Je více než nežádoucí se v této recenzi opět rozplývat nad kariérou a schopnostmi George Clooneyho. Nemluvě o zákazu zmínek o tom, jak skvěle vypadá v obleku. Hlavní hrdina snímku Michael Clayton je sice elegantní právník, ale je jen jednou částí zajímavého celku, na kterém se podílelo několik uznávaných tvůrců.
Michael Clayton (George Clooney) je zkušený právník, který však není po dlouholeté praxi ani bohatý, ani slavný. Naopak je švorc (bratr prošustroval jeho investici do vlastního baru) a funguje pokud možno tiše, neb jeho prací je uklidit veškerý nepořádek, když jeden z klientů

velké právnické společnosti šlápne vedle. Jeho aktuálním úkolem je dostat svého šéfa Arthura (Tom Wilkinson), který vysadil psychofarmaka a svlékl se během výslechu. Jenže Arthur si kromě jiného uvědomil i to, že již 15 let hájí společnost U-North, která prodávala farmářům prokazatelně karcinogenní pesticid. Jeho nečekanou aktivitu si však nechce nechat líbit vystresovaná právnička Katen Crowder (Tilda Swinton) a volí velmi drastické metody. A Michael Clayton

, nedobrovolně vlečen sledem událostí, dospívá do bodu, kdy bude muset učinit zásadní rozhodnutí…
Jestli Vám kratičká synopse něčím připomíná Erin Brokovich, pak se nenechte mýlit. Ono tu ve výsledku totiž nejde o to, zda bude společnost U-north usvědčena ze zabití několika stovek lidí. Ačkoli by bylo velmi zajímavým popřením diváckého očekávání, kdyby se tak nestalo. Tato část příběhu by vydala na samostatný film a Tom Wilkinson by v něm dostal spoustu prostoru jako muž, který si částečně díky své nemoci uvědomil, že žije v morální stoce, kterou navíc sám vytvořil a řídí. Ne tak Michael Clayton, o kterého tu jde především. Díky psychologické centralizaci příběhu tu máme ve výsledku spíše drama, nikoli krimi nebo klasický právnický thriller. Michael byl kdysi ambiciózním právníkem a zdá se, že i manželem. Nyní je uklízečem, dlužníkem, abstinujícím gamblerem a snaží se být i otcem. Jeho život vlastně stojí za sojku, slušně řečeno a filmově vyjádřeno všudypřítomným laděním do šedé. Prozření kolegy a přítele by ho, nebýt tragických okolností a ohrožení vlastní osoby, vůbec nikam nepostrčilo. A ačkoli se Michael v závěru rozhodne k důležitému kroku, tlačen na dno všudypřítomnými životními nezdary, poslední záběr žádnou úlevu či katarzi nenaznačuje.
Žánrová i obrazová nejasnost (pořád prší, je tma nebo aspoň mlha) a jednolitost zároveň pramení nejen z morálního a psychologického základu příběhu, nýbrž také z osoby hlavního tvůrce, scénáristy a debutujícího režiséra Tonyho Gilroye. Je všeobecně známo, že jakmile scénárista odevzdá scénář, nemá žádný vliv na výslednou podobu filmu (kvůli tomu začal režírovat např. Woody Allen) a často deformaci své původní vize. Gilroy napsal spoustu úspěšných scénářů (série o Jasonu Bournovi, Ďáblův advokát). Velmi chytře si jako producentskou podporu zvolil zkušenou dvojici Clooney –

Soderbergh a obsadil Sydneyho Pollacka (postava Martyho Bacha), který film za společnost Mirage Enterprises financoval, ale je samozřejmě také uznávaným a velezkušeným režisérem. Výsledkem je překvapivě konzistentní celek, ve kterém jsou některé momenty scénáře realizovány na výbornou. Například psychologicky působivá a absolutně neakční vražda či zlomová scéna setkání hrdiny s koňmi ze začátku filmu, nabývající smyslu v jiném, velmi krátkém okamžiku. A když se dobře nedíváte, nepochopíte ji. Jako režijní debut je Michael Clayton vůbec hodně divácky náročný (viz šílené myšlenky a představy maniodepresivního Arthura, o jehož šílenství se dá také pochybovat) a spíše než o jeho morálním přesahu vám po jeho shlédnutí vrtá hlavou smysl té a té scény, té či oné postavy. Gilroy se totiž nebojí nepochopení a nevysvětluje. Což potěší, protože zkušený divák nemá pocit, že ho zase mají za idiota. Snímek má samozřejmě své chyby (znovu přehrávání úvodních scén i z pohledu druhé strany by se určitě dalo udělat lépe), ale jakkoli nominace na Oscary nevypovídá nic o skutečné kvalitě, nominace za nejlepší režii a originální scénář jistě cosi alespoň naznačuje.
Stejně tak si Gilroy asi nemohl přát lepší obsazení. Spíše kvalitní a spolehlivá něž hvězdná (Clooneyho vyjímaje) sestava získala nakonec tři oscarové nominace. Postava Tildy Swinton je možná nejodpudivějším případem deformace prací a hraničním stresem z celého filmu, narozdíl od prokazatelně „nemocného“ Arthura Toma Wilkinsona, který je paradoxně jedinou postavou, která dojde jakési katarze. Jak jsem slíbila, nad Clooneyho výkonem se tu rozplývat nebudu. Nicméně je i zásluhou jeho stoprocentního výkonu, že ačkoli se jeho hrdina rozhodne udělat správný krok, jako happyend to rozhodně nevypadá (viz poslední dlouhý detail). Nás, příznivce seriálu Dexter může potěšit malá rolička Davida Zayase (detektiva Angela Batisty).
Sedm nominací na Ceny akademie pro Michaela Claytona na úkor Scottova Amerického gangstera a (bohužel) i Sweeneyho Todda mi po pár dnech od shlédnutí nepřipadá jako náhoda. Nechme stranou, zda úspěch u kritiky byl cílem tvůrců či nebyl, ale takhle to akademici mají rádi: dobře napsaný, zahraný a natočený snímek za rozumné peníze (vzpomeňme na úspěch mnohem slabšího a povrchnějšího Crash) s relativně jasným morálním přesahem. Dovolím si dodat relativně, protože pro mě je Michael Clayton snímkem nejen o tom, že v lidské společnosti je spousta špíny, ale především o tom, co se z vás může stát, když se téhle špíny dlouhodobě a dobrovolně účastníte.
---- --- -- - -- --- ----
USA, 2007, 119 min
Režie: Tony Gilroy
Hrají: George Clooney, Tom Wilkinson, Tilda Swinton, Sydney Pollack, Jennifer Ehle, Michael O'Keefe, Ken Howard, David Zayas