THEMA –11– ELEVEN

THEMA –11– ELEVEN

Stálice české HC scény Thema Eleven je čtenářům Marastu jistě dobře známá (na našem webu se již objevily recenze na Choose Your Beast a split s Ravelin 7). No a když se naskytla příležitost k obsáhlejší zpovědi, nebyl nejmenší důvod nějak váhat. Na mé otázky odpovídali M 11 (kytara), David (kytara, řev), Honza (basa, řev), Havran (bicí), Ozzy (řidič, samply).

Před tímto rozhovorem, jsem se snažil najít si nějaké informace o historii Themy a zasekl jsem se hned tady! Je docela škoda, že jinak graficky pěkné stránky jsou na můj vkus až příliš informativně chudé. I když se na scéně pohybujete pěknou řádku let a mnohými jste považováni za matadory české HC scény, jsou také posluchači, kteří vás neznají nebo na vaši tvorbu narazili nedávno. Proto vás tedy poprosím o vyčerpávající odpověď hned na začátek. Můžeš nějak shrnout všechny důležité milníky v existenci Themy?
M11: Ty stránky jsou problém, a jediný co k tomuhle v tuto chvíli můžu říct: je to v řešení. S novou deskou přijde novej grafickej koncept, do kterýho se samozřejmě promítne i vzhled stránek. Chceme opět zachovat, aby všecky obaly, trika, placky, web atd měly návaznej dyzajn. Důležitý milníky – obligátně, první koncert, první turné, první nahrávka. Koncerty s Orchid, Tragedy, Unsane, Victims, Amanda Woodward, Remains of the Day, Yage, Extreme noise Terror ale i Rotten Sound. Turné na východ. Současná sestava. Koupě dodávky, rozjezt vlastní Instinct booking agentury. Dalším milníkem by mohla bejt spolupráce na nový desce s Alexem Newportem. Atd atd atd.
Havran: Já jen dodám trochu suchejch fakt: První koncert - 1996, První nahrávka vydaná v roce 1998, M11 a David sou v kapele od začátku, já od roku 2000, Velká deska vyšla koncem roku 2003, Honza s náma nastálo hraje od roku 2004. Oz se stal součástí kapely tak nějak postupně, tušim že v minulym roce.

Co má vlastně znamenat poněkud tajemný název Thema 11?
Honza: Nejvtipnější vysvětlení, který sem slyšel, přišlo od někoho zvenčí a znělo…jedenáctý přikázání: Nevydáš na major labelu. Každej tomu názvu přisuzuje něco jinýho a tak to má asi bejt.
Havran: Docela vtipná je taky ta souvislost s 11. zářím, kdy má M11 narozeniny…

Ještě ke stránkám, zaujal mě design, který je laděn do žluta, stejně jako třeba triko Thema 11, které jsem na někom z vás zahlédl! Má to nějaký hlubší význam, třeba v podobě určité konfrontace vaší hudby (která je bezpochyby depresivní a temná) s naopak velice pozitivní barvou...?
M11: O grafiku se stará Jindřich z Maxims Kitchen design, a myslím že

interview_30_px2

jsme vzájemně přesně pochopili o co nám jde. Jinak, v kombinaci s tím motivem mi nepřijde žlutá kdovíjak pozitivní.
Havran: česká verze CD a část triček je červená, LP a stránky žlutý… a rozhodně to na mě pozitivně nepůsobí. Ta žlutá spíš jedovatě…
M11: Jenom bych doplnil, že i ruská verze CD je žlutá, kazetová verze naopak šedohnědá, stejně jak CD verze která vychází v Chile.

Jak je to s nahrávkami Themy? Na webu jsem našel jen celkem zmatené info o velkém množství splitek atd., naopak regulérní deska Choose Your Beast není v diskografii vůbec zmíněna...
M11: Choose Your Beast je něco jako podnázev. Já preferuju spíš originál – DCLXVI – ale možná to je pro recenzenty příliš nezapamatovatelný, tak se používá spíš Choose Your Beast. Těch splitek zas tolik nebylo, konkrétně dva 7“ s GNU a Canitrashcan, plus lp s Ravelin 7.
Havran: Ono to na tom obalu totiž vypadá, že spíš DCLXVI je podtitul… jinak diskografie je teď už na stránkách udělaná přehlednějc. Základní diskografie je následující:
THEMA ELEVEN - Juicy Fruit Coma 7"EP (1998)
THEMA ELEVEN / RAVELIN 7 - Split LP (1999)
THEMA ELEVEN / GNU - Split 7" (2001)
THEMA ELEVEN / RAVELIN 7 - Split CD (2001) - CD reedice splitu z 1999
THEMA ELEVEN / CANITRASHCAN!? atomic split 7" (2002)
THEMA ELEVEN - Choose Your Beast -DCLXVI LP/CD (2003)

Choose Your Beast obsahuje všelijaká intra, hlášky a citace. Na kolik tyto vsuvky zapadají do konceptu alba? A jakým způsobem je vybíráte? Máte v tom předem jasno, nebo je to náhodné, že něco slyšíš a řekneš si: „Jo, to se přesně hodí...“
Honza: Co se týče samplů na desce, je to věc, která jí dá ksicht, zároveň ji to posune někam jinam, dá jí to jinej rozměr, možnost vnímat něco jinýho než hudbu – je dobrý, když každej jednotlivej prvek desky může toho, kdo ji má v ruce nebo na gramci, oslovit zvlášť, zkoušíme dávat naší kapele co nejvíc rozměrů, proto všechno od grafiky, textů, samplů atd., až po samotnou hudbu je pečlivě vybíraný. Ne samotná hudba, ale grafika, texty, samply, to je to, co dělá z desky desku.

Nedá mi to abych se nezeptal i na (snad) blízkou budoucnost. Chystáte už nový materiál, máte již nějaké nové skladby a na co se můžeme těšit? Nějaké experimenty? A co label, propagace? Přijde mi, že promotion k Choose Your Beast nebyla zrovna z nejlepších.
M11: Do studia jdeme v květnu, materiál je už z devadesáti procent hotovej, takže na živo se už hraje. Nechci říkat datum vydání, protože stoprocentně nastanou komplikace a všecko se posune. Jistý je jen to, že to vyjde opět na Insane Society records pro čr, v Rusku na Old School Kids, a zbytek je ve hvězdách. Na promotion si nemůžeme stěžovat, výsledek je 1500 prodanejch cd, 700 vinylů, kazety, kompilace atd ani nepočítám.
Havran: Propagace byla v rámci HC, crust atp. scény. Je taky fakt, že CD verze neměla příliš dobrou distribuci… Co se týče experimentů, tak po vydání desky chystáme jeden cover song, ale to zatím nebudem prozrazovat
. M11: A ten by snad měl vyjít na Insane society records na split sedmipalci s Gride, kterej už asi pět let zvesela chystáme.

Jaký je proces vzniku skladeb? Vyloženě přijde třeba kytarista s hotovou skladbou a jen se dopiluje nebo vzniká něco i společným jamovaním ve zkušebně?
Honza: Nejčastějc je to asi kombinace nějakýho původního nápadů se zkoušením různejch způsobů realizace, plus další rozvoj skladeb třeba právě pomocí jammování – to hrálo v T11 vždycky důležitou roli…

Hrajete hudbu, která alespoň z mého pohledu nemá v Čechách až tak velké zázemí, jako třeba death metalová nebo grindcorová. Jak vnímáte postavení Themy na UG scéně obecně? Já si třeba myslím, že se vám dostává i spousty kladných ohlasů právě z okruhů death/grindového posluchačstva, viz. akce s Rotten Sound, kde jste se moc líbili nejen mě, ale i spoustě dalším!
Honza: Ohledně postavení Thema Eleven na český underground scéně asi

interview_30_px3

tolik, že nevidíme důvod se jakkoli barikádovat proti kterýkoli části českého undergroundu, jeden chytrej chlapík v kšiltovce říkal něco o tom, že nemá smysl vytvářet na tom malym českym písečku další sub-písečky, takže asi tak. To, jak nás členové těhle do značný míry odlišnejch komunit (třeba grind/death scéna a oproti tomu dejme tomu silver rocket) přijímaj už je samozřejmě jejich věc, my jsme každopádně rádi, když oslovujem široký spektrum lidí…z toho koncertu, kterej jsi zmiňoval, sme například měli docela obavy, ale nakonec to snad dopadlo dobře, ačkoliv spousta lidí si o nás určitě myslela svoje.

Vidíte nějaký problém v lidském soužití těchto komunit - řekněme té HC/punkové s tou metalovou? O tom, že se blbci najdou všude jsem se dostatečně přesvědčil i na Obscenu Extremu, kde doslova „zuřila válka“ mezi tzv. „sockami“ a deathmetalisty. Až mi bylo líto, že se lidi dokážou takhle rozhádat a vztekat kvůli píčovinám a nedokáží tolerovat jeden druhého.
Honza: Poměr blbců je všude stejnej a ačkoliv to tak třeba na první pohled nevypadá, každá subkultura má svoje neduhy a netolerance,jejichž charakter je v drtivý většině případů totožnej. Asi je zbytečný něco konkrétně vyjmenovávat, myslim, že třeba pro spoustu lidí, co se zabejvá nezávislou hudbou, je Thema bandou namyšlenejch blbečku, tyhle sympatie většinou bejvaj vzájemný, tím, že bych vyjmenoval věci, co mě serou, bych zbytečně přilil další oheň do sporů, který sou dávno vyřešený tím, že se navzájem do sebe přestaneme srát a oni navzájem do nás…každej si může dělat co chce a já si o tom taky můžu udělat vlastní obrázek. Tím, jak to vidim u nás, bych to asi shrnul i celkově.

Jste jedni z hlavních představitelů českého emo coru! Někteří lidé tento pojem slyší možná poprvé, zkus tedy vyjádřit podstatu tohoto stylu...
Honza: Uaaa,tak to se pouštíme do starý debaty - na to se nás radši neptej, myslim, že většina zarytejch emokids nad současnou podobou T11 už zlomila hůl… stejně tak každej trochu soudnej člověk zlomil hůl nad nálepkou emo. Můžu ti tady říct, že se jedná o hudbu, která v tobě hraje na bolestivý struny, ale spousta emo kapel mi teda nehraje absolutně na nic a už vůbec ne na bolestivý struny a naopak každá dobrá hudba v tobě něčím hejbe…takže, abych byl upřímnej, pro mě emo neznamená nic
. M11: Pro mě bylo emo vždycky spíš jen nálepka pro styl, kterej nešel zařadit mezi žádný tehdá uznávaný styly. A pak taky to, co crusteři nenáviděj, nicméně to nedokážou definovat. Nevím, když se mě zeptá někdo jako moje matka, co hrajem za styl, řeknu „tvrdší kytarovou muziku“, když někdo kdo aspoň trochu tuší, řeknu „hardcore“. No a kdo tuší víc, řeknu „emo“. I když to slovo pro mě nemá žádnou vypovídací hodnotu.

Jste označováni nálepkou emo, dle vaší hudby bych řekl, že máte kořeny spíš v té klasičtější a oldschoolovější HC scéně, na druhou stranu se objevují i moderní kapely hlásící se k emo větvi, vycházejících však spíše z toho amerického punk/rocku. Mám na mysli kapely jako My Chemical Romance atd. Jak se díváš na tuto tvorbu? Třeba mě se na vás oproti těmto uhlazeným a až popově znějícím věcem líbí ta vaše neurvalost, syrovost! I díky těmto faktorům z Vaší desky cítím jakousi upřímnost...Je pro vás hodně důležité uchovat si ve vašem projevu tu drsnost a syrovost?
Honza: A sakra, My Chemical Romance, brrr…..jo, tak to asi je hodně důležitý, haha.
Havran: My to uhlazený a popově znějící emo zrovna dvakrát neposloucháme…
Ozos: K současný „emo, screamo blabla…“ scéně snad jen to, že ty kapely jsou jinde, v první řadě image „rebela“ (podmalovaný oči, obarvená hlava na černo a všudypřítomná patka, drsný pózy nacvičený doma před zrcadlem), pak snad texty a někde v zadu punk, politika, angažovanost atd.
David: Myslím si, že stávající sound Thema 11je v porovnaní s většinou kapel označovaných v rámci hc scény jako „emo“ úplně někde jinde. Nicméně, obavám se, že poněkud zavádějící nálepky „emocore“ se už nezbavíme, i kdyby jsme hráli třeba čistokrevnej grind. V tomhle ohledu mě docela pobavil náš vydavatel, kterej na účet novýho materiálu prohlásil, že to zní, jako když se banda špinavejch crusteru rozhodla zničit emo scenu.

Vaše hudba je víc než o všem jiném o silných emocích a sugestivní náladě/atmosféře! Je právě tohle vaší prioritou? Rozuměj, spousty kapel považují za svůj cíl nahrát melodické album, brutální nebo co nejvíc nechutné album atd., je pro vás určitým cílem narvat do vašich písniček co nejvíc vnitřních pocitů/nálad/deprese?
M11: Ani ne. Na zkoušce něco tvoříme a říkám si, a jej, to nám někdo omlátí o hlavu že to je kopírka toho nebo tamtoho, nebo že to stylově totálně uhlo atd. Jenže za další dvě tři zkoušky je ten song zase v tom samým themáckým duchu, aniž by to bylo nějak cílený. Asi to jinak nejde.
Havran: Určitě chceme aby to bylo syrový a intenzivní…
David: Určitý pohrávání si s emocema vždy mělo a dodnes má v hudbě Thema 11 svoje nezastupitelný místo. Jen si myslím, že s tím, jak se postupem času proměňuje náš přístup k tvorbě novýho materiálu, začínáme i tuhle stránku našich skladeb oproti dřívějšku daleko víc promýšlet. Sám za sebe bych řek, že čím dál míň vnímám hudbu jen jako bezhlavý emocionálné běsnění, ale spíš jako matematiku. Musím zdůraznit, že atmosféře to v žádným případě neškodí, spíš naopak.

Když poslouchám vaši hudbu mám fakt zvláštní pocity beznaděje, sklíčenosti, totální deprese, do toho jakási nasranost i odhodlanost...Jak působí vaše hudba konkrétně na vás? Určitě zkoušíte, často koncertujete, nepůsobí to na vás někdy negativně? Když se třeba na dvě hodiny zavřete do zkušebny a musíte se vžít do takto ponuré muziky, nezanechává to na vás nějaké „následky“? :) Na druhou stranu mnohdy právě dělání takto pochmurné a depresivní muziky udržuje dobrou náladu. Zkrátka když mě něco štve, zavřu se do zkušebny a tam se vyřádím a pak je zas vše fajn...
Havran: U mě to rozhodně funguje spíš tím druhým způsobem. Hrajem muziku, kterou mám rád a do který vkládám energii a emoce. I když mám před koncertem hodně blbou náladu, po koncertě se to většinou výrazně zlepší. Ale to sou možná endorfiny, jako při sportování.
David: Možná to bude vypadat trochu paradoxně, ale u mě je to právě naopak. Abych se dokázal do zkoušky nebo koncertu co nejvíc ponořit, musím být v naprostým klidu a pohodě. Pokud cítím nějaký vnitřní napětí, je to špatný, protože nejsem schopnej se dostatečně koncentrovat a hraní většinou nestojí za nic.
Ozos: No mně tvorba t11 nepříjde zas až tak ponurá a depresivní, myslím že existuje dost depresivnějších věcí, který mě dostávaj do kolenou.
David: S tím souhlasím, taky mi nepřipadá, že hrajeme tolik temně a depresivně, jak zpravidla všichni tvrděj.
Čím s i myslíš, že je tvorba Themy nejvíc ovlivněna? Ve vaši hudbě je slyšet ta syrovost staré HC/punkové scény, ale chvílemi ve vaší hudbě cítím i vlivy kapela jako Neurosis, Cult of Luna, Isis...
Honza: Jo tak nějak to bude…tak já něco vychrlim: Downcast, Fugazi, Joy Division, Neurosis, Isis.
David:Jen bych doplnil, že hlavně v počátcích se na nás dost podepsaly kapely jako Kyuss, Godflesh, Fudge Tunnel, Danzig, Tool nebo Sonic Youth.

Hudebně bezpochyby spadáte do HC scény, cítíte ztotožnění s touto „kulturou“ i lidsky a názorově? Je něco co vás na současné HC scéně skutečně štve?
Havran: Myslim, že můžu říct za všechny, že se cejtíme být ztotožnění s HC scénou i lidsky a názorově. Ta scéna ovšem není zcela jednolitá a skládá se řady různě se prolínajících subscén, odnoží či jednotlivejch partiček, který se názorově v některejch věcech odlišujou. Některý z nich jsou nám samozřejmě bližší než jiný.

interview_30_px4

A co váš postoj třeba k vegetariánství, klasickému „nešvaru“ HC scény...:)
Honza: Já sem vegetarián, pokud někomu přijde dobrý jíst maso, tak ať – já ho jíst nebudu. To je všechno, co k tomu mám co říct.
M11: Přes deset let vegetarián. A metalistům který se bojej o svoje dlouhý vlasy přestanou-li žrát maso vzkazuju – přijďte si poměřit kštice.
Ozos: Je to každýho věc a věc jeho svědomí. Sem vegetarián.
Havran: Já se za ty léta hraní v T11 postupně dostal k tomu, že jsem až na stále řídnoucí výjimky taky vegetarián.
David: Jsem vegetarián, ale s hc scénou to v mým případě nijak nesouvisí.

Politická témata vždy neodmyslitelně patřila k HC scéně, cítíte se také jako politická kapela nebo politice jako takové nedáváte v Themě vůbec žádnou šanci? O čem pojednávají texty?
Honza: To jakym způsobem ta kapela funguje, je svým způsobem politický vyjádření…nemluvíme mezi skladbama na koncertech, ale lidi snad ten názorovej náboj vycítěj…samozřejmě každej máme určitý přesvědčení, který se do značný míry podobá, zároveň se taky do značný míry liší…je těžký říct o čem jsou texty, často jsou tím impulsem věci, co najdeš v sobě a který tě nějakym způsobem ovládaj, v zásadě bych řek, že texty se primárně dotýkaj toho co seš, v čem žiješ a jak se s tím srovnáváš…to zní naprosto vágně, takže snad jen přečíst…
M11: V t11 sme nikdy neměli politický texty, přesto t11 vnímám jako politickou kapelu. Teď nemyslím jen to, že často hrajem na benefitech, podporujem všemožný politický aktivity atd – ale to, že jsme součástí nějaký scény, která se zasazuje o vnitřní změnu systému.
David: Ačkoli ještě před pár lety jsem Thema 11 vnímal jako politickou kapelu zcela samozřejmě, s odstupem času se můj pohled na propojení naší hudby a politiky dost proměnil. Zdá se mi, že čím blíž je člověk třicítce, tím víc si uvědomuje, že má až nad hlavu starostí sám se sebou, takže na poněkud infantilní rozjímání o nápravě lidstva už mu nějak nezbývá energie ani čas. Popravdě řečeno, o politiku se v současný době prakticky vůbec nestarám a pozornost jí věnuju jen v případě, že zaregistruju událost, která mě vysloveně zarazí nebo překvapí, a to ať v negativním či pozitivním smyslu.

Pár slov o České scéně! Máte za sebou již nejedno zahraniční tour, můžete tedy porovnat, jaké zázemí má podobná hudba u nás a v cizině...Kde vás nejlépe přijali...?
Honza: Záleží hodně na tom, kdo ti ten koncert dělá – to je stejný v Čechách, stejný v zahraničí – hodně se lišej crustový, hardcore nebo indierockový koncerty, je těžký to takhle shrnout, ale obecně nejlíp se asi hraje ve východním německu, kde punková scéna perfektně šlape, ty lidi naprosto přesně věděj, co maj zajistit, maj to hozený přesně tak, že když je problém, tak za ty léta oni přesně věděj, že je potřeba ho řešit a taky jakym způsobem to udělat. Jinak ohledně nejsladšího přijetí, to byly jednoznačně 2 koncerty v Moskvě – jelikož tam kapely z Evropy naprosto nejezděj, byli jsme pro ně (což pro nás bylo naprosto bizarní) něco jako závan západu a podle toho to vypadalo.
M11: Zcela zásadní rozdíl vidím v tom, že v Čechách v podstatě nefungujou žádný autonomní centra nebo squaty. Prostě v drtivý většině si musíš pronajmout klub, občas i sám zaplatit zvukaře a pak prostě kapele smrkneš nějakejch 30 euro. Zatímco majitel klubu si mne ruce, jak si v tejdnu nahrabal neb jinak by měl prázdnej lokál. Kdežto tam, prostě co se nevybere na vstupným se dodotuje z prodanýho chlastu. Nemluvě o různejch úlevách a dotacích stran magistrátu. K tomu se taky pojí to, že v těch centrech ty lidi taky žijou, takže o koncert se stará celej tým lidí (ne jak u nás organizátor a jeho přítelkyně), takže dostaneš adekvátní catering, nocleh máš přímo na baráku, zvuk je vždycky perfektní atd.
David: Narozdíl od kluků si rozhodně nemyslím, že koncertování na squatech je vždy ideální. I tady se ti čas od času stane, že zvuk je příšernej, strava nepoživatelná a nocleh v zaplivaný špeluňce s mínus pěti pod nulou. Musím říct, že už mockrát sem se v takových situacích ptal sám sebe, jestli bych neudělal líp, kdybych poslouchal maminku a seděl doma u bedny. K zemím, kde se dobře koncertuje, můžu kromě východního Německa připojit ještě Polsko, Francii a s klidným svědomím i Českou republiku.

Jste poměrně, co se živého hraní týče, aktivní kapela. Když jen kouknu na vaše plánované akce, je tu hned několik zajímavých. Namátkou v dubnu se objevíte na „sedmičce“ po boku Frantíků Amanda Woodward, pak se tradičně objevíte na Obscene Society festu no a v neposlední řadě chystané tour po Finsku/Polsku/EstonskU/Litvě...Dá se tedy předpokládat, že na živou prezentaci kladete velký důraz. Jste spíš typem kapely, která prostě jen vyleze na podium a odehraje svůj matroš, nebo berete koncertní prezentaci více vážně a speciální pozornost věnujete právě podiové „show“ a vizuálnímu dojmu z vystoupení? Mám na mysli to, že většinou kapela hledá svůj styl, zvuk...Jestli vy takovýmto způsobem hledáte i ideální živý projev, který by dokonale korespondoval s vaší hudbou?
Honza: To co teď zkusim říct neznamená, že bysme trávili čas před zrcadlem nacvičováním postojů a choreografie – samozřejmě se snažíme prezentovat se tak, aby celkový vyznění bylo v souladu s hudbou (což se zase týká i těch věcí jako je grafika nebo samply)…nemyslim to, jakym způsobem se tváříš, když řežeš do strun…spíš jakej bude ten celkovej pocit, kterej si člověk po našem koncertě odnese…v převážný míře tohle ale všichni nosíme v sobě, to vystupování na pódiu by mělo bejt a snad u nás všech je spontánní…ale je blbost říct, že na koncertní prezentaci serem, drtivá většina lidí si hlídá svoje vystupování a tohletu vlastnost si sebou člověk nese i na pódium…
M11: Přestože hrajem pokaždý stejnej playlist, jsou všechny koncerty úplně jiný – prostě jak to sedne, jaký jsou lidi, jakou máš náladu, jak seš nebo nejseš nalitej. A to mě baví, nemusím kapely který jsou unifikovaný.
Co se týče zvuku, už za ty léta máme vychytáno, že defakto stačí jen zapnout marshally a může se hrát. Jednou se jeden rakouskej zvukař strašně divil, že nepotřebujeme soundcheck a neotravujeme s odposlechama. Je to tím, že jsme leta hráli na mizerný aparáty a zvykli jsme si sami na sebe, že nám nedělá kdovíjaký problémy se bez těhle vymožeností obejít.

Jak moc se stala Thema důležitou složkou vašich životů? Myslíš, že kdyby se kapela rozpadla, že bys dokázal „fungoval“ stejně nebo už se hudba a kapela stala natolik součástí vašich životů, že by jste se bez ní necítili úplní?
Honza: Kapela hraje v našich životech naprosto zásadní roli a všechno se jí podřizuje (což se občas dost nepříjemně projevuje – zejména z finanční stránky, protože když do kapely sypeš všechny svoje peníze, zákonitě se to na životě projeví – navíc pokud kapela koncertuje tak intenzivně, jako my, je tady třeba problém s prací – málokdo tě zaměstná, když seš tak málo „časově flexibilní“ jako my – já třeba studuju, takže se mě tohle vlastně netýká, ale kluci s tímhle měli, maj a budou mít slušný problémy…ve chvíli, kdy tě kapela zaměstnává a finančně vysává natolik, že si pořádně nemůžeš dovolit běžný věci jako je jídlo a nájem, bohužel musíš taky změnit finanční politiku kapely – to je důvod, proč odnedávna

interview_30_px1

musíme brát za koncerty víc peněz, než jsou náklady na benzín – není to v hardcore scéně úplně běžný, ale pokud chceme aspoň nějak vyjít, je to bezpodmínečně nutný – a to s tím, že vždycky ta konečná suma má před sebou obrovský mínusový znamínko – abych to shrnul, pokud chceš provozovat kapelu na nějaký úrovni, ani při tý nejlepší snaze neudržíš náklady na tý hranici, aby ti na ten provoz stačily cesťáky).
M11: Pro mě je kapela jasná priorita. Práci kterou teď po letech nezaměstnanosti dělám, dělám jen pro to, že mi umožňuje fungovat v kapele. Státnice ve škole jsem si odložil o rok, neb prostě na ten samej termín vyšlo studio. Btw: Úspěšnost kapely je přímo úměrná úsilí který tomu obětuješ.
Havran: Já kupříkladu dojíždim na zkoušky vlakem 100 km a tý kapele podřizuju fakt hodně. Kdyby se rozpadla, určitě bych se rychle snažil založit jinou v podobnym duchu.
David: Kromě času a energie, kterou věnuju svojí partnerce a několika nejbližším lidem ve svým okolí, investuju do kapely de facto úplně všechno včetně veškerých finančních prostředků. Z toho asi jasně vyplývá, že život bez rock n`rollu si zatím neumím představit.
Ozos: Já se taky kapele snažím podřizovat všechno i za cenu problémů ve škole a hlavně v rodině. Co se týče financí sme na tom všichni dost bídně a na krku máme splátky za dodávku, takže žádnej hit to není, ale žijem.

Jakou posloucháte muziku ve svém volném čase? Co nějaké objevy, nadějné kapely?
Honza: Těžká otázka. Od Milese Davise, Johnnyho Cashe, přes Depeche Mode, Fugazi, Tool, Portraits of Past, From Ashes Rise po Nasum…asi tak…současný rotace sou někde na frekvencích Hot Snakes, Mojo Nixon, JR Ewing, Nasum…
M11: Dresden Dolls, Alphaville, Against Me, Doomriders a Buena Vista Social club. To je seznam pěti posledních cd co jsem si pustil.
Ozos: scatman john, burst, nasum, damad, ambush, isis to by byl tak asi playlist posledního tejdne bez pořadí.
Havran: Je to ho moc. Klasiky jako Sonic Youth, Iggy Pop, The Cure, Motorhead… pak spousta věcí z oblasti rock, indie, HC, crust, punk, i něco z metalu. Občas nějakou elektroniku nebo reggae. V poslední době hlavně temnej HC nebo crust, konkrétně ISIS, Tragedy, Kylesa, From Ashes Rise, Wolfbrigade… A v noci cestou z koncertů vládnou v autě ti Alphaville…
David: Momentálně vedou Danzig, Tool, Isis, Entombed, Nasum, At The Gates, Burst, Against Me a Hot Snakes.

Hrajete někdo ještě v nějaké kapele / projektu?
M11: Jo, já a David fungujeme v kapele Karl Marx ( http://karlmarx.czechcore.cz ). Fungujem něco přes rok, máme za sebou například turné po Ukrajině, Polsku, Slovensku…chystáme vydat cd.
Havran: Já hraju ještě v Ejhle, což je něco diametrálně odlišnýho od T11, nebo spíš pravej opak. Veselá a rozverná a ujetá muzika se spoustou kláves…

Dnes je již doba značně zmodernizovaná a už není takový problém (i pro menší kapely) vydat dvd, nepřemýšleli jste o tom?
M11: Na DVD nám v Moskvě vyšel oficiální živák z Old School Kids festu plus občas někde nějakej štěk na dvd kompilacích. Žádná další nabídka odnikud nepřišla. Samozřejmě se tomu nebráníme. Problém je, že drtivá většina hudebních DVD který jsem viděl, je naprosto diletantská záležitost, klipy točený na malej handy-cam a sestříhaný doma na nějakým freeware. Neodsuzuju to, ale čistě esteticky jde podle mě o naprosto zbytečný počiny, do kterejch bych se nerad pouštěl.

Ok, už takhle bylo otázek myslím až dost, takže už toho asi taky máte plné zuby:) Na závěr dávám prostor sdělit dosud nesdělené, avšak důležité. Díky a hodně štěstí v budoucnu...
M11: No když už je prostor, tak bych si přihřál naší polívčičku. Podařilo se nám rozjet Bookingovou agenturu, která funguje na bázi občanskýho sdružení. Veškerý info najdeš na http://instinct.xhk.info – tak pokud má někdo zájem o námi nabízený koncerty, o zorganizování koncertu vlastní kapele, o pronájem dodávky na tour nebo o stage management, nechť se ozve. Spolupráce vítána!
Havran: Já bych doplnil nějaké aktuální koncerty T11:
13.5. Pardubice, Žlutý pes - Obscene society fest
19.5. Praha-Klánovice-Black pes
Ozos: Smrt všemu a všem!
David:Koukám, že Ozzy názorně předved, jak bojuje za pozitivní změnu systému :o)
Thema 11: Díky moc za rozhovor.

THEMA files:

Line-Up:
M 11 – kytara
David – kytara & řev
Honza – basa & řev
Havran – bicí
Ozzy – řidič & samply

Matro:
Juicy Fruit Coma, 7"EP ‘98
split s RAVELIN 7, split LP ‘99
split s GNU, Split 7"EP ‘01
split RAVELIN 7, split CD ’01 (CD reedice splitu z ‘99)
split s CANITRASHCAN!?, atomic split 7"EP ‘02
Choose Your Beast – DCLXVI, LP/CD ‘03

://thema11.czechcore.cz

aktuálně

diskuze