Fetish je debutová deska mladé anglické kapely, která udělala když ne díru, tak určitě dírku do světa svým eponymním EP z roku 2007. Na silné deathcorové scéně se stali jasně rozeznatelnými a to především díky zařazení zabarvených vyhrávek a emo-naladěných kytarových pasáží. Všechny čtyři songy z EP07 použili, přejmenovali, lehce překopali, změnili vokály, vymazlili bicí party a v polském Hertz Studios se zajímavě popasovali se zvukem, aby vypustili do světa Modlu.
Hudebně se pohybujeme v deathcorovém rámci, ale ne v jeho lopata-

podobě, ale ve tvaru formovaném technickým death metalem a grindcorem s občasnými výlety k metalcoru. Hudebně nejspřízněnější kapelou dneška jsou zřejmě Ignominious Incarceration nebo Hectic Patterns. Na rozdíl od Iglůminious Incarceration jsou ovšem TBWD lehce variabilnější především kvůli zařazeným jinopartům, II se více blíží klasickému pojetí metalu.
U kytar se dočkáme spousty běhaček a utíkaček ala Necrophagist, breakdownů i vyhrávek. Právě zmíněné běhačky, nosný kámen, nejsou často tak silné, jak by měly být, na rozdíl třeba od vygradovanějších, klasičtějších pasáží. Největším problémem se překvapivě stal vokál. Z mixu screamů, growlu a inhalu na EP se prakticky majoritním zástupcem stal lehce nadprůměrný, agresivní řev, který po určité době působí lehce monotónně.
Jedenáctka songů Fetish lehce přesahuje půl hodiny, což je takřka ideální porce. Nahrávka rozhodně nemá ideální zvuk, bicí jsou lehce utopené a kytary zvláštním způsobem málo čisté a kopou pramálo.
U TBWD je na první poslech jasné, že je to mladá kapela, která má nadhled, solidně naposloucháno a s přehledem se v moderních metal/core žánrech orientuje. Velmi silné pasáže a songy (Deep Throat, Dead Girls) jsou občas obaleny lehce vatovitou směsí, omáčkou, která neurazí, ale ani příliš nepotěší. Proto jsem velmi

zvědavý na další desku, kam se chlapci vyvinou a jestli poskládají vyrovnanou placku, která bude znít více dospěle a ne jako lehce nadprůměrný (tech) deathcore s dobrými nápady.