Ach to slunné Řecko. Vínečko, melouny, olivové háje, bikiny (zase ty melouny)… Ale také mořští ježkové zabodnutí do citlivých míst, alimenty jako vzpomínka na nevinný zájezdový flirtík na noční pláži, Řek Zorba navlečený do křiváku v největším letním pařasu. A jsme u toho. Řecko bylo až na pár výjimek v metalovém atlasu dosud spíš do počtu. Teď se na nás ze všech myspaců zubí pekelňáci Dead Congregation, z-houbaři Decemberance, smrťáci Sickening Horror a také mašinkáři Slavebreed.
Underground žije všude, o tom není pochyb. Mrkněte sem. Teď jde o to, zdá nám může nabídnout kvalitu, která se nerozplyne s dopravní značkou značící

konec osady Nad Holou Skálou. Tovaryš bez internetu jakoby ani nebyl, Slavebreed se chopili nástrojů a řekli si: „Budeme hrát rychle.“ Škatulka grindcore se rázem zatetelila radostí, když mohla do svých vnitřností pojmout další sebranku. Holomci se na to vrhli s mladickou kurážnou nerozvážností a moje osoba drží kus plastu, v ní cosi lesklého, stříbrného a ejhle! Debut Pain Syndicate je tu.
Hnedle na rovinu je třeba říct, že Slavebreed nepotkal neduh, jaký známe z našich rodných končin. Zorbové vědí, jak hrát, co hrát a jak znít. Vědí, co chtějí a zamýšlenému finálnímu efektu je všechno podřízeno. Je to hotová kapela. Deska čítající dvanáct položek nabízí grindcore ne zcela jednolitého ražení. „Otrokoroditelé“ sází na zhusta podladěné znění kytar, jež v daném žánru není úplně běžné (podobně zněli kdysi dávno Mindrot). Hudební obsah bandu klopotně přebíhá mezi dvěma základními polohami. Jedna klopýtá ve středních tempech, v nichž nejvíc vyniká ta valivá hutnost, ta druhá kluše v kulometných palbách typ Pigsty, jimiž ovšem kapela docela šetří a vůbec se nedá říct, že by to byl sypec od začátku do konce. Celé to nakonec evokuje snahu pražských e-mentálů Alienation Mental; totiž zdravě namíchat rytmizovanou chytlavost nu-metalu s grindovým chilim. To aby ta jízda pálila jako řecké

sluníčko. Řekům se to dle autora povedlo hned s prvním počinem. Skupina navíc umí do písní tu a tam zakomponovat pekelně temné melodie (pětka Inane), které jsou pozitivní asi jako výbuch plynárny u dětského hřiště nebo naklonovaná cholera. Vane vítr od Gadget?
Deska má jednu nevýhodu. Je to sakra krátký! U osmé věci člověk užuž začne pobíhat po pokoji, kapela si ho získala, nemá to daleko k hysterickému hlasitému trápení sousedů a… konec. Berme to tedy jako slibný začátek. Jak již bylo řečeno, Slavebreed není jednoduché zapasovat do konkrétní škatulky; když bych měl na samý závěr recenze najít nějaký příměr, zkusil bych toto: Amerika, 90. léta. Phobia v období Return to Desolation si dala rande na záchodě s Mindrot a výsledek jejich sodomií se jmenuje takto:

Křestní jméno: Slejv
Příjmení: Bríd
Národnost: temná až přičmoudlá
Povolání: studentík
Obor: demoliční pyrotechnik