Tak vážení, po delší době vítejte u našeho veselého povídání o prima nakopávací muzice. Dnes si proklepneme po různých marastech taky něco trošku „user friendly“ a co nám v této kategorii na Marastíku chybí, jsou noví KoRn. Týpci nám na zimu 2005 připravili novou, v pořadí už sedmou desku a vzhledem k tomu, že po předchozím průseru (neumím sic moc anglicky, ale Take a Look in the Mirror jsem do češtiny jiným slovem přeložit neuměl) se maníci zase pochlapili a vydali něco smysluplnějšího. Takže pitva začíná… ááár jůůů rééédýýý???
První zajímavou věcičkou, která předcházela tomuto albu, je změna sestavy - potvrdilo se, že bůh je všudypřítomný a občas dělá věci skutečně podivné. Jinak si totiž odchod kytaristy Heada vysvětlit nedovedu :). Když už se na to Head vybodnul, čekal jsem, že do kapely přisviští nějaká nová osoba, která by zase do kapely přinesla něco nového. Další překvapení (aspoň pro mě)! - sestava se smrskla na 4 píply. No a co se dá dělat, když už máme jenom jednu kytaru? Dát víc prostoru samplům, víc pasáží bez kytary, možná i víc prostoru zpěvu a přesně to See You on Other Side přináší. Každopádně je zajímavé, že pokud člověk chce lepší desku KoRn, tak šáhne po prvním, třetím, pátém a teď i sedmém albu – klučiska vždycky vydají jednu desku, která je někam popošoupne a potom vydají desku, která je plus mínus standard (do toho pro mě trošku nezapadá Issues, která se mně líbí). Když už jsme si základní novoty vyříkali (a určo jsem něco vynechal - snad kolegové doplní), tak se můžeme pustit do jednotlivých válů.
Desku otevírá klasicky hitovkajakcyp Twisted Tranzistor, ke které vznikl i velmi povedený klip – black KoRn mě docela pobavili – doporučuji!!! Následující skladby 2, 3 a 4 jsou taky pro KoRn docela normálka, ale chytlavosti v sobě mají na rozdávání. Prvního překvápka se dočkáte ve skladbě 10 or a 2-Way. Záměr to asi nebude, ale mě se okamžitě vybavil Marilyn Manson – Jonathan ho chvilkama kopčí skutečně povedeně. 5ka Throw Me Away je taková roztomiloučká, až mě napadá, že kořeňům (nebo KoRn-řeňům???) by asi šly dělat třeba vánoční koledy :). Love Song se pomalu rozjede (i když sypaní nečekejte) a mě z toho vychází, že tu je další refrén, který mi bude hrabat v hlavě asi často – to mi přijde u tohoto stylu hudby jako to nejpodstatnější. Open Up je opět založena především na zpěvu – ala Throw Me Away. Comming Undone - pomalá, zato však vyzněním trošku drsnější něž předchozí věci a tak trošku připravuje půdu pro následující dvě skladby. Getting Off se

suprovým refrénem si určitě zapamatujete. Další Liar - věc, která mě hned po prvním poslechu chytnula, Jonathan si v ní dokonce i zažbleptá (lepší výraz neznám) jako dřív v Twist nebo Freak on the Leash. For no One klasika tak klasická, že nevím jak to okomentovat :). Tak a jsme skoro u konce… za asistence „bubu“ samplů se pomalu rozjíždí Seen it All a poslední Tearjerker jako takový klidňoučký závěr celé desky.
Tak a je to za náma. Dalo by se to i přeskočit a napsat, že se jedná o dotažení toho, co bylo započato na Untouchables a podle mě novinka v mnoha věcech tento směr posouvá zase o kus dál. Co mě na posledních deskách trošku chybí, jsou Jonathanovy schizo polohy zpěvu - postupem času se Jonathan naučil líp zpívat, ale paradoxně to nevidím jako stoprocentní pozitivum. Chybí mi jeho rapování, šeptání… všechno odezpíváno čitým hlasem. Další menší mínus jsou strojové bicí - některé skladby by klidně mohl odtucat automat a nikdo by to ani nepoznal. Na druhou stranu to muže být pouze můj osobní problém, protože KoRn už jsou stylově trošku jinde než ve svých začátcích. Ať už nadávám na cokoliv, deska See You on Other Side je výrazně lepší než její předchůdce a celkově na mě udělala dobrý dojem. Někdo remcá, že je moc vyměklá, někomu se zase to vyměknutí líbí – já s tím problém nemám, protože když chci slyšet pořádný hukot, tak šáhnu trošku jinam :). Škoda jen toho debilního obalu… ..::.. 9/10