Na nový Typhoid jsem se těšil, protože živě je docela fajný. K sestřiku jejich new placáku řeknu akorát to, že ho kluci vypotili v Exponentu a masteringem ho vybrousil Brian Griffin v jeho studiu Quali-Tone. Zvuk je poměrně dost v pohodě, všechno je slyšet, žádnému nástroji není nadržováno, ale přesto je takový sušší. Chtělo by to tročišku té šťávičky pod masíčko, jimak se nám vysušuje a to já pak nerad..., ale k hudbě samotné.
Na tomhlenctom placáku je plno sqělejch riffů, ale celkově mi to do sebe jaxi nezapadá. V nahrávce slyším tři hlavní složky. Tou první je, že se kluci snaží hrát: a) brutálně, trochu až poamericky (což potvrzuje cover Nocturnal Crucifiction - koukněte se do výpisu skladeb od koho pak) a za b) sypat. Tou druhou je část, kde se snaží hrát technicky. Ta technika se prozatím projevuje především ve hře Romana (kytara/zpěv) a snad i v některém proaranžování a tou poslední pak jest taková standartní deathmetalovost.
No... a teď se dostanu k tomu, čemu sám úplně nerozumim :) V žádném případe nemohu říci, že mě toto kulaté potěšení vyloženě zklamalo, ale konkrétně zas nedokážu identifikovat, co mi na něm nesedí :o) Asi to opravdu bude pouze ta rozhádanost mezi brutalitou, standodeathmetalem a "technikou", jinak fakt konkretní zápor nemohu najít, ale prostě mi to občas nesedí. Kluci zatlučou dobrej nápad jeho následovníkem, v sypačkách slyším hodně podobné riffy atd. Nejlepší skladbu asi vyhodnocuji hned titulovku Deoxy, která má dobrou stavbu a po ní trojku Transcendental Dream (nemohu se rozhodnout), i když pak už nám zbývá jen první vál, protože následné dvě cákanice jsou zchátralosti od Dying Fetus a Autopsy, kde na vás dýchne nálada Scream Bloody Gore.
Jediné, co klukům mohu doporučit je, více promyslet aranže a trošičku stavby skladeb, protože takhle je to za "jen" za 6, prostě jsem čekal trochu více.

Skladby: Closing Eyes, Deoxyribonucleic Accident, Transcendental Dream, Nocturnal Crucifiction (D.Fetus), Service for a Vacant Coffin (Autopsy)
18:48