Dephova lyrika válcuje drtivou většinu konkurence a sráží ji do pozice trpaslíků. To, co je na téhle placce vrcholné, je stoprocentně fakt, že se jí nenabažíte ani po x posleších. Drží pohromadě, ač se nejedná o žádný konkrétní koncept. Je zadumanější, smutnější a dospělejší, a to i co se týče samplů.
Druhá deska pražských hip hopových mágů PRAGO UNION se očekávala s velkým napětím. Vinu za to nese debut HDP, který v roce 2005 zvedl ze židlí nejen rapovou komunitu. A čekání se rozhodně vyplatilo, o tom svědčí i čerstvé ocenění kapely (ano, hlavněkoncertně se jedná skutečně o kapelu v pravém slova smyslu) coby „Anděl 2010“ v kategorii Hip hop & R’n‘b.
Dephova lyrika totiž válcuje drtivou většinu konkurence a sráží ji do pozice trpaslíků, kteří nesahají PRAGO UNION ani po kotníky. Možná právě zkušenosti nejznámějšího člena této crew z dob legendárního CHAOZZu a roky na scéně dodávají jeho projektu punc dokonalosti. Z celého alba sálá pohoda a přirozenost, v rapu odzbrojuje posluchače a odsuzuje jej do role statistů. A přitom hovoříme stále „jen“ o rapu.
Kouzlo Dezorient Expressu tkví v jeho uvěřitelnosti. A každý, kdo viděl navíc živé vystoupení jistě potvrdí, že se jedná o naprostou špičku. Rozdíl proti debutu je hlavně v postoji, resp. Dephově poloze v textech. Zatímco první pokus mi vyzněl spíš zábavně, nová deska je více zadumanější a dospělejší. A v téhle poloze mi přijdou PRAGO UNION ještě lepší. I co se týká samplů, přijde si na své určitě každý. Samotné songy i intra jsou dotažené do absolutní dokonalosti.
Ale to, co mi na téhle placce přijde jako vrchol, je stoprocentně fakt, že se jí nenabažíte ani po x posleších. Navíc drží víc pohromadě, ač se nejedná o žádný konkrétní koncept. Je smutnější a ještě lepší než její předchůdce. Každá věc z novinky je svým způsobem hit. Ať už je to klipovka Myšlenkovej pochod, nebo titulní Dezorient Express. Ty nejtěžší (a zároveň nejlepší) kousky se ale nacházejí ještě kousek jinde. Temná poloha (připomínající místy projekt Rigor Mortiz) v druhé půlce alba (Bezedná noc, Procházka parkem, Nadživotní) už drtí okolí s maximální razancí.
„A potom proč hraje českej rap v takovým stavu to protože tu Mc´s nemaj vlastní hlavu. A ta náhradní je jenom šidítko, žádnej div že jejich rýmy zněj jako když je píšeš s T9. A zbytek je už jenom spousta hej a hou některý si mejdany přímo pletou z rozcvičkou. More jak by to mohlo fungovat když nepoznáš rozdíl mezi MC a Olgou Šípkovou. Máš názor? Chci ho slyšet kde si byl cos tam viděl a co si z toho vyčet?!“ (Hip hop)
Vyjmenovat všechny skutečně perfektní songy, vypsal bych zde rovnou všechny. Při vší úctě k Indy&Wich, PSH a dalším se nemohu ubránit pocitu, že Král současného tuzemského hip hopu je jen jeden. A nemusí (oproti jiné části scény) používat tuny vulgárních výrazů, narážek, nadávek a nic podobného. Stačí si se svým vlastním, dost zajímavým životem. Celý příběh nazvaný Dezorient Express má tah, sílu a ducha. Jestli bude stravitelný pro pubertální mládež, navštěvující v drtivé převaze koncertní vystoupení zůstane otázkou…ale pro postpubertálního týpka, který tuhle nálož několikrát vyslechl, je balzámem na duši.
Nemohu jinak, než vynést Depha do nebeských výšin. I bez zubů :) natřel celou konkurenci a ještě (jako bonus) donutil posluchače své produkce k zamyšlení…to už je nadstavba. Prago pyčo.
Vložit komentář