Články

přeposlat článek tisknout
BŘITVA 2003 > Cerebral Turbulency, Endless, Beltaine, Equirhodont, Memoria a udílení cen

BŘITVA 2003 > Cerebral Turbulency, Endless, Beltaine, Equirhodont, Memoria a udílení cen

  • kdy: 11.4.2004
  • kde: Brno, KD Svatoboj

A je to tu! Opravdu jsem nekecal a dal to dohromady! Nechápu! ;o) Minulý rok se nikdo z redakce MJC – vzhledem ke vzdálenosti konání – na udílení Břitvy nevydal, ale letos jsme to napravili dvojnásob, páč jsme byli dokonce v duu – já a marTh-us, který samozřejmě působí ještě v sestavě Equirhodont a na akci tedy stejně musel chca nechca ;-)
Na místo jsme dorazili o něco dříve, a tak kecáme s těmi prozatím pár přítomnými, pořadateli (Abyss web_zine) a prohlížíme prostor kulturáku, který má s největší pravděpodobností nejblíže k divadlu s balkónkem. Honza z TLOR mne jakožto “zasvěceného“ bicím nástrojům žádá o pomoc se smontováním zdejší soupravy a já láteřím a láteřím, protože nic takového jsem ještě neviděl - promiň, ale jak na to ve zkušebně můžete hrát? ;) Sděluji, že tuto akci tyhle škopky prostě nezvládnou, ale po akci dávám Honzovi za pravdu, protože pravdu jsem neměl. Nakonec si nikdo z bubeníků ani moc nestěžoval, a to je vlastně jen dobře, protože by měl asi smůlu… marTh-us by určitě na plac svoje Premiery jen tak nedal, ale je pravda, že HW se třeba ve prospěch Pavla z Beltaine vzdal bez mrknutí brvy ;) Ufff… konečně se přestávám věnovat zákulisí a zjišťuji, že se Svatoboj docela zaplnil a na pódiu již zvučí Memoria.
Ta v čele s Andreou Baslovou (téměř Miss roku, skončila jako druhá) nakonec získala i čtvrté místo v rámci domácího alba roku a pravda zaslouženě. Z kapely je cítit mládí a chuť hrát a něco dokázat. Celý set samozřejmě zasvětili aktuálnímu albu The Timelessness, které z většiny přehráli jako skoro každá z kapel, které toho večera vystupovaly.
A vůbec. Má cenu každé kapele věnovat sloupek, když sám nedokáži říci, která toho večera byla nejlepší? Toho večera jsme totiž byli svědky tak vyrovnaného hudebního dýchánku, jaký jsem již pěkně dlouho nezažil. Co Vám budu povídat!
Ale… jak jsem již řekl, Memoria zahrála s přehledem (při jejich muzice by taky byla ostuda, aby ne – tím ale nechci nijak zlehčovat jejich kvality). Kytaristi se ‘sedmama‘ valej moderní sekaný riffy podkreslené houslemi a jednoduchými klávesami, které se zvukově snaží vymanit stereotypu.
Při vystoupení Equirhodont jste si mohli vychutnat (s velkým V!) celou desku věnovanou Grandióznímu mágovi (6. nahrávka roku a 3. debut roku), protože Equirhodont pravděpodobně zahráli své životní vystoupení (že by tedy top kapela večera? Možná…). To se nedá prostě popsat, to se musí vidět! Nelze vyzdvihnout jednotlivce, jen celek. S živým bubeníkem, který byl ke konci večera po xXx vodkách živější než cokoli v okolí (hlavně v autě, „fufufu…“ ;o))), materiál prezentovaný kvartetem vyholených působí mnohem kompaktněji a živěji než z cd, které je jinak super. Celá kapela dýchala, ale přece jen si dovolím vyzdvihnout výkon Big Bosse, protože to se člověk bál skoro nadechnout!!! Nádhera! Husí kůže!
Po Equirhodontu svůj debut – za Bohemian Winter oceněni debutem roku! - prezentovali plzeňští kelti Beltaine. Pavlovi s avantgardně postavenou soupravou (ač pravák, soupravu má obráceně) každičký kus v sále záviděl jeho hřívu a vous, ale o tom samozřejmě Beltaine nejsou. Parádní melodický pagan celtic slovanian (a bůhví co ještě, Eclipse by možná měli radost, hehe) death metal s doomovými či valivějšími předěly a čistým hlasem. Skladby mají typickou Beltaine dynamiku a kapela výborně pracuje v kombinaci melodie a agrese.
Během jejich setu mi Krusty (divili byste se kolik to lidiček na tuto akci dorazilo – že by celá současná CZ scéna sídlila momentálně v Brně?) představuje nového bicmana FS, za kterým dojíždějí až někam k Prostějovu a pokud nekecal (hehe), tak se asi s výlisem jejich nové placky oběsím ;-) Objasňuje ale nejen současnou situaci okolo Forgotten Silence (čistý zpěv, bude se prý hrát i více ‘live’ atd. – snad nepíšu nic tajného), ale informacemi bohužel nerozfoukává temná oblaka, která se nyní uchýlila nad hlavami VUVR. Uvidíme, jak to dopadne… za VUVR držím samozřejmě i to nejcennější, co mám (nemyslím palec! ;o)).
A blížíme se konci… na prkna Svatoboje vtrhli Endless a o něco (vlastně o dost) níže mi klesá spodní čelist, sssuuuuppeerrrr! Sice jsem jejich novinkovou desku ještě neslyšel, ale po tom, co předvedli, neexistuje, že bych si jí nesehnal! 100%ní nasazení, zvuk (dařilo se ale celý večer!), čistota projevu a především, jak dí Viteq, do žil vlévá jarní optimismus ;)) Nemohu tedy říci, jestli bych pro ně hlasoval za domácí album roku, které za Perfect Message obdrželi (a ještě k tomu Anděla ;o)), ale po tomto live-výstupu bych je určitě zařadil mezi to naprosté ‘čelo‘! Endless jedinečně pracují se skladbou, její atmosférou a skvěle si tak podmaňují publikum, které jim pak zobe z ruček. Další profesionální kapela, za kterou můžeme hrdě nosit dres s emblémem lva s double ocasem!
Ještě jsem ale neuvedl, že mezi výměnami kapel se na pódiu odehrávalo skutečné vyhlašování cen Břitvy 2003. Po Memorii mne přepadá Oliva s tím (vůbec jsem měl ten večer štěstí… nejdříve ty bicí a jako řidič jsem musel – ehm – abstinovat), že budu za asistence Martiny Kurtinové vyhlašovat první část. Hmm… paráda… nakonec jsem na ‘stage’ vystoupil a vyhlásil Zklamání & Potěšení roku, Koncert a Kompilaci roku a vše zakončil vyhlášením samotného Alba roku. V dalším vstupu to pak myslím byli Pavel Lišák aka Destroyer 666 z Allmetalu, po něm Petra Bartusková aneb pátý člen Endless a jako finále všehomíra samotný Stephen z pořádajícího Abyssu v již značně pokročilém stádiu opojení ;o))) Pokud bude celý tento výstup zaznamenán na filmový pás, nikdo si to rozhodně nenechte ujít, protože to byl výkon hodný mi(on)stra. Stephen s přehledem aspiruje na domácího komika roku (tuto kategorii bych speciálně pro něj na příští rok začlenil! ;-))), protože takhle jsem se již dlouho od srdce nezasmál… ve finále, jak si o to ‘mistr‘ sám poručel, já chtěl plnej škopek a tak ho taky dostal. A ne jeden, že? Prostě díkhy!
Po posledním vyhlášení na prkna, ale zmáčená :-/, nastoupili Cerebral Turbulency (s Ahumado Granujo jsou nyní na evropském tour), na které jsem se v nové sestavě těšil. Kapela nezklamala, ale prostě voda, tedy pivo, a technika na elektřinu fungující nejdou dohromady. A tak CT hned někdy v začátku – stihli čtyři skladby? – odchází basové kombo (tuším) a Honza (Potěšení roku za Mistra světa v těžké váze) se netváří zrovna nadšeně, protože na akci aparát jako TLOR půjčovali.
Tak a to je vlastně konec… po asi docela nasraných Cerebrálech (nedivím se) se všichni, kdož zůstali, odebírají k baru, kde se strhává opravdová party, kterou zažívají vskutku jen ty pravé rock stars. Ještě, že jsem tam byl ;-))) Brno tentokrát prostě rules!

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

aktuálně

diskuze