Ať už chceme či ne, budeme si muset nyní nalít čistého vína anebo spíše medoviny. TÝR jsou kapelou z poněkud netradičního místa, Faerských ostrovů, které nicméně patří Dánskému království. To z nich dělá ty pravé potomky Vikingů, kteří by nás, Slovany, v dobách minulých nejradši zgermanizovali, naše země vyplenili a ženy znásilnili do bezvědomí.

TÝR jsou však trochu jinde. Vždycky tomu tak bylo a nyní s novou deskou The Lay of Thrym to potvrzují více než kdy jindy. Mluvím tady hlavně o textové stránce, která se odklonila od tradičního pojetí severské historie, kultury a oblíbených mýtů a nyní předkládá jakýsi protest proti násilí, útlaku a tyranii, což je dlouhodobé kapelní stanovisko. Díky tomu na této desce (stejně jako na všech předchozích) nenajdeme žádné harsh vokály, ale jen čisté zpěvy. Ty obstarává opravdový PAN zpěvák Heri Joensen, kterému věřím každé slovo, každý tón jeho hlasu, prostě naprosto vše bez ohledu na skladbu. Jedinou škodou je, že se nyní jako hlavní textový výraz používá jazyk anglický, což sice není na škodu po stránce srozumitelnosti, ale pokud se ohlédnu do minulosti, skladby zpívané v mateřštině měly své ojedinělé kouzlo, což dělalo při poslechu opravdu hodně.

Po stránce hudební se dočkáme pokračování v progresivním a také i rychlejším stylu přesně dle předchůdce By the Light of the Northern Star. Příznivci delších a poněkud temnějších skladeb v podobě Land mají tedy smůlu, ale to neznamená, že by The Lay of Thrym v diskografii kapely nějak pokulhávala, ba naopak. Opět se jedná o vytříbenou sbírku songů, které mají hlavu i patu, nijak se neopakují, jsou nádherně návykové a po stránce kytarového songwritingu bych řekl, že v žánru téměř bezkonkurenční. Žádné klávesy, ani ženské vokály, TÝR jsou pořád věrni svému stylu, který desku za deskou vybrušují k dokonalosti. A v tom je právě to kouzlo. Vše je hráno kytarami, veškeré melodie i zpěvy spolu tak dokonale korespondují, až tvoří celistvou hudební mozaiku. Doby, kdy se TÝR ještě víceméně hledali, jsou už pryč a nyní jen potvrzují statut tak trochu jiné severské kapely, za což jsem opravdu rád. Jejich jedinečnost si totiž vychutnáte již od prvních tónů úvodní skladby.

Take Your Tyrant, Shadow of the Swastika a Hall of Freedom jsou jen jedním z mála odkazů z desky, které se nám pánové snaží svou muzikou přiblížit. Syn by neměl pykat za hříchy svého otce (předka), staré symboly, které byly nynější společností překrouceny k zločinu ještě samy o sobě nic neznamenají, ani nic nepáchají a každý člověk na Zemi má své místo i právo na svobodu, za kterou je prostě někdy nutné bojovat! Metalový vrchol dnešního roku a naplněná očekávání.