Crusth

Je to sice jejich nejlepší deska v tomhle století a Lux Aeterna podle mě jejich nejlepší song od I Disappear. Ale jak pilotní singlovka navnadila, tak se většina desky zas točí v takovým to Ulrichovsky ulopoceným mlácení a zbytek kapely taky nijak nezáří, nikde žádnej výraznej riff nebo melodie v sóle. James sice vzhledem k věku hlasově v hodně dobrý formě, ale pořád nechápu proč si v dnešní době skládá ty vokální linky tak vysoko, když to zní, jak když tahá vocas za kočku. Sicky má samozřejmě pravdu s tím Fidelmanem, ale zas na druhou stranu, takovej Bob Rock je vlastně taky nedokázal ve studiu moc ukočírovat.

Ono je to docela ironický, že po všech těch fanouškovských proklamacích jako "In Jesper We Trust" přijdou The Halo Effect,a sklidí zasloužené ovace a vlastně nic proti tomu, muzika je to dobrá, ale fakt je rutinní. Navíc Jesper tam toho zas tak moc neskládá a vlastně ani moc nehraje. A pak přijdou Bjorn s Andersem, tvářej se, že se jich ten šrumec vůbec netýká a vydaj desku, která je jesperovitější než samotnej Jesper :)

   mIZZY:
Včera jsem ze zajímavosti poslech aji ty nový IN FLAMES a je to strašný. Že návrat do starých kolejí a k melo deathu? Kde? V prvním songu, kde se jakože napůl řve? Ok, ale zbytek alba totálně neposlouchatelnej. Jestli poslouchat nějaký melo death po roce 2020, tak třeba loňské The Halo Effect, kde bývalí členové In Flames fakt hrají něco, co se dá poslouchat.
  


No tak hned první song je akustická instrumentálka ve stylu Everlost, Pt.2 z debutu nebo Timelesness ze Subterranean. Pokud vím, podobnej druh skladby v tomhle století ještě nevydali (od 2008 je moc nesleduju).
Jestli nebude problém spíš v tom, že za "návratem k melo deathu" si představuješ něco jako návrat k The Jester Race a on je to spíš návrat k jejich formě z cca 2004-2006 (kdy ale pořád hodně používali dost prvků mid-90s melodeathu, takže třeba State Of Slow Decay na to dost dobře navazuje). Pokud tě v týhle době už nezajímali, tak je můžeš ignorovat dál :)
Já Foregone vidím jako něco, co měli vydat namísto A Sense Of Purpose a tím pádem můžu v klidu z hlavy vymazat jejich diskografii za posledních 15 let. A přijde mi to i lepší než cokoliv od Soilwork z poslední doby i než The Halo Effect (tímto je rozhodně nechci hanit, ale vnímám je spíš jako pokračování toho, kde byli cca před dekádou Dark Tranquillity, než In Flames).

Můj top by tu určitě pořadím nezahýbal, tak aspoň 5 žánrových rubrik za 2022 :)

melodic death metal/core okénko:
Parkway Drive - Darker Still
Lorna Shore - Pain Remains
Arch Enemy - Deceivers
Wolfheart - King Of The North
The Halo Effect - Days Of The Lost
Pre-Human Vaults - Allegiance Divine

black metal okénko:
I Am The Night - While The Gods Are Sleeping
Nokturnal Mortum - To Lunar Poetry
Dimmu Borgir - Puritanical Euphoric Misanthropia (remixed & remastered)
Ymir - Aeons Of Sorrow
Night Crowned - Rebirth Of The Old
Lord Belial - Rapture
Mortem - Slow Death
Watain - The Agony & Ecstasy Of Watain
Mystic Circle - Mystic Circle
Zabbeth - Zabbeth

sleaze/glam/hair metal okénko:
Crashdïet - Automaton
Hell In The Club - Kamikaze (10 Years In The Slum)
H.E.A.T. - Force Majeure
Reckless Love - Turborider
Chez Kane - Powerzone
Fans Of The Dark - Suburbia

power/progressive metal okénko:
Dynazty - Final Advent
Borealis - Illusions
Evergrey - A Heartless Portrait (The Orphean Testament)
Sabaton - The War To End All Wars
Avantasia - A Paranormal Evening With The Moonflower Society

radiofriendly okénko:
At The Movies - The Soundtrack Of Your Life vol. II
Grey Daze - Phoenix
Ghost - Impera
Lucie - V Opeře 2022
Kabát - El Presidento
Five Finger Death Punch - AfterLife

   MXL: Ad Karelie, tak vůbec nepadlo, že by kapely měly odtamtud pocházet... navíc ti doporučím trochu studia lidové hudby. Finské, ale i ruské folklorní motivy z Karelie využívají přesně takovou ornamentální melodiku, co třeba Amorphis a Sentenced... takže no offense, ale za mě ani v jednom případě nemáš tak docela pravdu...   
Trochu se asi míjíme v pojmech. Reagoval jsem na větu "Nicméně pro finské kapely nezaměnitelná karelská melodika, příbuzná orientálním hudebním tématům..." - ve finské lidové hudbě není nic orientálního, to spíš právě ruského, potažmo skandinávského. Pokud to bereš jako synonymum "ornamentální" (a já doufám, že ne:) tak ornamentální = vyšperkovaná melodickými ornamenty, může být lecjaká hudba, klidně i česká folkórní :)
Snad nejsem sám, komu citace z reportu indikuje, že se snažíš dovodit, že orientální motivy a časté použití blízkovýchodních stupnic v hudbě Amorphis (např. Death Of A King) je důsledkem jejich inspirace ve finské lidové hudbě, což prostě není pravda.
Ale jinak peace samozřejmě. Jen mě to pobavilo ;)

MXL: pokud vím, tak jak u Amorphis, tak u Sentenced měl na starosti kytarové melodie vždycky v kapele ten druhý kytarista, než jakému to tady připisuješ :D
Druhá věc je, že ani jedna ze zmíněných kapel z Karelie nepochází (s Amorphis tu oblast pojí jen název debutu) a nazývat tedy orientální melodie v jejich hudbě karelskou melodikou je taky pěkná blbost :D

Zní to jako Pantera se Zakkem, co se snaží až tolik nezakkovat, ale spíš dimeovat, ale furt tam ten svůj rukošvih má, což je lepší, než vzít někoho, kdo to odehraje tón od tónu jako Dime, ale bez vlastní duše. Jako třeba Gus u Ozzyho. Takže za mě spoko a určitě adorace.

aktuálně

diskuze