Křišťálový zvuk vytahuje na světlo každičkou vyhrávku. A ač skupina pravidelně střídá death/core a brutal death polohy, nedává posluchačům moc příležitostí, aby se ošívali netrpělivostí a kouzlí i s náladou. Zmelodičtění, celkové srovnání a zklidnění bývalé zběsilosti, přitom zachováno něco z minulosti a ještě postup o kus dál. Jsme potěšeni, i když někteří se dočkali tak napůl, protože po pár posleších tuhle desku znají nazpaměť.
Tomu tedy říkám pastva pro oči. A nejen pro oči, ale i pro prsty. Když si člověk rozbalí novinkové CD „Smažek“, bude zírat na dokonale zpracovaný digipack. A jak známo, obal, který je dílem samotných Killustrations Art, prodává samotný produkt. První krok k celkovému úspěchu se povedl.
Po dvou albech na labelu Nice To Eat You jdou SMASHED FACE s kůží na trh v podobě precizně připraveného alba. Skupina tentokrát nezapomněla na žádnou zásadní věc a udělala pro výsledek maximum. Nyní již pod křídly Shindy Productions (navíc za zády s Radiation Noise Productions) nachystala fanouškům moderního death/coru slušnou porci „ekologického“ masakru. Album grupa nahrála u Rolanda Grapowa, po zvukové stránce zapracovala nejvíce.
Texty. Ty jsou taktéž „nové“ - z dílny Petra Pádivého. Musím pochválit zejména celkovou lyrickou notu. Je tady naprosto vše pečlivě přeloženo, vysvětleno a graficky zpracováno. A přestože dobře vím, že v tomto stylu muziky si význam textové složky člověk plně neužije, o to větší radost mám z jejich přítomnosti v bookletu.
Také hudebně jsou SMASHED FACE dál. Nejen o časový úsek od jejich posledního záseku Virulent Procreation (2006). Jejich muzika (určitě velkou měrou i díky studiu a produkci) doznala změn k lepšímu. Navážet se do nich kvůli určité okoukanosti stylu je nepatřičné. Ano, cítím v každé vteřině desky řadu inspiračních zdrojů, DESPISED ICON počínaje, přes brutal death a technické záležitosti typu THE FACELESS konče. O kolika kapelách na světě však můžeme tvrdit, že jsou dnes naprostý originál?
Raději si z Misanthropocentric vytáhněme ty nejpovedenější kousky. Určitě nebudu daleko od pravdy, když uvedu Until the Indolence Makes Us Dead. Křišťálový zvuk vytahuje na světlo její každičkou vyhrávku a že jich tady není málo. Závěrečná Architects of a New Aeon nejvíc kouzlí s náladou a přesvědčí vás o melodickém smýšlení členů, s Fredovým vokálem jako pomyslnou třešničkou na dortu.
Skupina pravidelně střídá death/core a brutal death polohu a nedává posluchačům moc příležitostí, aby se ošíval netrpělivostí. V pátém kousku The End in Red (An Anatomy of Maya) cítím zmiňované THE FACELESS, ale klobouk dolů před tím, jak SMASHED FACE hrnou tu nejmodernější formu současného metalu. Celá parta tvoří dohromady celek, který nemá momentálně slabého místa. A jde z toho strach, stejně jako z obalu téhle povedené desky!
Dlouho jsem se nemohl (a nakonec ani nedostal) do předešlého počinu Virulent Procreation o to rychleji jsem to zvládl u novinky. Nejdůležitějším aspektem je přitom její zvuk. Stejně jako v případě loňského EP kolegů GODLESS TRUTH se ukázalo, jak moc pomůže, když se nešetří na studiu. Výsledný efekt (podporovaný v obou případech skvělými hráčskými výkony) zní lépe. Když se k tomu připočte nadprůměrný materiál, máme prvního adepta na domácí album roku 2011. Potěšení.
Vložit komentář