nabízí. Tyhle mladý kluci, jejichž vzezření je spíše jak z katalogu „jak vypadat správně emo“, se do toho pustili s nevídanou vervou a bez skrupulí do posluchačů narvali to nejlepší, co tenhle styl nabízí. Bez strachu o označení z plagiátorství se odkazují na veličiny stylu jako jsou právě THE ACACIA STRAN, MISERY SIGNALS, BTBAM apod. a tyto veličiny napodobují bez jakéhokoliv zaváhání. Ovšem k jejich dobru, vše podávají tak nějak nepatrně, jinak než ostatní, s nezměnitelnou dávkou energie a emocí. MCD obsahuje 5 skladeb převážně středního tempa, kde ovšem není nouze o momenty překvapení a někdy až maximálně emocionálně vypjaté pasáže. Není divu, že bez obav podepisují smlouvu na dlouhohrající desku s jedním z nejlepších vydavatelství na podobnou muziku Solid State, jenž zastřešuje opravdu veličiny v čele UNDEROATH a NORMA JEAN. .:. 10/10

5 / 22:46
 
Thrill Seeker > Solid State, 2006
Dlouhohrající deska vychází na sklonku roku 2006 a nese název Thrill Seker a lze říci, že v mnohém překonává i ty největší očekávání, které nastolilo předcházející MCD. 11 skladeb nekompromisního metal-coru nehrubšího zrna, který nenechá nikoho na pochybách o tom, že takhle přesně by to mělo vypadat. Od předchozího počinu kapela nabrala na obrátkách a výrazně zrychlila a v podstatě co skladba to hit. Kytaristi jako by se v jednotlivých pasážích švédského střihu přetahovali, o to, kdo bude mít více místa na slunci, aby pak prostřednictvím sekaných mosh pasáží podpořených bicí palbou zničili to, co na slunci stačilo za tu chvilku na slunci vyrůst. Po nás potopa!!!! Žádné melodické zpěvy, ale nekompromisně uřvaný dokonale nafrázovaný zpěv, který tuto apokalypsu jenom podporuje. Technická vyspělost hráčů je vzhledem k věku obdivuhodná. Zejména co se jedná o bubeníka, který rozhodně nemá spoustu náčiní pouze na okrasu, ale bezezbytku využívá každý skrytý kout svého nástroje.
Energie a čerstvost z nahrávky jenom sálá. I přes přemíru zdánlivě podobných pasáží po hlubším poslechu je dosáhnuto zjištění, že každý mosh či riff švédského střihu je přesně takový, jak má být a zní prostě jinak a jednotlivé riffy jsou unikátní. Závěr devastace na desce obstará poslední téměř devítiminutová skladba jejíž závěrečný riff zničí i to, co už zdánlivě bylo zničeno. Nicméně kapela se rázem ocitá mezi špičkou metalcorového nebe. Obráží neskutečný počet koncertů po U.S. po boku snad všech obdobných kapel, na které si lze vzpomenou. .:. 10/10

11 / 44:47
 
Messengers > Solid State, 2007
A o rok a půl později je zatím napsána poslední kapitola této bandy a to v podání druhého CD na Solid State s názvem Messengers. A kdo by to řek, kapela zase přidala na obrátkách a pustila se do svých posluchačů s vervou jim vlastní. Zase bylo přidáno na rychlosti a to až tak, že místy je slyšet i nějakej ten sypec. Jinak pokračuje devastace, která byla nastíněna na debutu. Jenomže všechno ve znatelně rychlejším balení.
Chvilku déle trvalo, než jsem se touto deskou prokousal, ale nakonec bylo naprosto dokázáno, kdo že tady má navrch. Ovšem vzhledem k debutu musím zmínit, že mi přijde, že se nepatrně vytratila z nahrávky taková ta lehkost a emocionální stránka. I přes tuto skutečnost jsou ABR to nejlepší, co momentálně přesycená metalcorová scéna nabízí a jsem poměrně hodně zvědavý, s čím se kapela pochlapí na dalším počinu. Můžu jenom vřele doporučit. .:. 9.5/10
P.S.: A k mému potěšení tuto neděli ABR na pražském Strahově ukáží, jak tohle vše dokáží provést před zraky posluchačů.