Když si odmyslím „nosánek nahoru“ opovrhující českou tvorbou (která mě čím dál častěji přesvědčuje o tom, že není vůbec tak špatná, jak si kdekdo myslí), pořád tu byl jeden fakt, a to ten, že jsem se opravdu vyhýbal vypalovaným CD. Ale když už se věhlasné promotérce Wes podařilo procpat demo hořických Morokweng k nám do prestižní redakce, nebyla cesta zpět.

Jasně, CD je vypalované, což asi znamená, že kapela buď vydá pár kaček na studio a pak si udělá bezesnou noc s krabičkami Verbatinek, nebo že je CD celé D.I.Y. udělané ve zkušebně na koleni. Hořických muzikantů se týká druhá možnost. Jenže odsuzovat takové nahrávky by bylo nadmíru ignorantské a především hloupé, protože každá kapela tak nějak začíná z ničeho. A hlavně – vždy by měl vítězit obsah nad balením.

To je samozřejmě i případ Morokweng. EP Svět se zhasne i bez nás se nedá brát jinak než jako odrazový můstek, přesto může naznačit, kam se kapela bude chtít ubírat. Hned od prvního poslechu je jasné, odkud vítr vane. Ve světě pomalu skomírající crossover, který se transferoval do uječených MTV metalcorů, se u nás na klubové scéně (a Morokweng jsou toho důkazem) drží. Pokud mám jmenovat společného činitele ze zahraničí, budou to Deftones. Emotivně zbarvený vokál je doplňován pozoruhodnou hrou kytaristy Huga - střídá jemné melodie, chytlavé a vtipné vyhrávky s klasickou podladěností á la raní KoRn nebo výše zmínění Deftones na desce Adrenaline. Nutno dodat, že Hugo má pod palcem obojí –vokál i kytaru. Zbytek trojice mu zdatně sekunduje, i když zvuk zkušebny nedovoluje z basy vymáčknout víc, než je nezbytně nutné. Bicí moc neutrpěly zvukem zkušebny, nicméně zvuk není v tomto případě nutné řešit.

Vokál jako takový a i texty budou hodně připomínat tuzemské the.switch. Morokweng mi evokují dobu the.switch mezi deskami M.A.D. a Beautiful, i když se Sthepa nepouštěl do klasického growlingu, jak to občas dělá Hugo. Celkově mi také Morokweng připomínají dobu, kdy s prvními deskami obrážely kluby kapely typu Nasty?, kdo pamatuje ;), Dive nebo Crashpoint. A i když od  doby už něco uplynulo, Morokweng si drží jistou svěží energetičnost, nebál bych se říct i mírný odstup, nadhled a vtip (konec písně Znáš - kdo poznal parafrázi na switcháský song Závoj? ;)).

Morokweng je určitě milým překvapením. Nabízí energickou hudbu a, nebojím se říct, i hitový potenciál. Dejte skladbě Alespoň jednou zalži lepší produkci a Klusové se pakují z rádií. Jen ať nezačnou moc hulit a poslouchat Tool jako jistá klášterecká kapela. Palec nahoru pro české crossoverové podhoubí.