Autor: 80 Uživatelé: 68 Tvé hodnocení: hodnoť
Form in Motion

AUTARKH - Form in Motion

Form in Motion od nás potřebovala jiný přístup. Budí rozpaky, budí nadšení, přináší osobitost, a tak i my přinášíme ‚form in motion‘ recenzi od třech autorů.

AutarkhmIZZY: V půlce loňského roku se objevila nemilá zpráva o konci Dodecahedron, která určitě nejen mě nepotěšila. Přeci jen se jednalo o jednu z nejlepších kapel, které úspěšně navazovaly na tvorbu Deathspell Omega a dalších. S koncem DDCHDRN ovšem také přišla informace o vzniku nové bandy Autarkh, za kterou stojí mastermind Dvanáctistěnu Michel Nienhuis. Autarkh navíc doprovází poměrně silné promo, které mluví o kombinaci extrémního metalu a elektroniky ve stylu Autechre a Aphex Twin.

Sám si říkám, že přidání IDM prvků do disonancí a rytmické rozlámanosti Dodecahedron, na které se ve spojitosti s Autarkh stále hojně vzpomíná, by nemuselo být vůbec na škodu. Až na to, že po prvních posleších zveřejněných singlů i celé desky mám dojem, že kapela kráčí v dost jiných krocích, než se všude píše. O přímém navázání na dřívější Nienhuisovu tvorbu tedy nemůže být řeč, a ani s tou elektronikou se to nezdá tak slavné. Bavíme se tedy o zklamání?

Vaněna: Mám asi oproti jiným posluchačům výhodu v tom, že jsem Dodeca nijak výrazně neuctíval a z toho titulu nemůžu být nijak moc zklamaný.

Samozřejmě, když jsem v promomateriálech četl, že mám očekávat mimo jiné i Autechre a Aphexe Twina a konfrontuju to s příslušnýma pasážema Autarkh (Autechre jsou v písni Metacognition, Aphex Twin v Zeit ist nur eine Illusion), tak jo, tohle rozhodně zklamání je. Tady si zase někdo nabíhá na vidle silných promo prohlášení.

Ale když odhlédnu od toho, a zvednu téma poměření s Dodeca, tak ti byli hodně rozlámaní a poslech byl celkem výzva, Autarkh jsou mnohem pohodlnější a přitom pořád zůstávají pevně zasazení v elektronickém industriálu. Ty bicí-perkuse, to je lahůdka. Nejsou zdaleka tak rozházený jako Dodeca, nebo dokonce legenda jménem ing. Kralik, ani bych je neřadil do tradice disonantního a polyrytmickýho metalu. No ale střídání sbíječky, lehkýho kulometu, trigru a palby „obyčejný“ soupravy mě baví a v té jejich muzice podle mě funguje výborně. Bicí jsou pro mě osou, podél které Autarkh poslouchám a na nějaký zklamání nemám ani čas, jak pálí. Zkus přesněji říct, čím tě Autarkh tak zklamali... Nebo si prostě jenom chtěl slyšet další Dode?

Autarkh

mIZZY: Dejme Dodecahedron na chvíli stranou. Kdyby Nienhuis pokračoval v téměř totožné hudbě v jen obměněné sestavě, nemusel by ani kapele měnit jméno. Bylo jasné, že nastane změna. Dokonce jsem i věřil tomu, že nastane razantní změna. Přeci jen mezi Exivious, kde rovněž působil, případně i Dr Doom (z nichž pak vznikli Teethgrinder) a jeho pozdější tvorbou jsou sakra rozdíly. Docela mě ale mrzí, jak moc jde na ruku fanouškům moderního metalu, nebál bych se říct až metalcoru. V Autarkh sice můžeme slyšet nějaké blackové riffy, dokonce i nějaké disonance, ale když dojde na čisté zpěvy (kterých je zde více než moc), je to pro mě celkem bolest poslouchat. A ne z důvodu, že bych byl apriori vysazený vůči čistým vokálům, ale ony zde jsou kolikrát nacpané vyloženě na sílu a prostě nejsou moc dobré. To samé se dá ale říct občas i o řevu a stejně tak na mě působí některé plytčí kytarové motivy, breaky atd. Kolikrát prostě nelze říct, jestli skladateli dochází šťáva, snaží se jít vstříc nenáročným posluchačům, nebo chce za každou cenu udělat pestrou nahrávku, i když některé změny fungují až kontraproduktivně. Přitom to je škoda, udělat z Form in Motion vývar toho nejintenzivnějšího a nejchaotičtějšího materiálu, mohla by to být třeba super půlhodina.

Vaněna: No jo, proč to nepřiznat, je tady několik slabších míst, třetí Cyclic Terror a pátý Introspectrum mají těch vokálů opravdu trochu moc, ale krom toho, kde bys jinak chtěl krátit? Kompozice jako Alignment, Clouded Aura nebo Lost to Sight jsou gradovaný dokonale, i ty meziintra jsou v pořádku a zvukově sice trošku desku rozkolísají, ale bez výjimek mě baví. Vokál ať je jakejkoli, ale ty skladby jsou brilantní a i celkově mi těch 47 minut velice rychle uteče.

A otevřu ještě jedno téma - zvuk, kterej bude, hádám, kontroverzní. Já řeknu hned, že takhle mě industriální metal nebavil snad od Strapping Young Lad, ale ty máš se zvukem asi větší problém...

A učiňme zadost i bodovací povinnosti - jaký číslo tomu na svý škále dáš? Já kloužu od osmičky k devítce.

mIZZY: Těch gradací a silnějších momentů tam několik je, to jo, ale osobně mám prostě problém s pochopením, proč jsou do celku zařazeny ony přímočaré prvky. Komu je ve výsledku taková nahrávka určena? Fanoušky opravdu extrémní a experimentální hudby tohle odradí a fans moderních metalových trendů zase nedají ty nejrozlámanější pasáže, proto v desce Autarkh nevidím kompromis mezi těmito dvěma světy, kterým se Michel snaží zavděčit.

Co se zvuku týče, chápu, že měl být umělý, je to industrial, ale proč je až tak plochý? Energii ani hutnosti moc nepřidává a naopak mě z něj při poslechu bolí hlava. Nechci tvrdit, že každé album s industrial prvky má znít jako 666 International, nebo ještě lépe, ale je rok 2021, a tohle mi přijde jako krok zpátky. Přitom se nejedná o žádný retro industrial, ale o contemporary extreme metal.

Já jdu v hodnocení rozhodně pod 70, vyloženě blbá nahrávka Form in Motion rozhodně není, ale nestát za ní lidi z Dodecahedron a nebýt poněkud nafouklého proma, nevěřím, že s ní strávím tolik času.

bizzaro: Hm, taky bych možná desce nedal tolik, kdybych nevěděl, kdo za ní stojí. Ale to se týká spíš prvních, lehce zmatených pocitů ze singlů, především bych však pominul termíny jako zavděčit se.

Michel je vysoce kreativní, a všechny jeho kapely/projekty měly osobitost a všechny když ne rozvířily, tak pročeřily žánrovou vodu. Kdyby chtěl v Dodecahedron pokračovat, určitě by k tomu nebyla žádná překážka. Prostě se rozhodl tuhle kapitolu uzavřít, nebo zamrazit, neb mu v hlavě zas nakynula představa o nové formě, v níž smísí chlad industrialu (potažmo dunivé elektroniky) a progresivní přístup k extrémní muzice nehledě na to, zda jde o jednoduchou plochu, lámaný metal či disonantní black.

AutarkhMichel vůbec nejde na ruku fanouškům moderního metalu, natož metalcoru, neb ve Form in Motion se nic (NIC!) takovýho nenachází. Tohle moderní metal? Může si podobnou muziku pustit někdo, kdo nakupuje u Emp nebo na Metalshopu? Je to muzika, která jde na ruku běžnýmu posluchači, mohli by se Autarkh snad jen tak zalíbit někomu, kdo poslouchá Marylina Mansona? Rozhodně ne; a to jsem v této souvislosti MM zmínil záměrně, ač rozumím, že někdo ponořený v black metalu, to může takto pokrouceně vnímat.

Jistě, Autarkh splňují termín moderní, ale jedině ve spojení se zvukem technologií, s neohlížením se vzad a přímým směřování do nikdy odhadnutelného budoucna, ač nechci tvrdit, že Autarkh jsou naprostý a jedinečný unikát - s moderním metalem, kde hrají prim řezavé kytary, houpavé rytmy a hitové refrény, to však vůbec.

Autarkh totiž zní, jak kdyby Johny Mnemonic na slot základNIN desky připojil blackmetalový noisesor. Autarkh sice tepou a pumpují, ale je to zvuk cenobití továrny na výrobu popravidel, ano, dokonce se tu i „zpívá“ (hysterie), ale v kantýně došla marmeláda a namísto ní Pinhead s hysterickým smíchem čepuje svařenou krev. Zvuk není hned prostupný, je zahlcený, kytary se zpěvem si s hluky předávají tikající štafetu, komu to v náručí vybouchne dřív. Dystopická, zoufale beznadějná futurosféra jako z Thordendalova Missing Time (např. Introspectrum), prostě nic pěkného na pohled. Diskomfort.

Neříkám, že bych si neužil víc klasickou rytmiku (dva kopáky, virbl a to okolo), ale s tímhle indus tepem/idm nemám v Autechrakh problém. Pod Michelovým patronátem totiž vznikla další nahrávka, která opět splňuje všechny atributy a parametry toho, že Nienhuis je vizionář, že směřuje za novou myšlenkou a že se nebojí riskovat a opustit komfortní prostor, neb to měl s předchozím prdodektem tuze dobře rozjeté. Na Form in Motion spojuje poslouchatelné (forma) s neposlouchatelným (vize; zujete se před vstupem do chlévu?), a tak se k otázce zhodnocení připojuju k Vaněnovi a po dalších a dalších posleších dávám minimálně 80, neb tuším, že o týhle desce si za 5 let začneme fakt teprve povídat. Zajímalo by mě však, co Michel stvoří mezi tím… Alignment!

(mIZZY 68 %, vaněna 85 %, bizzaro 82 %)

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

aktuálně

diskuze