Těžko vyjádřit slovy, jak moc jsem se na novou desku Splitter těšil. Po fantastickém debutu En Sorglig Historia byla míra očekávání vyšponována k naprostému maximu, a tak jsem byl opravdu vděčný za den, kdy jsem mohl jednu z mnou nejočekávanějších grindcorových placek roku konečně držet v rukou. Nadějný debut se podaří vydat více kapelám, spousta jich ovšem odpadne, ať užV některých věcech se Splitter pustili ještě do větších experimentů a celkově se posunuli do ještě méně stravitelnějších poloh.zásluhou celkového rozpadu kapely nebo jen fatálním poklesem kvality hudebního materiálu, a já byl nesmírně zvědavý (i nějaká ta obava se vynořila), jak to bude se švédskou nadějí Splitter. A jestli bych něco rozhodně dělal nerad, tak psal recenzi na jejich novinku z pozice zklamaného fanouška.
To se naštěstí nestalo, jelikož nyní, s odstupem času, který jsem si schválně nechal, mohu s potěšením konstatovat, že veškeré obavy byly naprosto zbytečné. A to i přes fakt, že to s novinkou Avskräckande Exemplar nebylo vůbec jednoduché. V některých věcech se totiž Splitter pustili ještě do větších experimentů a celkově se posunuli do ještě méně stravitelnějších poloh. Když jsme v souvislosti s En Sorglig Historia mluvili o až chaotických pasážích a lomozícím celku, v kterém jsou rafinovaně skryté melodie, Avskräckande Exemplar bude ještě větší oříšek, na to buďte připraveni. Jednoznačně to není záležitost jednoho poslechu. Popravdě, po tom prvním jsem příliš moudrý nebyl a cloumaly mnou smíšené pocity, ale dal jsem albu čas, a to mi nyní vrací mou investici s obrovskými úroky.
První věc, kterou bych chtěl vypíchnout, se týká zvuku, stále se drží švédských tradic a odkazuje na tamní grindcorovou školu, což je chvályhodné. Ještě chvályhodnější je, že se zároveň snaží o jisté inovace, a tak zní velice moderně a atraktivně. Hudební náplň je jedním slovem fantastická. Zběsilá grindcorová smršť, která byla k ochutnání již na En Sorglig Historia, je nyní dotaženější ještě do větších extrémů, takže se celá deska podobá parnímu válci. Rychlost, nervnost (!), neurvalost a surovost nás doprovází po celou dobu

poslechu, i v těch pomalejších pasážích Splitter drásají a ječící vokalista nás atakuje s obdivuhodnou intenzitou a rychlostí. Chvílemi zní až blackmetalově (stejně jako některé kytarové melodie – kytary jsou vůbec na novince správně uhozené – v kladném slova smyslu), ale nejvíce mě fascinuje rychlost frázování a nasazení, s kterým se svých partů Fredde zhostil (úplně cítím ty přívaly energie z živých vystoupení – to musí být masáž). Hudebně boří Splitter hranice, jsou grindcorově zběsilí, drží se švédských tradic, zároveň se nebojí přimíchat chytlavé kytarové vyhrávky nebo naopak neurotické, chvílemi až psycho riffy, kterých je na celé desce habaděj. Celkově se mi zdá, že na novice si Splitter v těch uhozených pasážích, které nepřipraveného posluchače semelou, libují. I proto se po prvním poslechu (když není člověk řádně připraven) může zdát, že nová deska je pouze uřvaný bordel. Opak je však pravdou, novinka Splitter je naprosto precizní hudební monolit, který nabízí to nejlepší ze současného grindcoru, nebojí se zaběhnout i do jiných žánrů, a klidně dle svých metod předělat i prvky, které jsou vlastní moderním metal (corovým) kapelám. Chvílemi vyrazí dech opravdu atmosférické pasáže (Fland Pa Sjalvkansla), nebo i nervní kytary, které jsou ve své podstatě melodické (Om Vingar Fanns). Vůbec smysl pro melodiku mají Splitter pěkně zvrácený a kolikrát opravdu výtečné a chytlavé melodie zní na první poslech neuroticky, roztěkaně a naprosto nervně. Zde Splitter trefili hřebík přímo na hlavičku a já jim jejich pojetí a kombinaci nervnosti a až chaotičnosti s melodikou a přímočarostí naprosto baštím.
Takhle si představuji moderní atraktivní grindcore, instrumentálně a skladatelsky tak vychytaný a nabušený, že by se z těch nápadů daly nahrát desky

tři, navíc atmosféricky sepjatý (k správné atmošce vypomáhají různé zvuky, samply, dokonce i klavír). Jestli na debutu byli Splitter naděje, nyní jsou naprostá extratřída. Já v to tajně doufal a jsem neskonale šťasten, že mě Splitter nezklamali. Řekl bych naopak, má očekávání byla ještě předčena. A můžeme být jen rádi, že možná jednu z vůbec nejperspektivnějších grindcorových kapel současnosti má pod svými křídly český label.