Tahle z mého pohledu zbytečná promokompilace má patrně reprezentativně představit oživené Brity Onslaught jejich budoucím příznivcům a zároveň zbystřit smysly zbytku těch odrostlejších, kteří na ně z hloubi osmdesátých let ještě úplně nezapomněli. Je velká škoda, že, jak výběr dvou studiových a třech živých skladeb napovídá, chlapci zřejmě míní navázat na nepříliš výjimečné první dvě desky Power from Hell (1985) a The Force (1986). Power/thrashová nádhera In Search of Sanity (1989), která je jako jediná vynesla z hlubin sice s fortelem zahraného, ale všemi patřičnými klišé oplývajícího metlaření jaké tenkrát provozoval každý druhý zřejmě koncepčně nezapadá do reunionových plánů. Ty se dle všeho ponesou spíš v duchu původního období skupiny. Noví Onslaught mají zřejmě hlavně chuť "nakopávat prdele", takže se nepasují nikam jinam než na místo další zlé a true party, vítané spíše pravověrnější či podnapilejší částí festivalových a koncertních hledišť. Těšil jsem se na ně na Buřtálu moc. Samozřejmě si je i tak dám, tenhle kotouček mě ale hodně zchladil. Vracet se o dvacet let zpět nemusí být vždycky nutně lepší než koukat trochu dopředu.