Slova: Free Fall, Garden of Depression. Člověk by čekal, že hudba bude tma, chlad, deprese, beznaděj a totální vymazání pudu sebezáchovy, leč vás musím ubezpečit, tak to není, neboť až takových hloubek hudba Free Fall nedosahuje. Nemyslím to zle a hlavně bych řekl, že to ani záměr autorů nebyl, spíš by ji bylo vhodnější využít k brouzdání v zahradě melancholie, teda když zrovna trefíte ten správný kout, v kterém zahradník opomenul zalévat.
Kapela hraje modernější, samply podpořený temnější rock/metal s výrazným ženským

zpěvem, kterému tu a tam sekunduje zpěv mužský, žel až s moc podobným vyzněním po celou dobu desky. Během poslechu se velmi těžko hledají pevnější a jasnější body. Skoro každá písnička se nese v jednotném duchu, rytmu, hřmící kytary, ztišení. Jasně, žánr nevyžaduje nějaké překotné stylové, či rytmické kotrmelce, ale pro posluchače je to jen kupa písniček, nepopírám skvěle zahraných písniček.
Jednoznačně jsou na tom Free Fall po instrumentální stránce velmi dobře, dokážu si představit, že jejich koncerty jsou profesionálně odvedený, kdy nechávají duší a kus sebe na podiu, leč právě tu duši já z Garden of Depression nějak výrazně necítím. Ale na druhou stranu mám dojem, že Free Fall mají potenciál zaujmout.
Co mají? Zaujmou. Dvě tři písničky je spokojenost, pěkné melodie, příjemný zpěv, je slyšet i přemýšlivost nad tím, co dělají, ale žel to trvá jen ty dvě tři

písničky, v základu si je tvorba na Garden of Depression až moc podobná. Možná předchozí věty vyznívají příliš negativně, ale netřeba se jich bát, je to jako ve světě ekonomie, nabídka versus poptávka, a věřím, že poptávka po hudbě Free Fall bude vždy. Je to jen o tom, co kdo chce, a přes veškerou objektivitu se mi nedostává to, co bych chtěl.
Tak raději mrkněte na bandzone profil kapely, poslechněte a možná to je hudba přesně pro vás. Tak, tak, srát na nějaký pisálky, máte přeci svoji hlavu.