Nevím, jak to máte vy, ale já osobně vždy hledím na projekty označené visačkou „supergroup“ s mírným despektem. Jenže někdy se sejde tak skladatelsky zajímavá skupina provařených person, že hudební výsledek opravdu stojí za poslech a výsledná chemie funguje a tím pádem skladby, které ze společného snažení vzniknou, nejenom že dobře reprezentují ony dobře známé jednotlivce, ale materiálu se daří bodovat i s něčím navíc, lépe řečeno, posunout vklad všech účastníků na jiný, někdy i vyšší level jejich uměleckého vyjádření. V případě hvězdného projektu KILLER BE KILLED, který je tvořen popředními osobnostmi ze zaoceánské metalové scény současnosti, si zkrátka všechno sedlo a čtveřice přichází s povedeným debutem, který řadím k tomu vůbec nejlepšímu, co letos v metalovém ranku vyšlo. Už spojení takových rozličných osobností jako jsou: Troy Sanders z MASTODON - zastávající zde roli zpívajícího baskytaristy, Greg Puciato (THE DILLINGER ESCAPE PLAN) - kytara a rovněž logicky také zpěv, Max Cavalera (ex-SEPULTURA, SOULFLY) – kytara a nakonec Dave Elitch (ex-THE MARS VOLTA) – bicí, musí chtě nechtě vzbudit zájem. Říkáte, že spojení těchto osob je čistá šílenost? Právě naopak, spolupráce si sedla ve všech směrech a žádný ze zúčastněných nerozbíjí celek ničím nepatřičným, výsledek působí jako chuťově velmi barvitý koktejl moderní tvrdé hudby.

Jak tedy popsat hudbu obsaženou na debutu? Pokusím se o to srovnáním s kapelami jednotlivých členů. Nejblíže k tvorbě KILLER BE KILLED mají zřejmě Sandersovi MASTODON, jehož hlas patří k stěžejním poznávacím znamením obou formací a platí za styčný bod jejich celkového výrazu. Nový projekt na mne však působí jaksi přímočařeji, nikoliv však ohlodaně. S čím mne KILLER BE KILLED dostali především, je zejména spojení jisté zvukové vrstevnatosti se schopností napsat písně stavící na melodických linkách. Greg Puciato si tedy naopak své brutální uřvané výlevy nechává pro svůj domovský band a pokud se zde hlasově vyřádí, pak jde většinou o metalově přijatelnější projev, který se však neomezuje jen na jednu polohu. Rovněž Maxova kytara pracuje v mnohem větším zvukovém teritoriu a působí o dost barvitěji, než je tomu v případě bagroidního riffování, jaké od něho známe ze SOULFLY. Jeho zdejší vklad je hodně groovy, pracující s celou řadou abstraktních zvuků a riffů, které skrze svou zdejší neučesanost dodají materiálu na panoramatičnosti. Různorodost a barvitost jsou vlastně nejvýraznějšími poznávacími znameními debutu. Skladby jakoby fungovaly v mnoha vrstvách, které se vzájemně prolínají a ze kterých vždy vyskočí nějaký zajímavý moment. Ten pokaždé přísluší jinému z účastníků celého tažení. Materiálu nechybí drive a moderní zvuk, který zde pojímá prvky z prostředí současného metalu i hardcore.

Trpělivost se vyplácí, protože celá ta výživná skládanka, čítající jedenáct rovnocenných kompozic, potřebuje určitý čas na vstřebání, ale pokud překonáte několik úvodních poslechů, rázem se začne všechno rozjasňovat a ze skladeb začnou vyvstávat skutečně lahůdkové pasáže. KILLER BE KILLED jsou samozřejmě o dost rock’n‘rollovější a přímočařejší hudbou než kupříkladu MASTODON, o dost melodičtější než třeba THE DILLINGER ESCAPE PLAN a jednoznačně zvukově barvitější než SOULFLY, jedině spojitost s hudbou THE MARS VOLTA zde nenacházím. V menšině jsou zde skladby, u kterých je zjevné, že měl hlavní slovo Max Cavalera, což jsou spíše ty sloganové riffovačky (jako třeba song I.E.D.), ale většina působí plastičtěji - plynulé prolínání melodických zpěvů s brutálnějšími a vše podmazává hodně tučňoučká vrstva abstraktního kytarového křoví. Velmi zajímavý materiál, kde není slabého místa.