Očekávaná deska valícího se stroje ze Saratoga Springs. Očekávaná z mnoha důvodů:
1) Předchozí deska From Sacriface to Survival byla experiment, který mnoha lidem z mého okolí nepřišla příliš k chuti, ačkoliv jsem si na ní po čase zvykl, nebyl to pro mne plnohodnotný nástupce vyníkající Foreshadowing of Our Demise.
2) Sestavu opustil velký maskot kapely a výborný pěvec Sherwood Webber a byl nahrazen bratrem baskytaristy SKINLESS, Joea Keysera, Jasonem. Změna proběhla i na postu sypačském, kdy v kapele nezůstal John Longstreth (už zase, hehe) a osiřelý post obsadil opět Bobo Bealuc.
Po shrnutí těchto bodů bylo jistě zajímavé, kam se kapela bude vyvíjet. Mohu už hned prozradit, že fans zůstali ušetřeni experimentů a deska se nese v původní valivosti starých dobrých SKINLESS.
Hned po prvních sekundách je zřejmé, že SKINLESS tentokrát experimenty nechali daleko zapomenuty. Klasické napůl humorné intro startuje osmiskladbovou kolekci, která bezmasé maniaky identifikuje téměř okamžitě. Myslím, že se nebudu muset s fanoušky, kteří SKINLESS znají, že deska začíná přesně tam, kde skončila Foreshadowing of Our Demise. Pro ostatní si dovolím strohý popis hudby SKINLESS.
Pokud bych měl zvolit pár synonym pro hudbu SKINLESS zvolil bych nejspíše slova jako těžkost a valivost. SKINLESS jsou skutečně bandou, kde se mi vybaví právě ta slova. Nejedná se, ale o klasicky slamovací záležitost ve stylu např. DEVOURMENT, ale spíš o kapelku, přes to, že hraje surový death metal každým coulem, má svůj určitě svůj vlastní punc temnoty. Zároveň není vůbec podobná typickým představitelům smrtící temnoty jako MORBID ANGEL nebo IMMOLATION. Spíše bych řekl, že by mohla deska uspokojit i fanoušky CROWBAR v lecčems s přitažením za vlasy i BOLT
THROWER. Čímž nechci zase říct, že by se jednalo o metalcore křížený s old school death metalem. Valivá extrémní forma death metalu, kde není nouze o klepačky spíše středního stylu a hodně se kapela spoléhá na rychlé nohy bubeníka Boba, přičemž není nouze, ani o časté změny rytmů. Nerozluční kolegové Joe (bass) a Noah (kytarka) ozdobují kanonádou hodně zatěžkaných rifů. A poslední panáček na holení je benjamínek Jason a mohu s klidem prohlásit, že bych klidně věřil i po pár posleších, že Sherwood kapelu vůbec neopustil.
Osobně jsem s touto deskou velmi spokojen. Jako malinkou třešničku na dortu dostanete i cover BLACK SABBATH Wicked World (možná, že i to by nebyla špatná definice temnoty v SKINLESS stylu). Sice jsem Vám hudbu SKINLESS, asi moc trefně nepopsal, ale věřte mi nebo ne, za zkoušku to rozhodně stojí.
PS bizz: A jako u předchozích recek, i tuto kapelu uvidíme na
Brutal Assaultu!
Vložit komentář