Pro hardcorovou kapelu trochu netradiční název může mást, ale první tóny ihned uklidní. Namísto možná původně očekávaného blackmetalového inferna, má totiž posluchač co dočinění s prvotřídním melodickým hardcorem se straight edge podtextem a ucelenou temnou atmosférou.
Ačkoli Carpathian nejsou úplní zelenáči a za sebou mají již jednu desku a nějaké

to demíčko/epíčko, výrazněji se zaryli do podvědomí posluchačů právě až aktuálním materiálem Isolation, jehož se pro mimo-australskou distribuci chopili Deathwish Inc., což už je samo o sobě téměř zárukou kvality. Právě to, že se talentovaní Australané, očividně se inspirující legendárními Joy Divison, octli v nabídce labelu Jacoba Bannona (vokál v Converge), který je u hardcorové obce považován za naprosto spolehlivý magnet na kvalitní a talentované kapely, jim otevřelo cestu k mnohým posluchačům, včetně mě, a opět nezbývá než uznat, že Deathwish Inc. nesáhli vedle ani tentokrát.
Hudební obsah balancující někde na pomezí temného a melodického hardcoru není ve své podstatě ani příliš originální nebo v jakémkoli slova smyslu nový, nicméně dravost, upřímnost a zapálení, dělají z alba Isolation něco výjimečného. Já osobně jsem již dlouho neslyšel emotivně vypjatější a hlavně uvěřitelnější desku. I z textové stránky, jež je vynikající a řeší především niterní pocity odcizení, deziluze, prázdnoty a znechucení z lidské existence obecně cítím opravdovost a působí jako vyloženě intimní zpověď autora.
Dramaturgie desky je zvládnutá do posledního detailu a díky vyváženosti

pomalejších naléhavějších pasáží s těmi rychlejšími poslech příjemně plyne a ucelenost materiálu přímo vybízí k vnímání celku, nikoli jednotlivých skladeb. Za naprosto omračující považuji úvod, reprezentovaný skladbami Isolation a Cursed, který svou epičností a naléhavostí okamžitě strhne pozornost. Valivá rytmika, hypnotizující řev a do toho chytlavé klenuté melodie tvoří impozantní celek. Těm, kterým je teskno po rozpadlých Modern Life Is War, by mohly sklíčenou atmosférou načichlé písničky Carpathian vyloženě sedět.
Isolation nabízí i odpálenější hardcore punkové tracky, ve kterých se také podařilo udržet silnou atmosféru, a to i přesto, že oplývají výraznou melodikou a hitovými momenty, ve kterých mi pro změnu připomněli Have Heart. Napětí je udržováno i účelně postavenými vokálními party, kde singalongy vyloženě sedí a doplňují tak hlavní vokál decentně a ve vhodnou chvíli. I

celková délka desky je ideální, za pětadvacet minut stihnou říct Carpathian vše podstatné a posluchač jistě ocení absenci jakýchkoli výplní a vaty, která často zazdí dobré momenty a pěkně rozjeté skladby. Méně někdy znamená více.