Uf. Extrém má mnoho podob a grindcore se hrdě hlásí k extrému pokud možno co největšímu. Ovšem tato nahrávka je natolik prolezlá agresí, atakem, chutí všechno zničit, až je z toho člověku špatně. Tři maníci z Miami se společnou láskou ke grindu rozhodli, že všem ukážou, jak se to má dělat a In Narcosis jako jejich debut otevře hubu nejen pravověrným fanouškům žánru. Samozřejmě v tom má prsty Willowtip Records.

V moderním grindcoru dávno nečekejte pouze jednolitou směs, Marutu lze bezpečně hodit do deathmetalového pytle, hlavní však zůstává přímočarost-likvidace-anihilace. Pokud si posluchač myslí, že si v pomalejších pasážích odpočine, tak je na omylu. Ty jsou dělané v odpočinkovém duchu á la Ion Dissonance nebo (a to hlavně) ve vazbících estrádách vzor Malignancy. Znalec ovšem zaslechne americké pionýry Phobia, avšak důraz je kladen na nelibozvuk. Maruta vyčnívá nad davy podobných rychlopalů svým robocopickým feelingem a tím, že si jedou po vlastních kolejích a pouze se inspirují tím, co se právě na extrémní scéně děje. Na desce je výrazný vliv nervy narušujícího Quebecu, pořádná dávka powerviolence a nechuť kopírovat zavedené modly ze Skandinávie.

Maruta taky šokuje tím, že po stop-time slamech najednou z ničeho nic odbrzdí a jede, jede, jede (In Perpetual Narcolepsy). Hodně se lpí se na kytarových kilech, riffy se často přehrávají v mnoha tempech - většinou ale v módu pomalu versus ultrarychle. Co vokály? I z nich mám pocit, že debut má být zároveň posledním zářezem těchto US zběsilců. Hluboký murmur kombinovaný s uřvaným ječákem, který bych nepřál ani té nejhorší rozlícené fúrii za jídelním stolem. Celou destrukci podtrhuje skřípavý odcizený zvuk, jenž jenom zvýrazňuje tu hroznou půlhodinovou nelidskost. Prostě náhul. Koho okamžitě zaujme popis hudby ve stylu „pouze pro otrlé“, nechť tedy okamžitě na monitoru vyhledává magické slůvko „download“.

PS: Mluvené intermezzo na konci Replicate je z filmu Network Sidneyho Lumeta, který autor velmi doporučuje, protože "I WANT YOU TO GET MAD!!!