O tom, že vyjde nový studiový počin těchto temných Portugalců se zvěsti začali šířit už někdy na jaře. A další zprávy tvrdili, že se kapela hudebně vrátí ke svým kořenům, ke svému nejúspěšnějšímu počinu Irreligious. Díky těmto zaručeným zprávám jsem měl ambivalentní pocit, zda je to dobře či nikoliv. Protože každá deska těchto vlkodlaků byla úplně jiná, a proto pro mě výtečná. Kapela se totiž vyvíjela, i když samozřejmě hodně lidí bylo naštváno, že nezůstala v hudebním pojetí té či oné desky. Proto jsem se vždy těšil, které hudební vody kapela zčeří nyní. To trvalo až do novinky Darkness And Hope, která víceméně nepřináší nic nového, žádná hudební překvapení, i když sem tam probleskne opravdu silný nápad či melodie. S předešlými deskami se, ale bohužel nedá srovnávat. Kytary a celková produkce postrádá dravost a energii což je práce Fina Hiili Hiilesmaa, který se proslavil spoluprácí např. s HIM nebo s APOCALYPTICOU. Další věc, kterou nemůžeme připočíst k dobru, že Cd postrádá nějakou výrazněji rychlou nebo pomalou skladbu, vše je v jedné nastavené rychlosti a to na rozmanitosti rozhodně nepřidává. Pro zajímavost novinka vychází ve velmi pěkném digi packu, který je navíc obohacen o dva bonusy v podobě videoklipů Butterfly fx (necenzurovaná verze písně ze stejnojmenné desky ) a Magdalene ze Sin / Pecado. Přesto všechno by si možná mohl někdo myslet, že DAH je odpad, tak to rozhodně není, ale nedosahuje takových kvalit jako předešlé řadovky. V rámci scény je to lehce nadprůměrné album.