No tak na téhle desce mi Betweeni vážně udělali radost, jejich hudba zraje jak víno. Debut nebyl špatný, ale přece jen to ještě nebyla taková rána. To druhá deska Silent Circus už byl slušný klepec. A co že to pánové uvařili na nové desce? No, svůj záběr rozhodně rozšířili a připravili řádně nabroušený guláš metalových stylů.

Guláš Alaska v sobě obsahuje skutečně mnoho ingrediencí. Základ tvoří, stejně jako na minulé desce, chaotický metalcore. Do toho hodně death metalu a do směsi nasypeme pár akustických emo pasáží a přihodíme trochu severské melodiky. Dále přidáme pár melodických sól a osolíme špetkou blacku. No a na závěr ještě okořeníme trochou toho progového koření a guláš je hotový.

To by bylo takový hrubý popis toho, co na desce uslyšíte. Skladby jsou doopravdy pestré, a navíc je album jako celek kompaktní a drží pohromadě. Všechny výše uvedené styly se vzájemně doplňují a dohromady vyvářejí velmi pestré skladby plné překvapivých momentů.

Od minulé desky kapela v tvrdých pasážích trochu zčitelněla, už to není takový chaos. Výrazného zlepšení se dočkaly emo části, které byly na minulé desce občas přece jen trochu moc sladké a jednoduché. Na Alasce mají propracovanější strukturu a atmosféru, například gradace ve skladbě Backwards Marathon je strhující. To vše doplňují rozmanité vokály, od hlubokých deathových growlů, přes čistý emo styl, až po bm skřehotání + skvělé muzikantské výkony.

Moje nejoblíbenější skladba je asi čtyřka Selkies the Endless Obsession. Začíná se téměř až progovou melodickou pasáží, po chvíli nastoupí metalcoreová sekanice a do ní najednou zničehonic vlezou vokály ala Cynic. Ale hned nato už se všechno přelije do melancholické akustiky a skladbu zakončí minutu a půl dlouhé melodické sólíčko. Typická ukázka kolik toho dokážou Betweeni narvat do jedné skladby.

Between the Buried and Me natočili neuvěřitelně rozmanité album, na kterém si snad každý metla najde to svoje. Pro mě jedna z top 2005 desek.