Abych se přiznal, tak Bathory jsou pro mě tou nejzásadnější kapelou, co se hudebního vnímání a vkusu týká (dokonce i ten „spýd“ poslouchám díky nim – onehdá, když jsem byl až po uši zabraný v Blood on Ice, Hammerheart a Twilight of the Gods, jsem na blind koupil první album Rhapsody v očekávání nějaké podobné atmosférické hudby a ono ejhle ;), a proto od tohoto článku nečekejte nic jiného než pořádnou dávku nekritického obdivu a zaujatosti v kladném slova smyslu ;))
Po schizofrenickém Destroyer of the Worlds zřejmě šéf BlackMarku, Boss, překecal Quorthona k vydání dalšího atmosférického opusu, protože ten se přeci jen prodává trochu lépe. Byl angažován autor výtečného coveru z Blood on Ice Kristian Wahlin, který navrhnul další líbivý obal a trpaslíčci se mohli dát do nahrávání a lisování…
Po tradičním intru, které Vás okamžitě přenese o několik rovnoběžek severněji, se rozjede pochodová titulní píseň. Tento rytmus (stejný jako The Stallion nebo The Sword) se Quorthonovi nejspíš hodně líbí, protože ho použil i v šesté Forever Darkwoods (zde je inspirace minulým “modrým albem“ jasně patrná). Oba tyto songy by jistě skvěle fungovaly jako soundtrack k projížďce na nějakém tom oři po zasněžených pláních a temných lesech dalekého severu… Pomalé Vinterblot a Dragons Breath nám uvozují nádhernou Ring of Gold, což je další z mnoha důkazů Quorthonovy schopnosti skládat neuvěřitelně silné akustické písně. Speedmetalová Broken Sword je správně špinavá věc. Zejména v sólech zazní echa těch prvních „zvířecích“ desek a tento pocit pokračuje i v úvodním (téměř hardrockovém) riffu následující Great Hall Awaits a Fallen Brother ale jen do chvíle než začne Quortík melodicky zpívat. Pro mě nejlepší věc na albu je určitě Mother Earth Father Thunder - na poměry Bathory nezvykle kompozičně propracovaná píseň s nádherným refrénem. Ten Vám v hlavě uvízne pěkně dlouho – to si pište!!! Aby byl dojem z alba úplný, tak se na závěr ještě dočkáme skřehotání racků a přílivových vln…..
Z mnoha stran můžete zaslechnout hlasy jak je album falešné, že se mistr Q opakuje, že neumí zpívat atd. Jistě – dalo by se s tím i souhlasit, ale tyto věci v případě tohoto alba nehrají ŽÁDNOU roli!!!! Celá deska je především o atmosféře a náladě tajemného severu. Zkuste na chvíli zavřít oči, zaposlouchat se a představit si všechny ty místa a události, o kterých Quorthon hraje a zpívá. Zapomeňte na chvíli na klišovité rozebírání kvality zvuku, technické vyspělosti-nevyspělosti hudebníků, nebo posuzování originality-neoriginality. Věřte mi, že tyto věci zde opravdu nejsou podstatné…Na severu Vám ukážou, v čem je to tajemství…

10/59:23