Přiznám se, že má vyhladovělost po tvorbě těchto ami-grinderů vyvrcholila ve chvíli, kdy jsem neuváženě vysoko nadhodnotil předělávky starých fláků Groteque Impalement. Bylo to v očekávání nové tvorby, tak odpusťte. Dnes už konečně třímám ty nefalšovaně novučičké Dying Fetusy.
Už jsem mockrát slyšel, že noví DF nejsou oni, že už to není co bývalo. To je kokotina! Samozřejmě že to není druhý stejný Killing on Adrenaline, ale to by se vám líbilo??? Mě teda ne. Je potřeba aby kapela někam postupovala a vyvíjela se. A mě se vývoj DF líbí jak cyp! Destroy the Oppostion je daleko chytlavější (v dobrém smyslu) album, než KOA, je spíš bližší prvnímu Purification through Violence. Jenže muzikantsky je na daleko lepší úrovni. Šílené klepáky, které daly vzniknout celému houfu epigonů jsou tu stále, i když nejsou tak výrazné. Totéž platí o ukrutánském zpěvu Jasona. Zato kytara a bicí šly ohromě nahoru, a myslím že kdyby kluci chtěli, že by dokázali zahrát i vyloženě technické věci. To z jejich hudby dělá zase něco unikátního a úcty hodného. Ke smeknutí mě nutí výkon bicana, mladého chlapíka jménem Kevin Talley, o kterém ještě určitě uslyšíme.
Obal je přesně v duchu minulých alb, krásně sedí do sérky ;-)) Texty jsou takové divně politické. V nějakém rozhovoru jsem se dočetl, že DF věří americkému snu a americkému způsobu života, ale ten je prý teď podle nich nějak pokřivený.. No, ale rozhodně nehodlám soudit muziku podle názorů protagonistů.
Nejenom že je DTO perfektně zahrané, ale je i výbušné a energické. A musím dát zapravdu i Aladarovi, jestli v KOA slyšel HC vlivy (teď myslím to hopkavé hc) a nikdo mu to nechtěl věřit, tak tady jsou slyšet už mocně a tvoří dobrou protiváhu k agresivní palbě brutal deathových sypaček.

Názor: Aladar: Nic nového nevymysleli, je tam víc hardcoru, je to míň brutální, ale furt dobrý. 9