V roce 2005 oživil britský režisér Christopher Nolan (Dokonalý trik) několika unylými pokračováními ubitou filmovou tvář Batmana. Snímek Batman začíná vzbudil jak nadšení z nového pojetí, tak kritiku za přílišnou psychologičnost a chaotickou akci. Dějově těsně navazující Temný rytíř je ponaučeně jiný.

Ačkoli Batman (Christian Bale) ve spolupráci se seržantem Gordonem (Gary Oldman) šlape na krk gothamské mafii, město pomalu začíná ovládat chaos. Přinesl ho terorista (jinak ho opravdu nazvat nelze) zvoucí se Jokerem (Heath Ledger), který si bankovními loupežemi a výbušninami v kapsách fialového saka podmanil mafiánské bosse a hodlá za každou cenu dokázat, že Batman není zachráncem města, ale obyčejným smrtelníkem pohybujícím se na hráně zákona i dobra a zla. Městem se šířící hrůze z Jokerových útoků se snaží čelit nová tvář spravedlnosti, státní návladní Harvey Dent (Aaron Eckhart). Jeho neúnavný hon za zločinci okouzlil nejen Rachel Daws (Maggie Gyllenhaal), ale i samotného Bruce Waynea. Pro toho je nadějí, že by mohl pověsit kevlar na hřebík a možná získat Rachel zpět. Jenže nic podobného mu Joker nedovolí...

Temný rytíř je mnohažánrový snímek zasazený do rámce komiksové adaptace. A jako o takovém by o něm mělo být uvažováno. Jeho složku kriminální, akční i filosofickou (dialogy o bílých a temných rytířích, dobru, zlu...) je třeba hodnotit právě v mezích mnohažánrového filmu, nikoli absolutně. Je opravdu obdivuhodné, jak skvělý scénář museli bratři Nolanové napsat, aby udržel chaoticky mísící se vrstvy příběhu, myšlenek, postav a scén dokonale pohromadě. Film je skutečně jedním kompaktním celkem, a to celkem pohříchu realistickým. Divák bez problému akceptuje skutečnost, že ve filmu existuje Gotham stejně reálný jako Hong Kong a že svět jokerových hrozeb a útoků i jejich financování je (bohužel) našemu světu až mrazivě podobný. A že si film (neamerických) tvůrců klade otázku, zda je opravdu nutné stát se zloduchem, abyste mohl trestat zlo? To mluví samo za sebe...

Postava Jokera, chtě nechtě dominantní, nám toho o životě v chaosu říká nejvíce. Nejhrozivější je v momentě rozhovorů ve výslechové místnosti, kdy je naprosto jasné, že v pojmech dobro a zlo má jasno – jen jsou mu úplně fuk. Joker ví, jak manipulovat lidmi, jak být krok před nimi. Zároveň je za nenápadné podpory Alfreda a Lucia Foxe zdrojem humoru, který pár recenzentů možná nepostřehlo a při kterém občas mrazí (viz „a teď nechám zmizet tuhle tužku“), ale jeho přítomností se nás asi Nolanovi rozhodli neudeprimovat k smrti. Je těžké poznat, jak kromě dokonalého ztělesnění a zreálnění (nikdy nepřehrává!) přispěl Ledger postavě, a kvůli jeho „svědomité“ přípravě na roli a ponoření se do ní se to už asi nikdy nedozvíme. Odmítám námitky některých novinářů, že reklamní kampaň byla založena na hercově smrti. Byl by nesmysl stáhnout Jokera jako nejvýraznější postavu z plakátů. Nicméně o pozadí natáčení se v tomto smyslu asi nikdy mnoho mluvit nebude. Joker je jistým způsobem typický klaun či šašek – baví krále, ale mezi vtipy mu vyklouzávají ironická pozorování lidských nešvarů. A porovnávání s Nicholsonem je stejný nesmysl jako řeči o nejlepším filmu všech dob (aneb porovnávejme pouze porovnatelné).

O dalším hereckém obsazení nebylo třeba pochybovat. Christian Bale má tentokrát spíše akční roli, psychologie Batmana je zatlačena do pozadí velkým množstvím záporáků. Maggie Gyllenhaal možná není tak pěkná jako Katie Holmes (nestačily jí nabízené 2 miliony dolarů), ale vyzařuje něco, pro co ji mohou milovat oba hrdinové Gothamu. Pár dní mi trvalo, než jsem zpracovala postavu Harveyho Denta alias Two Face v podání Aarona Eckharta, který bohužel nezemře včas, aby mohl zemřít jako hrdina. Jeho přerod mi dlouho vrtal hlavou, ale ono vedle Jokera vypadá málokteré šílenství stoprocentně.

Nolan se poučil z minula, znásobil akci, propracoval ji a přidal na přehlednosti a stylu (ten katapult do motorky si nechám líbit ještě několikrát). Celý film zahalil do chladných barevných tónů oceli, triky jsou maximálně reálné. Opět povolal dva přední skladatele Hanse Zimmera a Jamese Newtona Howarda, kteří složili hudbu výraznou, prosazující se, úzkostlivou, atmosférickou a přesto pracující pro film. Rytmus vyprávění by Nolan zjevně mohl vyučovat.

Temný rytíř skutečně nemá ve svých 140 minutách hluché místo, není nadhodnocený a v podstatě nemá chybu. Je konzistentní, není plochý, má myšlenku a vydal by na dva až tři kratší a uvolněnější snímky. A tady začíná můj problém – není toho na diváka trochu moc? Právě napěchovanost stopáže mi, obávám se, brání dát absolutorium. Nejsem sice velký fanoušek komiksových adaptací, ale Batman začíná mě dostal a znovu a znovu jsem s Brucem Waynem prožívala jeho překonávání strachu... Temný rytíř je chladný, chaotický, odměřený a pokud nad ním chcete přemýšlet, v hlavě vám zanechá obstojný zmatek – záměrně! Ale mě neohromil zdaleka tak jako například Sunshine. Chtěla jsem být pohlcena, sežvýkána a vyplivnuta zpět na sedačku. Možná podruhé. Zatím objektivně za 10, subjektivně za 9.

---- --- -- - -- --- ----

USA, 2008, 152 min

Režie: Christopher Nolan

Hudba: Hans Zimmer, James Newton Howard

Hrají: Christian Bale, Heath Ledger, Aaron Eckhart, Michael Caine, Maggie Gyllenhaal, Gary Oldman, Morgan Freeman, Cillian Murphy, Eric Roberts, Anthony Michael Hall, Michael Jai White, William Fichtner, Keith Szarabajka, Danny Goldring, Beatrice Rosen, Edison Chen, Matthew Leitch, Nestor Carbonell, Nicky Katt, Monique Curnen, Tommy 'Tiny' Lister, Nathan Gamble