To je nám ale milé překvapení z chladného severu. Já, jako tvor crustem příliš nepoznamenaný, jsem poslech tohoto cd absolvoval doslova s otevřenou pusou. Je zajímavé, jak u sebe neustále sleduji posluchačský vývoj. Zatímco ještě před dvěma roky jsem na Obscenu moc nadšený z těch crustových kapel nebyl (krom Uncurbed, z kterých jsem nechápal již tenkrát), dnes už mě tyto kapely začínají bavit mnohem víc a když se vám dostane do ruky naprostá špička daného žánru, není toho moc k řešení. Zkrátka jsem se rozhodl, že se zde nebudu sáhodlouze rozepis(s)ovat a recenzi na placku Stigmata sfouknu stejně razantně a rychle jako je razantní a rychlá právě Stigmata.
Hned zkraje musím upozornit, že tato deska je silně návyková a do mě se zakousla

jako rozzuřený pitbul (a stále nechce pustit mrška…). Mám dojem, že Skitsystem na nové desce by mohli řádně zamotat hlavu jak fanouškům crustu (kde je to naprosto jasné) a punku, tak i třeba HáCéčkářům nebo grindovým labužníkům. Nejvíce je zde zajisté cítit crust, ale jinak by se klidně nechalo říct, že je to prostě extrémní deska, která má ambice ukojit potřeby všech výše zmiňovaných. Deska opravdu nemá slabších míst, neuvěřitelně šlape a v klasických chvátajících tempech nám poslech krásně utíká. Hlavními devízami nového materiálu bezpochyby budou neurvalost, agrese, špinavost, ale zároveň i ohromná melodičnost, zábavnost a hlavně ohromné spousty pozitivní energie, které nám poslech poskytne. Zvukové balení je takovou pomyslnou třešničkou na dortu, protože to je také něco neuvěřitelného. Zvuk sice klasicky crustově špinavý a ostrý jako břitva, ale jinak hodně ucelený a vypiplaný, krásně udržuje hudební obsah pohromadě a má velkou zásluhu na celkové intenzitě desky. Vokál, který může produkovat jen jedinec v pokročilé fázi epileptického záchvatu, z toho všeho je cítit jasný původ této sebranky - sever. Severská škola extrémní muziky je něčím naprosto jedinečným a okamžitě rozeznatelným (ať se jedná o grind – Nasum, Rotten Sound, nebo crust Driller Killer, Diskonto, Uncurbed, Disfear...). Kytary nejen,

že drhnou až se z nich kouří, ale dostává se i na melodie, které jsou mimochodem výtečné a místo (poměrně velké) je zde i pro „špinavá“ sóla a vyhrávky. Až mě opravdu samotného překvapilo, jak se tato deska krásně poslouchá (ovšem pokud okolo sebe máte dostatek místa, protože zůstat v klidu je jednoduše nemožné).
Končím. Dál to opravdu nemá cenu. Pokud máte rádi zběsile chvátající rytmiku, špinavý zvuk, vyřvané vokály a drásající kytary, navíc vám nevadí špetka melodie a nebráníte se opravdu svěžímu poslechu, je pro vás Skitsystem na novince typ no. 1.
P.S.: Jen dodám, že sraz milovníků rychlých rytmů, uřvaného vokálu a špinavého rokenrolu je 15. července v Trutnově pod pódiem !