Konečně byl (až kdesi na dně latríny jednoho xX°shopu) nalezen druhý talíř otroků fetiše, Necrococka a Marcela. Za tu dobu oba řádně papkali a vyloučili dvě slušné exkrÉmentové porce. Tou první je po letitém opoždění Ypsilonovitá novinka a nebude-li vám stačit, nechte talíř vyprazdňovat i po 30:56 až k demu Dreams of Kaviar, které v 94tém z Necrockových útrob vytrepanoval Shindy, ale šupky dupky do gumáků a latex pláštěnky a hurá směr gummiStudio Y, bude tam toho až po kotníky.
Již zde nenaleznete plnohodnotnou groupeee.., ale jen úvodem zmíněnou dvojici, kterou občas doplňuje zpěvačka - pokud se ovšem nejedná o Necrococka samotného, protože zaměnit jeho hlasový samet s ženským není žádný problém. Pach desky je stále prosycen močí a potem, výměšky jaké vzpomenete, +klinik+ záležitostmi – toilette sexem, klistýrky... a po prvním pročvachtání vás talíř zasytí pozitiv-hov-nem. Po následných ve vás nabitý pocit zůstane, než vám dojde, že se vlastně ale nejedná až o tak nic nového, protože obdobný typ hudby se nyní ubírá jiným směrem, ale zase při faktu, že materiál na Studio Y může mít kořeny i v 94tém si zase myslím, že neztratil nic ze své původní rajcovosti a nijak závažně nezastaral.
Pěkně se tedy usaďte, přivítá vás sestra Monika – gummitechnik specialistka a asisitentka dr. Monteila, do tohoto obscénního světa špásující gothdiskotéky a “zkažené“ vizi o lásce. Nejlepšími skladbami jsou jednička Die Moderne Gummiklinik (přepracovaná jednička z bonus části) s výbornou basovou vibrací, gothdýza Julie (Cesty blahem), hypnošská Riesengebirge a Schůzka naslepo, která mi v úvodu připomněla sqělou Prejdi Jordán.
Laťka KK vůbec neklesla, přestože je nová tvorba více “tancovačka“ než bigbít/gothrock. Doufám, že Nekrouš + Marcel s něčim ještě vylezou, protože tohle se mi celkem zamlouvá. Od Čurbajze nečekaná placka, která se mu hodí k imidž labelu.

61:00