Tuhle naprosto zbytečnou desku zachraňuje pár věcí. V první řadě opět Johanův úvodník, dále pak výkony INSANE, IF a EVERLASTING DARK, zbytek mi přijde jako mlácení prázdné slámy. Možná by to chtělo víc úcty, ale pardon, příště raději už žádný tribute, Pařáte, raději EP nějaké začínající kapely prosím.
Co si budeme namlouvat, oblíbenost tribute alb nepolevuje prakticky od svých počátků. Záleží pochopitelně v první řadě na tom, KDO bude nějak uctěn a pak také JAK. V naší republice se tomuto tématu nevěnuje příliš pozornosti, až na pár světlých výjimek (docela povedený tribute MASTER’S HAMMER) nikoho příliš neuctíváme. Jestli je to z důvodu, že nemáme koho, nebo se bojíme prznit zahraniční díla je samozřejmě otázkou pro kapely samotné, potažmo pro ty, kteří se tím zabývají jaksi do větší hloubky.
A právě toto slabé místečko české muziky (navíc metalové) objevil dlouholetý šéf periodika jménem PAŘÁT a již loni (v době probíhajícího festivalu Brutal Assault) zatnul drápky poprvé. To si vzal na paškál mladoboleslavskou skoro-legendu DEBUSTROL. Oslovil jména víceméně z okruhu svého vydavatelství (ano, pod PAŘÁTem již nějaký pátek vycházejí full-alba méně či více známých tuzemských kapel) a rozhodl se, jak za málo peněz udělat hodně muziky. A tak si patnáctka, v čele s Disfigured Corpse, Cales, Avenger, Tortharry či Ingrowing „vyšlápla“ na „nejslavnější“ songy Debustrolu. Vše dobře načasované, velmi slušně vybrané a vcelku logicky i patřičným ohlasem, potažmo prodejem. Nic proti. I když je už i tady dost vaty, ještě se to celé dá skousnout. Dá se to považovat za fajn pokus a nemíním ho v žádném případě hanit. Ovšem přichází jedno malé ale…a není tak malé, jak se zprvu zdálo.
Letos se totiž první tribute pod křídly PAŘÁT Magazine dočkal svého pokračování. Ve stejném čase (před dalším ročníkem BA) a se stejnou intenzitou (jak to Herdron ostatně umí). A já se ptám „Irenko, proč??, vždyť já tě mám rád i bez peněz“ :) (pardon, bez tributů). Dalšími pány „na holení“ jsou TÖRR. Nic proti rozhodnutí oslovit toto cestou skupiny, aby uctili právě Henychovu (i když, i to už je dávno pryč) partu. Nad čím mi zůstává rozum stát, je spíš JAK to celé dopadlo.
Tentokrát ne 15, ale dokonce 16! (a v tom je podle mého největší kámen úrazu) skupin. Jakoby se prostě musel zúčastnit opravdu každý. Nemyslím si přitom, že by to bylo ve světě nějakým trendem, spíše naopak. Když už pocta, tak s náležitou slávou a grácií, ale ne „každý pes jiná ves“. Přece nejde jen o prachy, nebo se mýlím?
Celou tuhle estrádu načínají chebští deathmetalisté PANDEMIA. Samota smrti je silný song a kapela silná v kramflecích, takže žádný problém. Naopak, jedna z těch lepších skladeb zde. Když už nic extra invenčního, tak alespoň profi výkon s parádní bicí kanonádou.
KARDACHERON je pro mne velkou neznámou a mám dojem, že ani nebudu objevovat jeho další „krásy“. Snad jen vokál je tomu Henychovu nejbližší ze všech zúčastněných, ale to je trochu málo, že? Navíc Kladivo na čarodějnice je výborný song sám o sobě.
RADIOLOKÁTOR hrají Armaggedon. Tak hrají, no a?
MELANCHOLLY PESSIMISM jsou zárukou kvality a Exorcist to téměř…skoro…s trochou přivřených očí dokazuje. Stejně jako v případě níže jmenovaných FLESHLESS bych si ale dokázal Killyho (stejně jako Vláďu) představit v anglickém jazyce. No nic, je to ale tribute původních songů, tak se nedá nic dělat.
INSANE vycházejí pod PAŘÁTem, a tak byla povinnost něco nahrát. A jak jsem se do jejich desky jednou že už ANO a pak zase NE, tentokráte mi jejich Život a smrt přijde alespoň jiný, než drtivá většina pokusů. Když už nic, má to svůj ksicht!
PANYCHIDA dostala Posedlou a tu si zde zapěl sám Dan „Šakal“ Švarc, což pochopitelně skladbě výrazně pomohlo a kapela samotná si do toho jede svůj pagan metálek. No, dejme tomu.
A jsou tu FLESHLESS a Kult ohně. Nahrávalo se v Shaarku během natáčení poslední řadovky Slaves… a je to přinejmenším znát na zvuku. Ale i tady mi ta čeština nějak nesedí. Do toho se tady neděje nic nového, prostě „jen“ poctivě odehraná hitovka.
EVERLASTING DARK. Jasně, vycházejí taktéž u Herdrona, zřejmě další povinnost. Vzpomínky na život (původně FATA MORGANA) a opět (překvapivě s INSANE) to lepší. Hana Vajčnerová mi tady dokazuje, že ani tenhle styl nemusí být pokaždé jen unylý a šedý. Nahráno u Davida Spilky a jak vidno (a slyšno) nastává zas doba boomu doomu? :)
Pokračujeme s DISSOLVING OF PRODIGY. Oblíbená koncertní tutovka Padlý chtíč. Tohle není dobré ani jako vtip, natož jako uznání někomu z TÖRR. Sorry.
V.A.R. mají Krále mora. Uff. Opět se ptám PROČ?? Jen vokál je fajn, ale zbytek nechápu… a taktéž následující VIRTUAL VOID. Asi jsem natolik stár, nebo nemám dostatečně vyvinutý čich na talenty, prostě zbytečné.
IMPERIAL FOETICIDE. Když jsem zahlédl tohle jméno, chvilku jsem si myslel, že je to fór. Ale Sepp, Jarda, Šatrís a Tomáš Prášek to mysleli zcela vážně. Opus V podzemí z alba Institut klinické smrti. Zvuk je sice hodně „black“ (Corne?), ale o to víc „smrdí“. A Sepp je důkazem, že se to dá zazpívat s velkým přehledem.
Závěrečné čtyři věci nehodlám pitvat. Postupně ET MORIEMUR, DEVASTATHOR, DEMIURG a INTERITUS. Tak tedy, jako ve škole: 3, 4, 4 a 4. A to jsem kurva hodný pan učitel!!!
Vložit komentář