Průmyslová smrt je dost mladá kapela a pro mě velká neznámá, takže jsem byl přinejmenším zvědav, co se na mě z přehrávače vyvalí. To s Re-Intoxication jsem už tu čest měl, takže tady jsem alespoň trošku tušil co očekávat.
No, splitko otvírá 10ti válama Průmyslovka a nadšených reakcí se ode mne asi nedočkáte! Jedná se o nakopnutější punk se zpěvem, který alespoň na mě působí

dost zoufale! Rádoby „hysterický“ projev je spíš pomatené řvaní, které naopak ještě výsledný poslech ruší a ty klasické „punkové štěky“ odeřvané hrubším, agresivním hlasem mě fakt nenadchly. Hudebně taky žádná sláva. Jo, jede se v rychlém tempu a naživo se lidi asi dost vyblbnou, ale takhle z CD mě to naprosto neoslovuje a nějaké výrazné nápady, které by mě vtáhly do děje jsem bohužel nezaznamenal. Celkový dojem ještě sráží zvuk, který opravdu není nic moc (to je ještě mírně řečeno), ale na druhou stranu PS je mladá kapela a myslím, že tyto problémy se časem vyřeší. S tou hudební stránkou bude ale asi taky potřeba ještě něco udělat.
Jako balzám na uši zní jedenáctka Music for Kids, kterou svou část na tomto cd otvírají Re–Intoxication. Zvuk je supr, nahrávku nakopává a je správně agresivní. R-I jsou celkově agresivnější a zuřivější, rychlost je taky zběsilá, ale

přesto působí mnohem přirozeněji a poslouchá se to jedna radost. Živelná kombinace crustu s grindem je navíc okořeněna dvojicí vokalistů, a i tady znějí vokály oproti PS jako spasení. I když určité rezervy tady jsou a na to, že jsou na to panáčci hnedle dva, by se celkový projev vylepšit dal – celou dobu jedou v podstatě to samé. Takhle mi to za těch deset minutek ani nevadí, ale těžko říct, jak bych schroustal čtyřiceti minutovou desku. Perfektní využití dvou vokalistů je dle mého k slyšení třeba u Collision a to jak z desky, tak i na pódiu – viz. Obscene Extreme. Jinak super jsou bicí, které jak zvukem, tak i hrou dodávají nahrávce tu správnou

energii a pestrost (což právě u PS postrádám). Ačkoliv nejde o nic neslyšeného nebo zázračného, hudba Re-Intoxication mísící prvky grindu, crustu, snad i punku zabalena do agresivního a pořádně rychlého hávu, se poslouchá velice dobře.
Booklet tohoto cd mě velice potěšil a i tady jsou o poznání dál Re–Intoxication. Pravdou je, že ani část bookletu prezentující PS není špatná – obsahuje vše potřebné, včetně textů, které se motají okolo všech těch Amerik, netolerance a jiných v podstatě klasických punkových témat. Co mě ale upoutalo na bookletu Re-Intox je fakt, že každý text je doplněn komentářem, který zpravidla svou délkou a obsahem několikanásobně předčí samotný text. Rozhodně to není na škodu a člověk se dozví mnohé zajímavé věci (jak byl text myšlen, o čem pojednává, jak a proč vzniknul atd.). Navíc je to dobře a čtivě napsané a po přečtení těchto komentů je jasné, že to R-I mají v hlavě srovnané, vědí o čem píšou a jen tak tupě neomílaj zajeté klišé, jak by se po přečtení názvů některých skladeb mohlo i zdát. Nutno ještě zmínit, že Re-Intoxication na svou část cd zařadili tři shit songy, které jsou vždy věnovány osobě, kterou kluci asi v lásce nemají (proč je vysvětleno v bookletu).
Shrnutu, podtrženo, PM je mladá kapela, která mě svými 10 skladbami nenadchla a bude na sobě muset makat. Na druhou stranu však věřím, že na různých parties a akcích to může být pohoda. Re-Intoxication mě mile překvapili a to nejen zpracováním bookletu, ale i muzikou, která má sílu a mě prostě baví!