Kapela INTRONAUT byla vždy zajímavým spolkem, který si dokázal za dobu své existence připoutat mé smysly pestrou muzikou. Už předešlá alba dělala poslech něčím výjimečným a neobyčejným. Proto nebylo divu, že jsem novou desku očekával se zvýšeným napětím. Vyplatilo se čekání? Za sebe mohu říct, že ano. Ba co víc, poslech nové desky Valley of Smoke přinesl v některých momentech (které se táhnou po dobu celé desky) až orgasmické pocity.

Kapela tentokrát připravila barevnou paletu nesčetně brilantních momentů; na novince na to jdou přesto trochu jinak než na minulých albech a poslech je zábavnější. Pulzující bicí, které nevydrží chvíli na jednom místě, podporují bravurní práci kytaristů. Jejich pestrost spolu s precizní hrou baskytary spoluurčují proměnlivost celé nahrávky – nálady se střídají, jak se mění jejich zvuk od zemité nakřáplosti až po klidnější vybrnkávačky. Kapela navíc přesvědčivost emocí umocňuje krásnými kontrasty mezi hrubým vokálem a čistým zpěvem bez toho, aby přechody vyzněly klišovitě či nevkusně. I když Intronaut spadají žánrem do progresivního metalu, není jejich tvorba založena pouze na bestiálním přehrávání stupnic. Také slyšíte v titulní skladbě podobnost s génii EXIVIOUS? Některými momenty připomínají i kanadský spolek NEGATIVA. V žádném případě však nejde o kopii, pouze mi poslech některých míst tyto kapely evokuje.

Vybrat nejlepší skladbu je nemožné, protože Valley of Smoke táhne na branku jako celek. Nové album Intronaut se stalo jednou z nejlepších nahrávek tohoto roku a bude obsazovat přední příčky mého soukromého žebříčku. Intronaut vytvořili bravurní album, jehož hudba dýchá a přemýšlí. Hodnocení je proto jednoznačné.