Ještě mi z hlavy ne a ne odeznít poslední Intronaut a už se mi do uší tlačí další

válec. Tentokráte je to v pořadí pátá řadovka švédů Burst!
Album Lazarus Bird pokračuje cestou emocí rozprostřených v plochách nadmíru melodických rockově/metalických a progresivních. Vše podstatné již bylo zapsáno do ochranné značky Burst na předchozích deskách. Spousta lidí byla a je zvědavá, jak si povede Lazarus Bird v porovnání se zatím posledním výborným albem Origo. Novinka si drží vysoký standard, všechny devízy komprimuje a vypilovává k dokonalosti. Dokáže vstřebávat vlivy švédského melodického death metalu a nové thrashové (Gotteburgské) vlny, progresivní hudby, moderního metalcore, potažmo hc/metal prvků. Jak to dohromady funguje - ptá se patrně Burstu neznalý člověk.. Funguje to dobře, protože přitom nedochází k obvyklému čpění. Melodie citlivě útočí na pocity, vše přirozeně a nenuceně. Hlavní devízou hudby, kterou se Burst aktuálně prezentují, je pestrost a um míchání jednotlivých muzikantských ingrediencí. Hymnicky dramatické náběhy mísí s éterickými něžnými vybrnkáváními a spoustou aranžérských kudrlinek ať v kytarových partech, či v syntetickém podkladu. Skladby zní neposlouchaně, zpěvně, úderně – vše v dostatečné míře k tomu, aby se lehce vryly do paměti. Kombinatorika stylů nezavání (alespoň ne prvoplánově či křečovitě) obvyklým klišé. Kapela pevná ve svém základu se nebojí experimentů jakým je třeba dobarvující saxófonek v Nineteenhundred. Metalový prvek je pevně zabroušen do širokých prostorů skladeb, zhutňuje je a podporuje gradování kompozice. Přibylo progresivity, enigmatických pasáží i čistých vokálů. Aranžérsky vyhrocené písně podporují kvalitní výkony jednotlivých muzikantů. Pochválil bych výbornou čitelnost nástrojů, zvuk umí správně nakopnout, je na jedničku. I díky tomuto vše zůstává posluchači neskryto a tlačí tak na pilu. Na albu Lazarus Bird nejsou nástroje, které by byly do počtu. Jeden nástroj odkáže na druhý, vymění si party, nakonec unisono drtí nebo ždímají kapesníčky něčím srdceryvným. Další plus si připisuje

mírný odklon od agresivně uřvaného vokálu. Více prostoru se dostává mluvenému slovu i výraznému čistému zpěvu. Jak je tomu v moderní rockové tvorbě zvykem, sóla ustoupila košatým vyhrávkám a složitější výstavbě skladeb. Neskrývaná kudrnatost s talentem udělat dort pro pejska i kočičku mi velmi vzdáleně připomněla jinou veličinu, stylově nespřízněné krajany Opeth. Šedesát minut uplyne svým střednětempým proudem a stopy po náznacích nudy nikde. Album zanechá jen hřejivé zadumané pocity a hlodavé arogantní nutkání pustit se do toho celého znovu.
Lazarus Bird je album, které hraje emocemi a originálními nápady. Je na něm kvalitní pestrý materiál podpořený výborným zvukem i hráčskými výkony. Delikátní a nepřeplácaný, s určitou mírou nenápadné vtíravosti. Pokud máte deprese z rozbředlého sněhu, poradím Vám, jak strávit hodinu času duši příjemně. Pusťte si místo plynu nové Burst!