Konečně! Zatracená parta deathmetalových chlapíků z Alabamy servíruje nářez jak z učebnice o surovém death metalu ze zlatého období stylu, ale… je tu jedno velké ALE! Chaos Inception jsou vyhranější, rychlejší, brutálnější, nakoplejší a navíc svoji. Takhle přesně jsem si přál, aby death metal zněl v roce 2012. Jako hrdá svébytná mašina nasáklá nejen atmosférou, ale i brilantní technikou. S odkazem na velikány stylu, ale přesto se svojí vizí a silou, která dělala death metal death metalem. Styl mocný, který je schopen se vyvíjet ve svém řečišti a svou silou. Dámy a pánové, The Abrogation přichází!

Takže v kostce. The Abrogation je deska, která byla nahrána na sklonku minulého roku ve Stargate Studiu v Alabamě a mastering proběhl v Maně na Floridě na začátku tohoto roku. Sestava se nám od Collision with Oblivion nezměnila, ale vyhrála a přinesla rozhodně variabilnější a dotaženější materiál. Nutno poznamenat, pokud jsem u Collision… zminíl spíš vzory pekelné školy, tentokrát mi materiál přeci jen upomenul i trošku toho technického death metalu. Nakonec bych asi přes veškerou znatelnou temnotu The Abrogation označil za pořádně nasypanou porci death metalu lezoucí z kořenů bájné Floridy.

Čtenář by mohl mít pocit, že bude mít deska v tomto směru háček, ale může zůstat naprosto klidný, deska je skvěle polazená a pasáže navazují bez problémů, takže Chaos Inception působí v roce 2012 mimořádně kompaktně. To je obrovská devíza kapely, protože v dnešní době je takových kapel jako šafránu. Ohledně instrumentálních výkonů se kapela zlepšila v každém směru. Chrisovo drcení jedovatých slůvek je totální paráda a předností je vcelku originální zabarvení vokálu, které bych označil jako středovýškové, protože označit Chrise jako klasického megahloubkaře opravdu nemohu. A tu famózní linku v Black Blood Vortex Chrisovi jen tak neodpustím..

 „Vertiginous Delirium
 Voiding conscience
 Becoming blackness
 Pupil-less eyes
 Exanimate sense
 Black Blood Vortex“

Pokud Vás zajímají autoři textů, mohu jen dodat, že se na nich podíleli všichni členové kapely a shodují se nad výrazem „Enigmatic, Nightmarish“. Pro zajímavost mohu dodat, že na backing vokálech se podílela celá kapela; kde přesně a jak se dočtete v bookletu, přeci sem nemohu psát všechno a nějaké to překvapení na Vás čekat musí – a že jich je poněkud víc. Pokud už jsme u autorství, drtivou většinu hudby má na svědomí Matt Barnes a Cam Pinkerton se podepsal pouze na Ancient Ways Prevails, kde Matt asistoval. Určitě je nutné se pozastavit se i nad dalším osazením tohoto monstra. Další pán na holení bude sám Matt Barnes, to je tentokrát na úplné litanie, protože takhle jsem přesně chtěl slyšet death metal. Od minule? Víc harmonií, větší prokomponovanost a určitě je třeba dodat, že se kapela hodně posunula i v gradacích songů. Nezbývá doufat, že třeba trošku nakopne i Monstrosity, protože to by mohla být moc velká paráda. Matt nelenil a dokonce sóla i pojmenoval, ale nejhlavnější je, že si dal pořádnou práci s jejich obsahem, ten je tématem na opakovaný poslech.

Pan Cam Pinkerton je taky pán na svém místě a rozhodně ví, co to znamená, pokud se řekne, že má basa hrát s kopákem a taky ví moc dobře, co si může dovolit, aby skladbu obohatil, ale neudělal z ní bezduchý sebepředvádění. Což může být způsobeno i tím, že Cam je člověk, který pokud sáhne na nástroj, pak hraje a je mu jedno, jestli je to basa, bicí nebo kytara. Tato skutečnost může být pro basáka víc než přínosná. A Gary White? Tohoto drummera sleduji už od dob, kdy hrál s Fleshtized a zlepšení se rozhodně koná. Docela bych se divil, kdyby náhodou zase jednou Erik Rutan sháněl bubeníka, že by linka směrem Alabama zůstala neprozvoněná. No já budu ovšem radši, pokud se dočkám dalších Chaos Inception, protože tahle cesta je rozhodně ta správná.

Pokud Vás zajímá tip na nejlepší skladbu, pak Vám rovnou řeknu, že jich je devět. Tato třaskavina na ploše necelé půlhodiny má přesně tolik fines, aby zůstala ortodoxní, aby nenudila a navíc z ní nečouhala žádná zbytečnost. Chaos Inception totiž dost možná zaskočili scénu šíleně silnou deskou. Jediná otázka pro tento briliant je, aby v záplavě trendů neskončil poněkud zapomenutý. Což by byla věčná škoda, ale nebyl by první, ani poslední. Ovšem pokud se na to podíváme očima poněkud pozitivnějšíma, je nutno říct, že pokud si myslíte, že žádná relativně mladá kapela se nedokáže podívat směle do očí milníkům jako Pierced from Within, Here in After, Covenant, Individual Thought Patterns, Dreaming with Dead nebo třeba Millenium, jste dle mého na velkém omylu. Ta kapela v červnu roku 2012 vydala desku The Abrogation, pochází ze státu Alabama a jmenuje se Chaos Inception.
 
PS: Ten obal od Paola Geradiho je moc povedená práce, nezbývá než doufat, že se brzy dočkáme i vinylu, protože vystavený briliant není vůbec marná věc. Což je samozřejmě Lavadome Productions velmi dobře známo.
 
PSS: Celé album je k poslechu u nás na www.marastmusic.com/Streaming/Chaos-Inception.