Nový film Jamese Camerona (Titanic) byl marketingově opečováván ještě více než poslední dobrodružství Batmana. Již po promítnutí 15-timinutové ukázky novinářům jej provázely samé superlativy a klidná sebejistota režiséra. Nemohou ale Avatarovi ublížit vysoká očekávání či pomatené recenze některých novinářů? Pojďme se na to podívat.
Vítejte na planetě Pandora. Lidstvo vyčerpalo veškeré zdroje na Zemi, a proto posílá na Pandoru jednotku vědců a vojáků, aby dobyla ložiska horniny zvané Unobtanium, za kterou se bude platit velkými penězi. Protože však na největším ložisku roste domovský strom domorodých obyvatel Na’vi, vyvine doktorka Augustine (Sigourney Weaver) tvory stvořtené z lidské a „na’viské“ DNA, do kterých mohou lidé přenést své vědomí. Jediným cílem je infiltrace domorodé vesnice a přinucení obyvatel k přestěhování. Plánem B je tvrdý vojenský útok. Do vesnice se souhrou náhod dostane mariňák Jake Sully (čím dál tím zajímavější Sam Worthington), který se však s kmenem Omaticaya a mladou Neytiri (Zoe Saldana) sbližuje více, než by se jeho velení líbilo…
Co se „protivné zelené rétoriky“ týče, vězte, že ve filmu skoro žádná není. Ano, zničili jsme si svou planetu a hodláme ničit další bez ohledu na přírodu. Toť vše. Téma propojení člověka s planetou a přírodou, potažmo energie procházející vším živoucím, je možné najít v několika existujících myšlenkových systémech. Tady opravdu nejde o žádnou eko-agitku! Příběj věru není ničím originálním, využívá motivy a postupy z Matrixu, Pána prstenů, Eragona či Tance s vlky. Milostný příběh je v podstatě Pocahontas v (bledě) modrém. Ale je třeba si uvědomit, že v tomto projektu od začátku bylo prvotním cílem využití nejpokročilejší techniky k 
vytvoření prostředí a obrazu, nikoli sofistikovaný příběh. Příběh je jednoduchý a slovy ho převyprávíte i se všemi detaily za deset minut. Jenže film má 160 minut a přesto se nebudete nudit ani vteřinu! A v tom je mistrovství Jamese Camerona. Například zasvěcování Jakea do života domorodého kmene či výběr „draka“ opravdu není součástí hlavní dějové linky, nicméně oči od něj stejně neodtrhnete, to mi věřte. Občas se objeví jemný humor a co se milostných scén týče, víme již z Titaniku, že tohle Cameron ovládá s bravurou. Mimochodem Neytiri je jedna z nejvíc sexy ženských postav poslední doby a je úplně jedno, že je celá modrá.
„Motion capture“ technologie konečně došla svého maximálního využití. Její dokonalost vrcholí v závěrečných scénách, kdy vidíme Jakea v lidské podobě a Neytiri v jednom záběru. Oba cítí, vyjadřují své emoce mimikou, dokonale zapadají do prostředí. Diváka pohlceného jejich příběhem ani nenapadne, že jeden z nich v záběru v podstatě není. Kdo si tuto skutečnost uvědomí, (minimálně) uznale kývne hlavou. Další složky filmu jako hudba či dialogy možná nejsou úplně dokonalé (Cameron to se slovy umí naštěstí trochu lépe než George Lucas, viz jméno Na’vi a příslušnost Jakea v námořnictvu - navy), ale nehází filmu klacky pod nohy, neruší diváka a jeho prožitek. Soustředěný výkon všech herců je dokonale podřízen celku, v čemž Avatar připomíná například Sunshine.
V čem vlastně spočívá tolikrát zmiňovaná revolučnost Avatara? Všichni si vytváříme své alternativní reality, v představách či ve snech. Náš mozek je však bohužel/dík nedokáže zhmotnit. Steven Spieleberg dokázal zhnotnit své dinosaury v Jurském parku natolik reálně, že diváci se strachy choulili na sedadlech. S lidmi či jim podobnými stvořeními to nebylo tak jednoduché, jak se přesvědčil Robert Zemeckis (Polární expres, Beowulf). Avatar zhmotňuje fantazie svého tvůrce téměř dokonale a bez zjevných upozornění na jejich nereálnost. Ve spojení s třetím rozměrem 
prolamuje hranici mezi představivostí a realitou. Můžeme se jako diváci jen těšit, co nás v budoucnu čeká, protože možnosti se za předpokladu dostatku financí momentálně zdají být neomezené. V jistém ohledu skutečně vstupujeme do nového filmového světa.
---- --- -- - -- --- ----
USA, 2009, 162 min
Režie: James Cameron
Hrají: Sam Worthington, Zoe Saldana, Sigourney Weaver, Michelle Rodriguez, Giovanni Ribisi, Joel Moore, Wes Studi, Laz Alonso, CCH Pounder, Stephen Lang, Dileep Rao, James Pitt, Amy Clover, Peter Mensah, Matt Gerald
Vložit komentář