Už předloňské promo představilo Panychidu jako důstojné existence schopnou a zdravým zápalem pro svou věc prodchnutou partu, která navíc již v té době měla poměrně jasno o svém budoucím směřování. Že se volba cesty ukázala správnou, napovídá vzestup renomé, kterým kapela od té doby prošla, a povedený loňský debut Paganized, vydaný pod patronátem německých Folter Records.

Paganized pokračuje a lehce rozvíjí trend nastolený promo materiálem, jehož obě patřičně přiaranžované skladby se i na desce řadí k těm výraznějším. Tam, kde se z černého kovu stává kov těžký, potažmo v místech, kde se oba metály mísí, je Panychida jako doma, coby bonus si mezi ně ještě jen tak pro formu přihodí výlet až někam k hospodsky punkovým radovánkám (Pageant of the Eternal Ones). A ono to vcelku funguje. Citlivé, atmosféričtější, vůní horké medoviny a rituálních ohňů načichlé volnější pasáže s vkusně využitými doplňky (dudy, flétny) na straně jedné, severský tah na bránu (třeba skvělý nosný riff ve ...When Drums of War Will Sound) na straně druhé, to je Paganized. Je deskou, která nepřichází s hudebním hledačstvím za každou cenu, staví v podstatě na tradičních prvcích, ale má devizu v talentované kapele schopné vyrobit a do atraktivního kabátku obléci patřičně silné melodie, a o ty jde především. Pro palec nahoru mluví i povedený čitelný zvuk (možná trochu víc basů?) z Hellsoundu, jehož pan domácí při natáčení usedl za bicí baterii a vystřihl si jedno kytarové sólíčko. Pokud by měly být zmíněny nějaké resty do budoucna, asi největší předpoklady pro posun by měl stále zpěv, na jehož výslovnosti, feelingu a frázování je nezřídka slyšet, že více pozornosti jemu věnované by celku určitě prospělo. Podrobnějšího a spíše negativně zabarveného pitvání obalu (námět, zpracování, grafika…) se zdržím pro případ, že by plnohodnotná verze oproti chudému promo balení mohla ten nevalný dojem napravit anebo by byla chyba v nepochopení záměrů kapely (potažmo výtvarníka) na mé straně. Jinak asi jedna z nejsvébytnějších domácích desek loňska.