Poslední studiová fošna (cd/lp/mc/audio dvd) kultovních Ministry, nezní vůbec špatně. Po ne příliš vydařené nahrávce Dark Side of the Spoon z roku 1999, si kapela dala pauzičku, kterou vyplnila dvěma CDs, a to výběrem Greatest Fits (na kterém se nachází výborná klipovka What About Us? ) a živákem Sphinctour ( kde objevíme koncertní verze písní, které kapela předvedla na šňůře k podpoře alba Filth Pig z roku 1996). To jen pro připomenutí a teď se pojďme věnovat aktuální nahrávce.
Tu otevírá Animosity, při které vám bude hned jasné, že Ministry se nehodlají hudebně nikam posouvat. Klasický riff, zběsilé bicí a Alův psycho/prasečí vokál. Následuje „melodická“ Unsung, ve které se Jourgensen znaží o „zpěv“ a musím říct, že se mu to místy docela daří. Povedená věc. Starší tvorbu připomíná Piss, kde obzvláště prostřední mezihra působí „nostalgickým“ dojmem. Celá deska působí a zní, jako by vyšla před 8 až 10 lety. Lockbox rozjíždí šlapavý rytmus na bicí a dočkáme se zajímavého refrénu. Bezmála osmiminutová Impossible disponuje opět hovadským zpěvovým efektem a doslova zabijáckou atmosférou. Každá skladba má trošičku jiný zvukový kabátek, což je podle mě velké plus. Závěrečná instrumentálka Leper disponuje klasickým „ministřím“ basovým riffem, který jakobych už někde slyšel.
Škoda, že se Al a spol. nehodlají vydat do dosud ještě neprobádaných hudebních i zvukových vod (pokud nějaké existují, já sám věřím, že ano), protože kdo jiný by měl tuhle exkurzi podniknout, než stvořitelé takových klenotů jimiž The Land of Rape and Honey, The Mind Is a Terrible Thing to Taste či Psalm 69 bezpochybně a jistojistě jsou! Jako jistá naděje se nám může jevit zpráva, že se tihle zvukokaziči právě nachází ve studiu a něco kutí. Nechme se tedy překvapit.

10/53:48